28 C 273/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalované povinnost k zaplacení částky 21 160 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce, [právnická osoba] a.s., Smlouvu o užívání mobilního telefonu v rámci programu [anonymizována dvě slova] každý rok dne [datum]. Na základě této smlouvy se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované po dobu jejího členství v programu k užívání mobilní [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] v hodnotě 28 190 Kč. Žalovaná se zavázala za užívání [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v programu platit pravidelné měsíční poplatky. Žalovaná je povinna mobilní [anonymizováno] vrátit nejpozději v den skončení smlouvy, žalovaná tak neučinila, proto je povinna zaplatit žalobci hodnotu nevráceného zařízení, která byla vzhledem k délce užívání přístroje stanovena ve výši 20 860 Kč ve faktuře [číslo]. Žalobce se dále domáhá částky 300 Kč, která představuje náklady spojené s vymáháním pohledávky. Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Žalovaná dluh neuhradila ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobce ze dne [datum]. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním příslušníkem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalované v souladu s [ustanovení pr. předpisu] Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o užívání [anonymizována dvě slova] v rámci programu [anonymizována dvě slova] každý rok dne [datum] (předávací protokol přístroje ze dne [datum]). Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované po dobu jejího členství v programu k užívání [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] v hodnotě 28 190 Kč (předávací protokol přístroje ze dne [datum]). Žalovaná nevrátila [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] při skončení smlouvy předchůdci žalobce, proto jí byla vystavena faktura [číslo] ve výši 20 860 Kč za cenu mobilního telefonu (faktura ze dne [datum], obchodní podmínky programu [anonymizována dvě slova] každý rok). Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ze [právnická osoba] a.s. na žalobce (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, avšak žalovaná na ni nereagovala a nezaplatila ničeho (předžalobní upomínka ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum]). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem. 7. Podle ustanovení § 2225 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila. 8. Žalovaná dlužnou částku do data splatnosti neuhradila, tudíž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalované vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce proti žalovanému představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 847 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, náklady zastoupení žalobce advokátem ve výši 3x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrada paušálních výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. též částka ve výši 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., tj. náklady v celkové výši 2 299 Kč s DPH. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.