23 C 40/2022-104 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 4. 2022 domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsané u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] (dále jen„ Pozemek“), když žalobkyně je vlastníkem ¾ podílu na pozemku a žalovaný vlastní ¼ id. podíl. Žalobkyně navrhovala zrušení podílového spoluvlastnictví s žalovaným a vypořádání tak, že by byl soudem ¼ podíl žalovaného přikázán jí a žalobkyně by žalovanému uhradila odpovídající náhradu za jeho podíl. Žalobkyně se s žalovaným pokoušela dohodnout na způsobu vypořádání spoluvlastnictví dopisem ze dne 18. 1. 2022, avšak neúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že je vlastníkem ¼ podílu na pozemku na základě Rozhodnutí pozemkového úřadu o vlastnictví PÚ [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ rozhodnutí“). [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) byli do [datum] na základě rozhodnutí vlastníky, každý z nich podílu o velikosti ¼ nemovitosti. Žalobkyně se stala vlastníkem svého podílu až dne [datum], což vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, a to na základě kupních smluv, které uzavřela jako kupující s prodávajícími [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) poté, co uznala vlastnictví výše uvedených prodávajících k jejich podílům. Žalovaný poukázal na to, že k Pozemku má rodinné vazby, neboť jemu a jeho rodině byl pozemek vydán v rámci restitucí. Žalovaný dále poukázal na fakt, že žalobkyně danou nemovitost fakticky užívá od roku [rok] k podnikatelským účelům a žalovanému nikdy ničeho neuhradila za užívání jeho podílu na nemovitosti. Žalovaný žádný dopis ze dne [datum] od žalobkyně neobdržel a nezná tedy jeho obsah. Žalovaný dlouhodobě žije v USA a není mu pošta z České republiky dosílána. Žalovaný závěrem uvedl, že požádal znalecký ústav [právnická osoba] o vypracování znaleckého posudku na určení obvyklé ceny podílu o velikosti ideální ¼ na Pozemku. Žalovaný v podání ze dne [datum] uvedl, že by přistoupil na variantu žalobkyně, a že by jí svůj podíl prodal za kupní cenu 1 000 000 Kč, kterou by žalovaný následně daroval [právnická osoba] v tísni o.p.s. Podáním ze dne 18. 3. 2023 žalovaný navrhl zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětnému pozemku a přikázání pozemku do vlastnictví žalovaného za přiměřenou náhradu žalobkyni dle tržní ceny stanovené ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 23. 1. 2023 zhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], který žalovaný předložil soudu. Při jednání soudu pak žalovaný navrhl reálné rozdělení Pozemku dle podílů spoluvlastníků s tím, že z nákresů ve znaleckém posudku je zřejmé, že Pozemek by bylo možné rozdělit. Část Pozemku tvoří skladovací zpevněná plocha, část pozemku (po jeho obvodu) je cesta – veřejné prostranství lemující daný pozemek. 3. V řízení je sporné, zda je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků zrušit a pokud ano tak, jaký je vhodný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k Pozemku. Zda je vhodné a účelné rozdělit pozemek dle výše podílů žalobkyně a žalovaného a pokud ne a soud jej přikáže jednom ze spoluvlastníků, pak komu jej přikáže a za jakou náhradou. 4. Skutkový stav, především nabytí podílu ¾ na pozemku žalobkyní, nebyl mezi účastníky sporný, vyplýval z jejich tvrzení a předložených listin. Podíl žalovaného na Pozemku ve výši ¼ byl určen rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 26 C 95/2020 v řízení o určení vlastnictví k nemovitosti. 5. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy: Z informace o pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], [list vlastnictví], o výměře [výměra] vyplývá, že žalobkyně vlastní ideální ¾ podíl na předmětném Pozemku a jako duplicitní zápis vlastnictví je uvedena s podílem ¼ na Pozemku žalobkyně i žalovaný. 6. Na plánu (katastrální mapy) a fotoplánu areálu se zakreslením pozemku parcelní [číslo] je zřejmé umístění [příjmení], který tvoří funkční celek s celým areálem žalobkyně. 