8 C 316/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 40 593,55 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že s žalovaným uzavřeli dne 18. 12. 2007 úvěrovou smlouvu [číslo] v rámci které mu byl následně poskytnut revolvingový úvěr [číslo] (součástí smlouvy byly úvěrové podmínky). Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím úvěrové karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se uzavřením smlouvy zavázala takto poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a společně s úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, když výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena jako procentuální část nesplacené dlužné částky, a to konkrétně na 4% z aktuální dlužné částky, když splatnost jednotlivých měsíčních splátek byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 103 800 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil částku 105 947 Kč. Žalovaný nesplácel svůj dluh řádně a včas, přičemž žalobkyně využila svého práva a ke dni 30. 11. 2020 celý úvěr zesplatnila. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala uhrazení 40 593,55 Kč s příslušenstvím, sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 39 804,55 Kč, poplatků ve výši 433 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 256 Kč. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil jednání na den 19. 1. 2022. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku na žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a dále poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 6. Z úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 12. 2007 uzavřena smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě uvedené smlouvy žalovaný čerpal bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, výše měsíční splátky 4 % z dlužné částky. Smlouva je vlastnoručně podepsána žalobkyní i žalovanou. 7. Ve splátkovém kalendáři je zachycen výpis čerpání, splátek a úhrad, kdy bylo soudem zjištěno, že se jedná o bilanční historii úvěru, tedy přehled uhrazených částek, zachycení běhu úroku z prodlení včetně tabulky„ Rekapitulace“, kdy je uvedena výsledná dlužná částka z titulu uvedené smlouvy, tj. částka předpisu ve výši 154 651 Kč, dále úhrada ve výši 105 947 Kč a dále dluh ve výši 48 704 Kč. 8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 30. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného v důsledku jeho prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěru vyzvala k úhradě celé dlužné částky ve výši 40 593,55 Kč, a to ve lhůtě 14 dnů od sepsání této výzvy. Součástí je i podací arch ze dne 1. 12. 2020. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky. Součástí je i podací arch s datem 18. 12. 2020. 10. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 11. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci dne 18. 12. 2007 platně uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] v rámci které jí byl následně poskytnut revolvingový úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem sjednaným ve výši 40 000 Kč, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím úvěrové karty finanční prostředky, které se zavázal řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, když splatnost jednotlivých měsíčních splátek byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. Z výše uvedeného úvěrového rámce čerpala žalovaná částku ve výši 103 800 Kč a na poskytnutý úvěr uhradila částku 105 947 Kč. Protože žalovaný nesplácel svůj dluh řádně a včas, čímž porušil svůj závazek z předmětné smlouvy, žalobkyně využila svého práva a ke dni 30. 11. 2020 celý úvěr zesplatnila. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 30. 11. 2020. Následně byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. Proto se žalobkyně svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí o uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 40 593,55 Kč s příslušenstvím a žalovaný v řízení nijak neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. 12. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: 13. Dle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 14. Dle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Soud proto žalobkyni uvedený nárok přiznal a zavázal žalovaného k jeho úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 802 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 624 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 593,55 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 19. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle ust. §149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.