9 C 112/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 11. 8. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 7 953,51 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovanou dne 11. 5. 2015 uzavřela smlouvu o poskytování služeb, přičemž v době poskytnutí služeb, tj. za zúčtovací období od 23. 12. 2019 do 22. 1. 2020 a od 23. 2. 2020 do 22. 3. 2020, byla žalovaná účastníkem telekomunikační služby O2 [číslo]. Žalovaná žalobkyni na fakturu [číslo] za období od 23. 12. 2019 do 22. 1. 2020, se splatností dne 14. 2. 2020, neuhradila částku ve výši 7 889,51 Kč. Na fakturu [číslo] za období od 16. 8. 2019 do 15. 9. 2019, se splatností dne 8. 10. 2019 žalovaná žalobkyni neuhradila částku ve výši 64 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba, usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě a usnesení s výzvou, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne 18. 10. 2022, č. j. [číslo jednací] doručena dle ust. § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 14. 11. 2022. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně souhlasila již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovanou dne 11. 5. 2015 uzavřela účastnickou smlouvu (účastnickou smlouvou). Žalobkyně žalované za období od 23. 12. 2019 do 22. 1. 2020 vystavila vyúčtování [číslo] znějící na částku v celkové výši 9 220,93 Kč, přičemž z toho 831,42 Kč bylo za základní O2 služby a 8 389,51 Kč za doplňkové služby třetích stran. Na tuto vyúčtování byl složen depozit ve výši 500 Kč, k úhradě tak stále zbývá 7 889,51 Kč (vyúčtováním [číslo]). Žalobkyně žalované dále za období od 23. 2. 2020 do 22. 3. 2020 vystavila vyúčtování [číslo] znějící na částku v celkové výši 1 011,31 Kč, přičemž z toho 947,31 Kč bylo za základní O2 služby a 64 Kč za doplňkové služby a služby třetích stran. Žalovaná na toto vyúčtování neuhradila 64 Kč (vyúčtováním [číslo]). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 6. 2020 (předžalobní upomínkou včetně dodejky). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Mezi účastníky dne 11. 5. 2015 byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 2 písm. n) ve spojení s § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2021, která je typově smlouvou nepojmenovanou dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také služby třetích osob, které nejsou službami elektronických komunikací. Žalované byly poskytnuté služby třetích stran vyúčtovány za období od 23. 12. 2019 do 22. 1. 2020 částkou 8 389,51 Kč, na kterou bylo uhrazeno 500 Kč a za období od 23. 2. 2020 do 22. 3. 2020 částkou 64 Kč. Jelikož se žalovaná s úhradou dlužných částek dostala do prodlení, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o. z., též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění (s tím, že počátek prodlení byl stanoven ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování tak, jak požadovala žalobkyně). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.