35 C 61/2023-63 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 6. 2023 domáhal určení dědického práva, resp. určení, že je jediným dědicem zůstavitele – [jméno] [celé jméno žalovaného], [anonymizována dvě slova] [rok] (dále jen„ zůstavitel“). Žalobu odůvodnil tím, že pozůstalost po zůstaviteli je projednávána v řízení vedeném pod sp. zn. 27 D 1698/2020, a to soudní komisařkou JUDr. Věrou Dundovou, notářkou (dále jen„ notářka“). Zůstavitel zanechal vlastnoručně sepsanou závěť ze dne [datum] a listinu o vydědění žalobce z téhož dne. Obě listiny notářce předal bratr zůstavitele žalovaný č. 3. Žalobce podal žalobu na určení, že je dědicem ze zákona. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 4. 2022, č. j. 46 C 189/2021-110, bylo určeno, že důvody pro vydědění žalobce nejsou dány a žalobce je dědicem zůstavitele ze zákona. V předmětném řízení žalobce rozporoval závět zůstavitele a tvrdil její neplatnost z důvodu neurčitosti a nesrozumitelnosti, jakož i nedostatek způsobilosti zůstavitele závěť sepsat. K tomuto tvrzení uvedl, že zůstavitel ve své závěti povolal žalovaného č. 3 k dědění konta v bance, zařízení bytu, zlatých předmětů a částky ve výši 500 000 Kč, kdy tato částka měla být získána z prodeje bytu (byt [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], [územní celek], na adrese [adresa], dále jen„ byt“). Dále povolal žalovanou č. 4 k dědění částky 100 000 Kč, rovněž získané z prodeje bytu, a ve zbytku povolal žalované č. 1 a č. 2 k dědění zbytku peněz z prodeje bytu, a to rovným dílem. Žalobce byl jak závětí, tak listinou o vydědění zaskočen, informace uvedené v těchto listinách považuje za nepravdivé. Žalobce se zůstavitelem vycházel standardně a nikdy nezavdal zůstaviteli příčinu jej vydědit. K námitce neurčitosti a nesrozumitelnosti žalobce uvedl, že zůstavitel v závěti rozdělil finanční částky z prodeje bytu, který ale nebyl prodán. Zůstavil si byt ocenil na 1 800 000 Kč až 2 000 000 Kč. Získané peněžité prostředky měly být dále rozděleny v částce 500 000 Kč žalovanému č. 3, v částce 100 000 Kč žalované č. 4 a ve zbytku rovným dílem žalovanému č. 1 a 2. V závěti bylo rovněž výslovně uvedeno, že žádná část pozůstalosti nesmí připadnout žalobci. Žalobce namítal, že ze závěti není patrné, jakým způsobem měl být byt prodán, či jaký konkrétní úmysl zůstavitel s bytem měl. Dále poukázal na to, že v závěti byl žalobce zcela opomenut, ač nebyl platně vyděděn. Závěť je tak neurčitá a nesrozumitelná, když její obsah či předmět nelze zjistit ani výkladem a jedná se tak o zdánlivé právní jednání. V rámci pozůstalostního řízení byla navržena možnost výkladu právního jednání zůstavitele takovým způsobem, že by každý z dědiců nabyl podíl na nemovitosti v rozsahu zůstavitelem určené částky v závěti. Žalobce s tímto výkladem nesouhlasí, když se jedná o svévolný výklad vůle zůstavitele, když z textu závěti nevyplývá, že by byly možné dvě varianty řešení, a to pro případ, kdy byt prodán byl, a pro případ, kdy prodán nebyl. Rovněž z textu závěti nevyplývá, že zůstavitel chtěl, aby se jeho dědicové stali spoluvlastníky předmětného bytu. Žalobce tak má za to, že zůstavitel nakládal s majetkem (finančními prostředky), které v době sepisu závěti nevlastnil. Žalobce dále namítal, že má pochybnosti o způsobilosti zůstavitele předmětnou závěť sepsat, a to proto, že zůstavitel nadužíval alkoholické nápoje. K tomuto závěru došel po přečtení deníků zůstavitele, ze kterých mimo jiné vyplývá, že zůstavitel chtěl povolat žalovaného č. 3 k dědění konkrétní částky, a to 500 000 Kč. V denících se zůstavitel rovněž zmiňoval o své přítelkyni (svědkyně [anonymizováno]), jež dle poznámek rovněž požívala alkohol. Po smrti manželky zůstavitele ([jméno] [celé jméno žalovaného], zemř. [datum], dále jen„ manželka zůstavitele) byl pronajat jeden pokoj v bytě, a to panu [příjmení], který rovněž požíval alkohol. V roce 2014 se se zůstavitelem ani svědkyně [příjmení] ani pan [příjmení] neznali. Závěti sepisoval zůstavitel opakovaně. Žalobce se tak domáhal určení, že je jediným dědicem zůstavitele, a to ze zákona. 2. Žalovaný č. 1 s žalobním návrhem souhlasil a nárok uplatněný žalobcem uznal. Rovněž uvedl, že je závěť nesrozumitelná a že není patrné, co jí zůstavitel mínil. O prodeji bytu nebo závěti se zůstavitel nikdy nezmínil. Rovněž vyjádřil pochybnosti o způsobilosti zůstavitele, vzhledem k jeho užívání alkoholu s léky. 3. Žalovaný č. 2 rovněž souhlasil se žalobním návrhem a nárok žalobce uznal. Souhlasil s tvrzením žalobce, že je závěť nesrozumitelná a neurčitá a namítl, že má pochybnosti o způsobilosti zůstavitele, vzhledem k jeho užívání alkoholu s léky. O prodeji bytu nebo závěti se zůstavitel nezmínil. 