59 C 187/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [číslo]. Dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka] na bankovní účet. Za poskytnutí úvěru byl požadován poplatek ve výši [částka], který byl započten na první splátku úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 90 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. První splátka byla splatná [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,49 % ročně. Žalovaný provedl úhrady v celkové výši [částka]. Ty byly započteny na jistinu ve výši [částka], úrok ve výši [částka], pojistné ve výši [částka] a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení, proto mu byla účtována smluvní pokuta ve výši [částka] za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Pro neplacení splátek žalobkyně zesplatnila úvěr dne [datum]. Jelikož žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, požaduje žalobkyně plnění v celkové výši [částka] sestávající z jistiny ve výši [částka], úroků ke dni [datum] ve výši [částka], smluvních pokut v celkové výši [částka], pojistného ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně rovněž požaduje úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka]. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), který stanoví, že K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostředkem komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], přičemž byla sjednána úroková sazba 13,49 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a měsíční úhrada za pojištění ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] po dobu 90 měsíců. Rovněž byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou neuhrazenou splátku (smlouvou [číslo] potvrzením o podpisu smlouvy, kopií občanského průkazu). Žalovanému byl úvěr vyplacen dne [datum] (potvrzením o vyplacení úvěru). Žalovaný uhradil celkem [částka] (splátkovým kalendářem). Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek od [datum], žalobkyně tak úvěr zesplatnila ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno (dopisem o zesplatnění úvěru ze dne [datum], podacím archem ze dne [datum]). Dlužná částka činila celkem [částka] (splátkovým kalendářem). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (předžalobní výzvou ze dne [datum], poštovním podacím archem). 5. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným, který uvedl, že je [anonymizováno] u [právnická osoba] s měsíčním příjmem [částka], bydlení jej stojí [částka] měsíčně a celkové výdaje činí [částka] měsíčně (příjmy a výdaje). Rovněž byl doložen bankovní výpis žalovaného za období od [datum] do [datum] se zůstatkem [částka] (výpisem z účtu). Ze strany žalobkyně nebylo zjištěno, že by měl žalovaný jiný úvěr. 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). 14. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Jelikož žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel (§ 420 o. z.), na uzavřenou smlouvu pak soud aplikoval právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr má poskytovatel posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Zda poskytovatel úvěru dostatečně posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet soud zkoumá z úřední povinnosti, jak vyplývá z ustálených závěrů soudní praxe (srovnej například rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [anonymizováno] dvora [anonymizováno] ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] [číslo], [právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další, nález [název soudu] ze dne [datum] vydaném pod sp. zn. [ústavní nález] a rozsudek [anonymizováno] dvora [anonymizováno] ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] – [anonymizováno] v . [anonymizováno]). 15. V tomto konkrétním případě žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti vycházela jednak z tvrzení žalovaného, ale především z lustrace a výpisu z účtu žalovaného. Soud má za to, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně. 16. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni nárok ne neuhrazené smluvní úroky, pojištění a poplatek za poskytnutí úvěru (§ 1802 o. z.), resp. od [datum] ve výši dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a zaplacení úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.), výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, žaloba) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 19. Lhůta k