59 C 113/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 859 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu porušení povinností plynoucích z pojistné smlouvy [číslo] kterou účastníci uzavřeli s počátkem pojištění [datum]; roční pojistné bylo sjednáno na 4 690 Kč. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, byl žalobkyní upozorněn na dluh na pojistném a možnost ukončení smlouvy. Za období od [datum] do [datum], kdy došlo k zániku pojistné smlouvy, žalovaný dluží žalobkyni na pojistném částku 1 259 Kč. Nad rámec dlužného pojistného požaduje žalobkyně částku 600 Kč představující náklady na upomínání. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaný je státním příslušníkem [země]. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech (sdělení [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci dne [datum] platně uzavřeli pojistnou smlouvu, kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Pojistné bylo sjednáno s roční splátkou ve výši 4 690 Kč. Žalovanému vznikla povinnost platit pojistné v dohodnutých termínech. Žalovaný na pojistném od [datum] do [datum] (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného) ničeho neuhradil, přičemž dlužná částka činí 1 259 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“). Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.), a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 600 Kč (300 Kč + 300 Kč, které žalobkyně požaduje s odkazem na sazebník nákladů) soud vyšel ze [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [název soudu] ze dne [datum] ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání o poplatku neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 528 Kč, přičemž tato částka představuje 35,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,28 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o řízení zahájené návrhem na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 859 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně a lhůty k plnění uvedené ve výrocích I. a III. stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.