59 C 31/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 30. 9. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 1 158 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 12. 2. 2021 pojistnou smlouvu [číslo] přičemž pojistné bylo sjednáno se čtvrtletní platbou po 1 158 Kč. Žalovaná pojistné za období od 13. 5. 2021 do 12. 8. 2021 nehradila a dlužné pojistné za předmětné období činí 1 158 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podáním ze dne 7. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, jelikož žalovaná uhradila dne 3. 3. 2022 částku ve výši 1 158 Kč, kterou žalobkyně započítala na dluh jistiny. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a o. s. ř. tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 12. 2. 2021 platně uzavřena pojistná smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka] a doplňkové pojištění (pojištění asistence), roční pojistné za první období bylo sjednáno na 4 632 Kč. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od 13. 5. 2021 do 12. 8. 2021, ač byla vyzvána k úhradě dlužného pojistného a zároveň byla upozorněna na možný zánik pojištění v případě neuhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána prostřednictvím zástupkyně žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaná neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) uhradila před podáním žaloby, ani později, pouze ze sdělení žalobkyně je zřejmé, že žalovaná po podání žaloby uhradila částku rovnající se jistině. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle ustanovení § 12 odst. 1, ust. § 13 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, upravujících zánik pojištění a pojistitelovo právo na zaplacení dlužného pojistného a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Ohledně příslušenství bylo rozhodnuto dle ust. § 513, § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 158 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (vč. návrhu ve věci samé) a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.