12 C 183/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 5. 2023 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 270,25 Kč s příslušenstvím z titulu rámcové kupní smlouvy [číslo] kterou žalovaná 1) uzavřela dne 21. 9. 2022 se žalobkyní (dále jen„ rámcová smlouva“). Zápisem z jednání ze dne 20. 1. 2023 žalovaná 1) uznala svůj závazek vůči žalobkyni v celkové výši 24 270,25 Kč, který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu a služeb od žalobkyně. Zápisem z jednání žalovaný 2) zároveň přistoupil k celému dluhu a uznal závazek vůči žalobkyni. V rámcové kupní smlouvě sjednaly žalobkyně se žalovanou 1) úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení. Žalovaní se ocitli v prodlení, když na shora uvedený dluh ničeho neuhradili, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze strany žalobkyně. Žalobkyně se domáhá také zaplacení smluvního úroku z prodlení, který kapitalizovala ke dni 15. 3. 2023 částkou 1 717 Kč, a dále z částky 24 270,25 Kč od 16. 3. 2023 do úplného zaplacení. Žalobkyně se také domáhala po žalovaných zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Ani jeden z žalovaných se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou 1) dne 21. 9. 2022 rámcovou kupní smlouvu. Účastníci si ve smlouvě sjednali úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý započatý den z prodlení (rámcovou smlouvu [číslo] ze dne 21.09.2022). 5. Na základě rámcové kupní smlouvy dodala žalobkyně žalované 1) zboží a služby specifikované v dodacích listech (dodacími listy č. DL [číslo] ze dne 23. 9. 2022, č. DL [číslo] ze dne 23. 9. 2022, č. DL [číslo] ze dne 26. 9. 2022, č. DL [číslo] ze dne 27. 9. 2022 a č. DL [číslo] ze dne 30. 9. 2022). 6. Mezi žalobkyní a žalovanou 1) byly dále uzavřeny smlouvy o podnikatelském pronájmu věcí movitých, na základě kterých žalobkyně přenechala žalované 1) zboží specifikované v jednotlivých smlouvách k dočasnému užívání, zatímco žalovaná 1) se zavázala žalobkyni uhradit sjednané nájemné (smlouvou č. VYP [číslo] ze dne 23. 9. 2022). 7. Žalovaná 1) byla povinna za dodané zboží a poskytnuté služby zaplatit celkem částku 24 270,25 Kč, přičemž na tento dluh ničeho neuhradila (fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo]). 8. Dne 20. 1. 2023 žalovaný 2) přistoupil k předmětnému dluhu a spolu se žalovanou 1) uznali předmětný dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše (zápisem z jednání ze dne 20. 1. 2023). 9. Žalobkyně vyúčtovala žalované 1) úrok z prodlení do 15. 3. 2023 v částce 1 717 Kč penalizační fakturou [číslo] vystavenou dne 15. 3. 2023 na částku 1 717 Kč (penalizační fakturou [číslo]). 10. Před podáním žaloby byli žalovaní vyzváni žalobkyní k úhradě dlužné částky, na kterou však ani jeden z nich nereagoval (upomínkami ze dne 15. 3. 2023). 11. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaní soudu žádné důkazy nepředložili, žalobou uplatněný nárok nesporovali a uhrazení dlužné částky netvrdili. 12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 13. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 14. Podle § 2201 o. z., se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje, že nájemci přenechá věc, která je předmětem nájmu, k dočasnému užívání, a nájemce se zavazuje hradit pronajímateli nájemné. 15. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 1892 odst. 1 o. z. osoba, která bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, se stává novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. 18. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 19. V řešené věci žalobkyně a žalovaná 1) uzavřely kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. o. z., na jejímž základě žalovaná odebrala od žalobkyně zboží a služby, a dále nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. o.z., na jejímž základě žalovaná převzala od žalobkyně k dočasnému užívání sjednané věci. Žalovaná 1) se následně ocitla v prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni, přičemž k tomuto dluhu přistoupil ve smyslu § 1892 odst. 1 o. z. žalovaný 2) a spolu se žalovanou 1) uznali dluh co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaní uhrazení dluhu netvrdili a ani v této souvislosti nenavrhli žádné důkazy, soud má nárok žalobkyně za prokázaný (srov. § 133 o. s. ř.). Žalobkyni tak náleží jistina dluhu ve výši 24 270,25 Kč, smluvní úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 15. 3. 2023 částkou 1 717 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné jistiny od 16. 3. 2023 do úplného zaplacení. Konečně soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši stanovené § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 1 200 Kč, jelikož se jedná o závazek mezi podnikateli. 20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě ve zbývající části vyhověl. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 182 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 214 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 270,25 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. 22. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.