7. Z náhledu na internetové stránky žalobkyně vyplývá, že v areálu o ploše [výměra] byl v roce [rok] ve [část obce] v [obec a číslo] vybudován centrální sklad žalobkyně. Součástí areálu je i Pozemek. 8. Z fotodokumentace Pozemku se skladem elektro materiálu s uvedením„ objekt je střežen kamerovým systémem“ ze srpna 2018 a srpna 2022 vyplývá, že na okraji Pozemku, se nachází [anonymizována tři slova] žalobkyně s tím, že plot kolem Pozemku přímo sousedí s veřejným prostorem (chodníkem). 9. Z dopisu ze dne 18. 1. 2022 sepsaného právním zástupcem žalobkyně adresovaném žalovanému (včetně kopie podací stvrzenky ze dne 19. 1. 2022) vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žádala žalovaného o odkup jeho ¼ podílu z nemovitosti za kupní cenu ve výši 450 000 Kč. 10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 1. 2022, č.j. 26 C 95/2020-95 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2022, č.j. 30 Co 74/2022-110, vyplývá, že žalovaný (v řízení sp. zn. 26 C 95/2020 žalobce) podal žalobu o určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ideální ¼ pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsanému u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví], a odvolací soud určil, že je žalovaný vlastníkem ideální ¼ předmětného pozemku. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 2. 6. 2022. 11. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], sídlem [adresa], z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti, který obsahuje znaleckou doložku dle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), a který předložil soudu žalovaný vyplývá, že znalecký ústav určil tržní hodnotu podílu (žalovaného) o velikosti ¼ na pozemku p. [číslo] v k . úz. [část obce], obec Praha ke dni 4. 1. 2023 na částku 486 350 Kč. 12. Soud předložený znalecký posudek provedl k důkazu, neboť znalecký posudek obsahoval znaleckou doložku dle § 127 a o. s. ř.. Soud nepřistoupil k výslechu znalce, který znalecký posudek vyhotovil, neboť žalobkyně znalecký posudek nikterak nerozporovala a uvedla, že uhradí žalovanému cenu za jeho podíl dle předloženého znaleckého posudku. Výslech znalce by tak byl nadbytečný a nehospodárný. 13. Další listiny předložené žalobkyní (platební výměr na daň z nemovitých věcí na rok 2022, kopie výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba], a daňový doklad [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) nebyly v řízení k důkazu provedeny, neboť pro rozhodnutí ve věci samé nejsou klíčové a jejich provedení k důkazu by bylo nadbytečné. Že žalobkyně [příjmení] užívá a stará se o něj v rámci celého areálu sloužícího k výkonu podnikatelské činnosti ostatně ani nebylo sporné. 14. Z provedených důkazů, soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně je vlastníkem ideálního ¾ podílu na Pozemku. Dle pravomocného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 1. 2022, č.j. 26 C 95/2020-95 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2022, č.j. 30 Co 74/2022-110 bylo určeno, že vlastníkem ideální ¼ Pozemku je žalovaný. Žalobkyně a žalovaný jsou tak podílovými spoluvlastníky předmětného Pozemku. Žalobkyně celý pozemek v rámci svého oploceného areálu, který tvoří funkční celek, užívá pro své podnikatelské potřeby a užívá předmětnou plochu jako sklad elektro materiálu. Žalovaný získal podíl na Pozemku v rámci restitučního řízení. Znalecký ústav [právnická osoba], z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti, stanovil ve svém posudku [číslo] ze dne 23. 1. 2023 tržní hodnotu podílu o velikosti ¼ na Pozemku ke dni 4. 1. 2023 na částku 486 350 Kč. 15. Na vztah účastníků soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen („ obč. zák.“). Dle § 1140 obč. zák.:„ (1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.“ 16. Dle § 1142 odst. 1 obč. zák.:„ Jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.“ 17. Dle § 1143 obč. zák.:„ Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.“ Dle § 1144 odst. 1 obč. zák.:„ Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.“ 18. Dle § 1147 obč. zák.:„ Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě;