7 C 184/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou dne 26. 8. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 128 Kč s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí z titulu neuhrazených služeb. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že dne 13. 10. 2020 uzavřela s žalovanou účastnickou smlouvu [číslo] [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě smluv se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaná se zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. V souladu s Všeobecnými podmínkami žalobkyně vystavovala žalované vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období, přičemž žalovaná žádné oprávněné reklamace proti vystaveným vyúčtováním nevznesla. Žalovaná však řádně neplnila povinnosti ze smluvních závazků, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, a žalobkyně tak přistoupila k výpovědi smluv. Žalovaná je v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] za období od 20. 10. 2020 - 19. 11. 2020 splatné dne 08. 12. 2020 v částce 3 915 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1 051Kč, Vyúčtování [číslo] za období od 20. 11. 2020 — 12. 12. 2020 splatné dne 27. 12. 2020 v částce 3 945 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1 390 Kč a Vyúčtování [číslo] za období od 13. 12. 2020 - 12. 01. 2021 splatné dne 27. 01. 2021 v částce 6 421 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 2 687 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 11. 2. 2022, avšak do dne podání žaloby nebyly dlužné částky uhrazeny. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatňuje rovněž příslušenství v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 1 200 Kč (3 x 1 200 Kč = 3 600 Kč). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z účastnické smlouvy ze dne [číslo] a [číslo] vč. všeobecných podmínek, se podává, že žalobkyně s žalovanou uzavřela účastnické smlouvy, na základě kterých se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby. Z vyúčtování [číslo] za období od 20. 10. 2020 - 19. 11. 2020 splatné dne 08. 12. 2020 v částce 3 915 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1 051Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20. 11. 2020 — 12. 12. 2020 splatné dne 27. 12. 2020 v částce 3 945 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1 390 Kč a vyúčtování [číslo] za období od 13. 12. 2020 - 12. 01. 2021 splatné dne 27. 01. 2021 v částce 6 421 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 2 687 Kč. Žalovaná na výše uvedená vyúčtování žalobkyni neuhradila žalovanou částku. Žalobkyně vypověděla účastnické smlouvy žalované. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 2. 2022 včetně dokladu o odeslání soud ověřil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním: Žalovaná uzavřela s žalobkyní účastnickou smlouvu [číslo] [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalobkyně vystavila za období poskytovaných služeb vyúčtování [číslo] za období od 20. 10. 2020 - 19. 11. 2020 splatné dne 08. 12. 2020 v částce 3 915 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1 051Kč, vyúčtování [číslo] za období od 20. 11. 2020 — 12. 12. 2020 splatné dne 27. 12. 2020 v částce 3 945 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1 390 Kč a vyúčtování [číslo] za období od 13. 12. 2020 - 12. 01. 2021 splatné dne 27. 01. 2021 v částce 6 421 Kč. Žalovaná však nedostála svým závazkům vyplývajícím z účastnické smlouvy, když neuhradila vystavená vyúčtování služeb a žalobkyně proto v souladu s čl. 2 [číslo] (ii) Všeobecných podmínek smlouvu vypověděla. Podle ust. § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1746 odst. 1 o.z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle ust. § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zák. o elekt. komunikací“), účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle ust. § 64 odst. 7, 8 a 9 zák. o elekt. komunikací, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, která je svou povahou smlouvou nepojmenovanou. Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně poskytuje hlasové a datové služby. Žalovaná nehradila měsíční vyúčtování za služby elektronických komunikací. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila řádně vystavěné měsíční vyúčtování a neuplatnila reklamaci vystaveného vyúčtování, ocitla se v prodlení, a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky také úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 128 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ke snížení náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 14b a.t. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo to