28 C 72/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 114 683,70 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, dne [datum] navýšený na výši 120 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních minimálních splátkách a platit úrok ve výši 23,99 % ročně. [příjmení] vydala kreditní kartu a poskytla úvěrový rámec žalovanému, avšak žalovaný jej nesplácel řádně a včas, proto došlo dne [datum] k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 112 983,70 Kč, z úroků ve výši 11 217,88 Kč a poplatků ve výši 1 700 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Žalovaný dluh neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobce ze dne [datum]. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s [ustanovení pr. předpisu], o mezinárodním právu soukromém, a [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Rozhodným právem je české právo v souladu s § 87 odst. 3 zákona o mezinárodním právu soukromém. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč (dne [datum] navýšený na výši 120 000 Kč), který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, informace o klientovi, smlouva o poskytování bankovních služeb ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy [číslo] návrh na zvýšení limitu [číslo] akceptace návrhu na zvýšení limitu [číslo]). Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto došlo dne [datum] k zesplatnění úvěru (souhrnný výpis z účtu kreditní karty, prohlášení o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky, obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, ceník). Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení úplaty ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], přehled podacích čísel ze dne [datum]). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne [datum]). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 8. Žalovaný dlužnou částku do data splatnosti neuhradil, tudíž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením úvěru, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce proti žalovanému představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 588 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, náklady zastoupení žalobce advokátem ve výši 3x 5 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrada paušálních výdajů ve výši 3x 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. též částka ve výši 3 780 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., tj. náklady v celkové výši 26 368 Kč s DPH. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.