4. Žalovaný č. 3 s tvrzeními žalobce nesouhlasil. Uvedl, že veškeré údaje uvedené v listině o vydědění jsou pravdivé. Žalobce neměl zájem navštěvovat zůstavitele. Zůstavitel měl naopak zájem vídat své vnuky, žalované č. 1 a č. 2, ale nebylo mu to umožněno. Žalovaný č. 3 má za to, že závěť zcela reflektuje vůli zůstavitele, tedy byt prodat a rozdělit peněžní částky mezi dědice. Žalovaný č. 3 byl se zůstavitelem v pravidelném kontaktu, byla mu tak jeho vůle známa. Předmětnou závěť měl žalovaný [číslo] u sebe od doby, kdy byla zůstavitelem v jeho bytě sepsána, předal mu ji sám zůstavitel. 5. Žalovaná č. 4 ve svém vyjádření ze dne 9. 11. 2023) uvedla, že se k jednání nedostavila a ani v budoucnu nedostaví, jelikož žije dlouhodobě v zahraniční. Pro účely pozůstalostního (potažmo soudu) řízení udělila plnou moc svému strýci Marcelovi. O část pozůstalosti, jež by jí měla eventuálně připadnout, nemá zájem. 6. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 7. Žalovaný č. 3 při předběžném šetření prováděném notářkou uvedl, že jediným potomkem zůstavitele je žalobce. Pro případ smrti zůstavitel pořídil listinu o vydědění a závěť. [příjmení] spolužijící se zůstavitelem byla svědkyně [příjmení], se kterou žil 3-4 roky před svou smrtí. Co se týče majetku zůstavitele, žalovaný č. 3 uvedl, že zůstavitel byl vlastníkem nemovitostí na [list vlastnictví], v k. ú. [obec], a na LV [číslo] v k. ú. [část obce]. Zůstavitel byl majitelem účtu u ČSOB, [značka automobilu], vlastnil akcie [anonymizována dvě slova], vzduchovku. Co se týče vybavení domácnosti, jednalo se o starší vybavení bez hodnoty (viz protokol o předběžném šetření ze dne 9. 11. 2020). 8. Zůstavitel zanechal pro případ smrti vlastnoručně psanou závěť datovanou 21. 10. 2014. V závěti uvedl, že jeho majetek, jež„ se skládá z bytu v OV [obec a číslo] [ulice a číslo] byl prodán (odhad 2 000 000 Kč - 1 800 000 Kč) a získané peníze se rozdělí takto: Bratr [celé jméno žalovaného] 500 000 Kč + konto v bance, zařízení bytu a zlaté předměty (prsteny, [anonymizováno]. [jméno], řetízky) Dále praneteř [celé jméno žalovaného] 100 000 Kč, která byla týrané dítě. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] zbytek peněž rovným dílem v 18 letech.“ V závěti zůstavitel ve vztahu k dědění vnuků (žalovaných [číslo]) uvedl„ Přeju si, aby státní notářství určilo správce jejich majetku, aby se k pozůstalosti nedostal jejich otec (žalobce)“ (viz závěť sepsaná zůstavitelem ze dne 21. 10. 2014). 9. Dne 21. 10. 2014 sepsal zůstavitel rovněž listinu s názvem Vydědění syna [celé jméno žalobce] (viz listina o vydědění ze dne 21. 10. 2014). 10. Dne 12. 11. 2020 převzala pověřená notářka od žalovaného [číslo] originál závěti zůstavitele (viz potvrzení notářky JUDr. Dundové o převzetí závěti). 11. Byt byl pro účely dědického řízení po zůstaviteli ohodnocen částkou ve výši 4 750 000 Kč, a to ke dni 24. 9. 2020 (viz odhad hodnoty bytu v dědickém řízení). 12. Pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], jehož byl zůstavitel spoluvlastníkem o podílu 1/5, byl pro účely dědického řízení po zůstaviteli ohodnocen částkou 370 000 Kč. Podíl zůstavitele tak činil částku 74 000 Kč. Parcela byla rovněž oceněna ke dni 24. 9. 2020 (viz odhad hodnoty pozemku v dědickém řízení). 13. Zůstavitel byl majitelem osobního účtu u ČSOB. Zůstatek na tomto účtu činil ke dni úmrtí částku 31 927,40 Kč (viz sdělení ČSOB v dědickém řízení). 14. Na jednání před pověřenou notářkou dne 19. 2. 2021 se žalobce k závěti vyjádřil tak, že ji považuje za neurčitou a tedy neplatnou. Dále rozporoval své vydědění a byl notářkou vyzván, aby podal k soudu do 2 měsíců od právní moci usnesení žalobu na určení, že je dědicem zůstavitele ze zákona (viz protokol o jednání před notářkou ze dne 19. 2. 2021). 15. Zdejší soud usnesením ze dne 17. 3. 2021, které nabylo právní moci dne 14. 4. 2021, č. j. 27 D 1698/2020-115, žalobci uložil, aby podal žalobu na určení, že je dědicem zůstavitele ze zákona (viz usnesení č. j. 27 D 1698/2020-115 ze dne 17. 3. 2021). 16. Zdejší soud ve sporném řízení na základě žalobcem podané žaloby rozsudkem vydaným dne 7. 4. 2022, č. j. 46 C 189/2021-110, který nabyl právní moci dne 31. 5. 2022, určil, že žalobce je dědicem zůstavitele ze zákona a že důvody pro jeho vydědění nebyly dány (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne 7. 4. 2022, č. j. 46 C 189/2021-110). 17. N