14 C 300/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 7. 11. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že dne 7. 10. 2021 uzavřela žalovaná s předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] dle níž žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, a tuto částku měla žalovaný vrátit do 6. 11. 2021, úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně na účet žalované, ze kterého žalovaná provedla verifikační platbu ve výši 1 Kč. Žalovaná úvěr neuhradila, a to ani v návaznosti na upomínku žalobkyně, jíž byla žalovaná zároveň informována o postoupení pohledávky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci jednal dle § 101 odst. 3. zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její účasti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 5. Žalobkyně soudu předložila smlouvu označenou jako„ smlouva o úvěru [číslo]“, a to s datem 7. 10. 2021, kterou se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tuto částku vrátit do 30 dnů, tj. do 6. 11. 2021 Smlouva není opatřena podpisem žalované, dle smlouvy pak měla být smlouva uzavřena mimo jiné tím, že na účet klienta budou odeslány peněžní prostředky, souhlas se zněním smlouvy měla žalovaná vyslovila odesláním potvrzující [anonymizováno] zprávy na žalobkyní zadané telefonní číslo (smlouvou o úvěru [číslo]). Totožnost žalované při uzavření smlouvy byla ověřena provedením verifikační platby z účtu uvedeného žalovanou ve smlouvě, a to účtu vedeného u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] na účet žalobkyně ve výši 1 Kč dne 6. 10. 2021 (výpis z účtu vedeného u [právnická osoba] [číslo] ze dne 6. 10. 2021 s příchozí platbou 1 Kč). Dne 7. 4. 2021 žalobkyně zaslala na uvedený účet částku 12 000 Kč (výpis z účtu vedeného u [právnická osoba] [číslo] ze dne 7. 10. 2021 s odchozí platbou ve výši 12 000 Kč). Připsání částky na daný účet potvrdila také [právnická osoba], včetně toho, že v době připsání uvedených prostředků na účet byla majitelem a disponentem účtu žalovaná (vyjádření [obec] spořitelny ze dne 19. 9. 2022 k účtu č. [bankovní účet]). 6. Dne 29. 3. 2021 byla mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva, kterou se [právnická osoba] jako postupitel zavázala postoupit soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávku za žalovanou, na žalobkyni a žalobkyně se zavázala soubor pohledávek převzít a zaplatit za něj postupiteli úplatu, pohledávka za žalovanou je identifikována variabilním symbolem platby (smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou ke smlouvě s označením pohledávky za žalovanou). 7. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 4. 2022, žalovaná byl zároveň vyzvána k úhradě žalované částky ve lhůtě 3 dnů, přičemž oznámení bylo žalovanému odesláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 14. 4. 2022 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2022, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2022, podací lístek s datem podání 14. 4. 2022). 8. Žalovaná netvrdila, a v řízení ani z provedeného dokazování nebylo zjištěno, že by žalovanou částku žalobkyni uhradila. <b>9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud takto:</b> 10. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni coby postupníkovi v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)., o změně v osobě věřitele byla žalovaná řádně informována dopisem ze dne 14. 4. 2022. 11. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Dle § [číslo] se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. 12. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, souhlas s obsahem smlouvy žalovaná vyjádřila zasláním potvrzovacího kódu. 13. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, i když v řízení nikterak, nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. 14. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ve spojení s konstantní judikaturou [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] a [název soudu]. Jak uvedl [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) [číslo listu] [ustanovení právního předpisu EU], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice [ustanovení právního předpisu EU] [Smlouva o EHS] (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle [anonymizována dvě slova] zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl [název soudu] ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. [ústavní nález] to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že z daného ustanovení plyne pouze relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp. zn. C [číslo] ze dne 5. 3. 2020 konstatuje i [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace]. 15. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. 16. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalované částku 12 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2993 o. z., tj. aniž by tu byl platný závazek a má právo na vrácení toho, co plnila. Bezdůvodné obohacení na straně žalované činí částku 12 000 Kč s tím, že splatnost bezdůvodného obohacení nastala až na výzvu k plnění ([anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka], ze dne 7. 4. 2010), přičemž žalobkyně doložila odeslání výzvy ze dne 14. 4. 2022, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Má se za to, že předmětná písemnost byla žalované doručena třetí pracovní den (§ 573 o. z.), tj. dne 19. 4. 2022, přičemž splatnost bezdůvodného obohacení nastala uplynutím žalobkyní stanovené lhůty k plnění v délce tří dnů, tj. dnem 22. 4. 2022. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., co do rozsahu a výše úroku zároveň vázán návrhem žalobkyně. 17. S ohledem na výše popsané úvahy ohledně splatnosti žalovaného pohledávky soud žalobu v části úroku z prodlení za dobu od 7. 11. 2021 do 22. 4. 2022 výrokem II. zamítl. 18. Pro úplnost soud závěrem uvádí, že ohledně zkoumání úvěryschopnosti a lhůty splatnosti žalované částky byl soud připraven žalobkyni při nařízením jednání poučit ve smyslu § 118a o.s.ř. a vyzvat k doplnění skutkových tvrzení a označení a předložení důkazů, nedostavením se k jednání se žalobkyně o dané poučení sama připravila, přičemž soud nebyl povinen žalobkyni potřebná poučení sdělovat jinak a ani jen z tohoto důvodu odročovat nařízené jednání (srovnej rozhodnutí [název soudu] ze dne 24. března 2010, sp. zn. [spisová značka]). 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů za