59 C 276/2021-89 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) z [datum], podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1, postoupenou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 z důvodu místní příslušnosti dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 2 800 EUR s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi účastnicemi distančně uzavřena smlouva o poskytnutí ročního intenzivního kurzu jazykové a odborné přípravy ke studiu na VŠ, žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni roční intenzivní kurz, přičemž délka jazykového kurzu byla sjednána od [datum] do [datum]. Žalobkyně dne [datum] uhradila na účet žalované zálohu ve výší 1 600 EUR + cenu služeb ve výši 530 EUR a registrační poplatek ve výší 150 EUR (dle smlouvy o zprostředkování ubytování, sjednané mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]). Zůstatek ve výši 3 860 EUR žalobkyně uhradila rovněž bankovním převodem, a to dne [datum]. Žalobkyně následně podala na zastupitelském úřadu ČR v [anonymizováno] žádost o vydání dlouhodobého víza na území ČR, nicméně do dne podání žaloby dlouhodobé vízum neobdržela, zastupitelský úřad jí odmítl vízum vyznačit do cestovního dokladu, tudíž nemohla nastoupit ke studiu v prezenční formě. Dne [datum] požádala žalobkyně prostřednictvím informačního systému žalované o navrácení poměrné části školeného a informovala ji o svém záměru od smlouvy odstoupit. Žalovaná její žádost odmítla. Vzhledem k tomu, že ke změně formy výuky došlo ze strany žalované jednostranným jednáním, ne ze strany žalobkyně, která byla nucena to přijmout, jelikož jí nebylo vyznačeno vízum do cestovního dokladu a že distanční vzdělávání není natolik efektivní jako prezenční forma výuky (již jen z toho důvodu, že se žalobkyně nemůže integrovat do života v ČR a zúčastnit se slíbených exkurze, konverzace a dalšího, co nabízí„ Efektivní adaptační program“, neměla příležitost osobního setkání s učiteli nebo jinými studenty„ tváří v tvář“, komunikace s rodilými mluvčími), nabídla dne [datum] žalobkyně žalované, ať jí vrátí peníze v poměru ke skutečně poskytnutým službám. Taková nabídka zůstala bez odpovědi. Na webových stránkách žalované www. [webová adresa] je uvedená cena distanční výuky včetně slevy ve výší 890 EUR za 1 semestr. Distanční forma výuky dle informací na internetových stránkách je určena pro 2 akademické roky, rozdělené na 4 semestry. V tomto případě by cena kurzu na základě distanční výuky činila 3 560 EUR za 2 akademické roky. Vzhledem k výše uvedeným nákladům na distanční formu výuky na jeden semestr mohou roční dálkové kurzy stát přibližně 2 660 – 2 700 EUR. [příjmení] 2 800 EUR dle žalobkyně činí rozdíl v poskytnuté službě (z důvodu současné situace, vyhlášenému nouzovému stavu na území České republiky a nevyznačení dlouhodobého víza klientce do cestovního pasu). Žalovaná požadovanou částku neuhradila ani v návaznosti na předžalobní upomínku. 2. Podrobněji své úvahy o požadované částce rozvedla žalobkyně v rámci podání ze dne [datum] (odstranění vad podání), v němž uvedla, že rozdíl, jehož zaplacení se domáhá, považuje žalobkyně za částku, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila a kterou by měla žalobkyni vrátit. Dále žalobkyně uvedla, že se o pozitivním rozhodnutí o její žádosti o udělení víza dozvěděla dne [datum], avšak předmětným úřadem jí bylo sděleno, že na její druh víza stále dopadají omezení a vízum jí nebude vyznačeno. Toto si ověřila i z veřejných zdrojů. K těmto tvrzením však žalobkyně neoznačila žádné důkazy. Žalobkyně je ovšem přesvědčena o tom, že otázka vyznačení víza do cestovního dokladu není pro posouzení věci podstatná; hlavní je porovnání plnění objednaného a poskytnutého, obsah těchto služeb a jejich cenové ohodnocení. Žalobkyně má za to, že prokázala, že část plnění, za nějž zaplatila, nemohla z objektivních důvodů odčerpat, a proto by měla mít nárok na rozdíl v ceně mezi kurzy v prezenční a distanční formě výuky. 