21 C 252/2022-71 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne [datum] (dále jen„ smlouva o úvěru“) s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání soudu nedostavila, ani včas nepožádala o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Žalovaná soudu dne [datum] v [údaj o čase] hod. zaslala omluvu z jednání, kdy soud tuto omluvu z jednání nepovažoval, ani za řádnou, ani za včasnou. Žalovaná svoji nepřítomnost omlouvala aktuálním těhotenstvím, avšak tuto skutečnost nikterak soudu neprokazovala. Omluvu k jednání soudu zaslala [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] před jednáním soudu. 5. Na základě provedeného dokazování, když vycházel pouze z listinných důkazů, které předložila pouze žalobkyně, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni poplatek ve výši [částka]. Úrok by sjednán ve výši [anonymizováno] ročně. Celková dlužná částka tak činila [částka]. Žalovaná se zavázala tuto částku splácet v 60 týdenních splátkách po [částka] a poslední splátce po [částka] (prokázáno smlouvou [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná ve své žádosti o úvěr uvedla, že je v současné době na rodičovské dovolené, přičemž její příjem byl [částka]. Příjem žalované byl ověřován listinami. Její výdajová stránka tato ověřována nebylo, když právní předchůdkyně žalobkyně se pouze spoléhala na tvrzení žalované. [příjmení] v pronajatém rodinném domě a počet jí vyživovaných osob byl [anonymizováno]. Žalovaná měla žádné finanční závazky v době uzavírání předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno zákaznickou kartou žalované ze dne [datum], výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančním a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení]). Žalovaná celkem uhradila částku [částka], z toho částka ve výši [částka] byla započtena na jistinu (prokázáno výpočtem zákonného úroku z prodlení). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedla právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni soubor pohledávek včetně pohledávky za žalovanou (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], v němž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do deseti dnů; dopis byl předán k poštovní přepravě dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poslední výzva k úhradě včetně potvrzení o podání zásilky). Žalobkyně zaslala žalované výzvu a předžalobní upomínku dne [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] včetně potvrzení o podání a předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 7. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (výpočet smluvní pokuty) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění. 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud tento právní závěr: 9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. 10. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, i když v řízení bylo prokázáno, že žalovaná v rozhodném období před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru dosahovala relativně příjmů ve výši [částka] průměrně měsíčně čistého, avšak právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně její výdajovou stránku, když z předložené zákaznické karty i výslechu svědkyně vyplynulo, že výdej žalované nebyli nikterak ověřovány a bylo spoléháno pouze na informace poskytnuté žalovanou. Žalovaná měla v předmětné době v pronájmu [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. 11. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. [spisová značka] ve spojení s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) čl. 8 [ustanovení právního předpisu EU], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice [ustanovení právního předpisu EU] [Smlouva o EHS] (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne [datum] vydaném pod sp. zn. [ústavní nález] to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. 12. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp.zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie. 13. S ohledem na výše uvedené soud též podotýká, že poskytnutí úvěru v daném případě se též zjevně příčilo dobrých mravů, a je ho třeba považovat za absolutně neplatný ve smyslu § 588 o.z., když míra RPSN u tohoto úvěru dosahovala 237 %. Dle čl. 3 písm. i) směrnice platí, že„ roční procentní sazbou nákladů“ se rozumí celkové náklady úvěru pro spotřebitele vyjádřené jako roční procento celkové výše úvěru. V předsmluvních informacích musí být vždy pro spotřebitele uvedena RPSN a celková částka splatná spotřebitelem (čl. 5 písm. g) a čl. 6 odst. 1 písm. f) směrnice ve spojení s přílohou č. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Výše RPSN se pak počítá dle matematického vzorce, který je součástí přílohy směrnice i zákona o spotřebitelském úvěru (čl. 19 směrnice, část 1 přílohy I směrnice, příloha č. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu dosahovala v [anonymizováno] [rok] výše kolem [anonymizováno] ročně. 14. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. 15. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalované [částka], plnila dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalované činí částku [částka] s tím, že žalovaná se do prodlení dostala s první výzvou k peněžitému plnění ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], a žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z částky [částka] ode dne [da