3. Žalovaná neuznala nárok uplatněný žalobou. Co se týká smlouvy o poskytnutí ročního intenzivního kurzu jazykové a odborné přípravy ke studiu na vysoké škole s prezenční formou studia, ta mezi účastnicemi uzavřena byla, nicméně není pravdou, že by žalobkyně nemohla přicestovat ke studiu do ČR; žalovaná obdržela informaci, že žalobkyně získala kladné rozhodnutí o udělení víza dne [datum] a pakliže by žalobkyně neotálela s vyznačením víza do cestovního pasu, mohla bez potíží do ČR přijet, neboť v předmětné době byla obnovena konzulární činnost, a to přinejmenším v rozsahu, který by žalobkyni umožňoval vyznačení víza do cestovního dokladu. Žalobkyně zahájila účast na kurzu dne [datum], účastnila se výuky v distanční podobě a průběžně plnila požadavky a týdenní hodnocení. Až dne [datum] oznámila úmysl od smlouvy odstoupit, nicméně v této době již odstoupení od smlouvy možné (dle všeobecných podmínek studia) nebylo. Porovnávání hodnot distanční a prezenční výuky kurzů realizovaných žalovanou je nesprávné. Žalobkyně sice studovala v distanční formě výuky, avšak v rozsahu zcela odpovídajícím výukovým hodinám, jež byly realizovány v prezenční formě studia. Distanční výuka poskytnutá žalobkyni je zcela jiného (většího) rozsahu, než jaký by odpovídal běžné distanční výuce. 4. Smírné vyřešení sporu nebylo možné. Mezi účastnicemi řízení bylo nesporné, že byla uzavřena smlouva [číslo] o poskytování vzdělávacích a jiných služeb vč. všeobecných podmínek studia v [anonymizována tři slova], dále že žalobkyně byla přihlášena do intenzivního kurzu s dobou trvání [datum] až [datum] a že žalobkyně v souvislosti se studiem uhradila žalované celkem částku 5 460 EUR. Taktéž je nesporné, že žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované předžalobní výzvu. [příjmení] bylo především to, zda se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a zda je tedy žalobkyně oprávněna požadovat částku 2 800 EUR. 5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastnic o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů předložených účastnicemi řízení a opatřených soudem (sdělení MV ČR a záznam o udělení dlouhodobého víza), blíže však nehodnotil ty, které měly prokazovat skutečnosti mezi účastnicemi nesporné nebo které (vzhledem k okolnostem věci) nemají pro rozhodnutí zásadní význam, a dospěl k následujícím zjištěním: z nesporných tvrzení účastnic je zřejmé, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o poskytování vzdělávacích a jiných služeb [číslo] jejíž součástí byly všeobecné podmínky studia v [anonymizována tři slova], přičemž žalobkyně byla přihlášena do intenzivního kurzu s dobou trvání [datum] až [datum] a v souvislosti se studiem žalobkyně uhradila žalované celkem částku 5 460 EUR; co se týká všeobecných podmínek studia, ty v bodě [číslo] stanoví, že student má právo rozvázat smlouvu o studiu před podáním žádosti o vízum z jakéhokoliv důvodu a také v případě zamítnutí udělení studentského víza příslušnými orgány ČR. V takovém případě bude studentovi vrácena předplacená částka po odečtení správních nákladů spojených s jeho registrací a vyřízením dokumentů s tím, že vyúčtování výše nákladů je v každém jednotlivém případě individuální, avšak činí maximálně 860 EUR. V bodě [číslo] je stanoveno, že student má právo vypovědět smlouvu o studiu v průběhu školního roku v případech: • ode dne vstoupení v platnost do patnáctého dne kurzu v souvislosti s návratem do země trvalého pobytu, nebo nevycestování na studium, jakož i z jiných důvodů, činících jeho pobyt v ČR a další studium nemožným, zejména • závažný zdravotní stav studenta bránící mu začít nebo pokračovat ve studiu, • nemožnost dalšího pobytu v ČR z důvodů nezávislých na vůli střediska; dle bodu [číslo] má student v případě rozvázání smlouvy dle článku [číslo] právo na vrácení ½ ceny neposkytnutých služeb, snížené o výši administrativních nákladů, vrácení platby není možné v případě částečné úhrady služeb, existenci dluhu za jakoukoliv službu, nebo nedodržení podmínek uvedených v článku [číslo]; sdělením ministerstva vnitra ČR ze dne [datum], číslo jednací [anonymizováno] [číslo] [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyni bylo uděleno dlouhodobé vízum nad 90 dnů za účelem ostatní/jiné s platností od [datum] do [datum], přičemž velvyslanectví ČR v Moskvě, konzulární oddělení, od července 2020 vyznačovalo udělená víza do cestovních dokladů (bylo odpovězeno k dotazu soudu, zda byla vyznačována víza v případě pobytu žádaného žalobkyní), přičemž žalobkyni vízum vylepeno nebylo z toho důvodu, že se nedostavila na zastupitelský úřad; záznamem o udělení dlouhodobého víza ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyni bylo uděleno dlouhodobé vízum dle § 30 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., za účelem ostatní, kód víza [anonymizováno] [spisová značka], a to s platností od [datum], popř. ode dne vyznačení víza, pokud bude vyznačeno později, do dne [datum], přičemž účelem pobytu bylo studium češtiny v [anonymizována tři slova] v období od [datum] do [datum] a [anonymizováno] mělo informaci, že žalobkyně v dané chvíli studuje on-line, kurz