46 C 93/2015-1419 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 2. 3. 2015, domáhal zaplacení částky 300 000 Kč. V žalobě tvrdil, že lékaři žalované ve dnech 21. 2. 2013 až 2. 3. 2013 léčili [role v řízení] žalobce paní [jméno] [příjmení] (dále jen„ [anonymizováno]“) způsobem, který nebyl lege artis, a tak vedl ke smrti [anonymizováno] dne 2. 3. 2013 [anonymizováno] dokumentace byla vedena z velké části nepravdivě a zkresleně. [anonymizováno] byla dne 21. 2. 2013 [anonymizováno] na jednotce [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“) s [anonymizováno] akutního selhání [anonymizováno]. Do 24. 2. 2013 byl zdravotní stav pacientky velmi pozitivní a den 26. 2. 2013 bylo plánováno přeložení pacientky z [anonymizováno] na doléčení na [anonymizováno]. V dalších dnech byla pacientka léčena velkými objemy infuzí [anonymizováno], a to zcela v rozporu s její anamnézou, kterou měli lékaři žalované k dispozici, ač to popírají. Žalobce doprovázel [anonymizováno] na příjem a dle instrukcí prof. [anonymizováno], ambulantního lékaře [anonymizováno], předal lékařům žalované zprávu s laboratorními výsledky tohoto. Lékař žalované na příjmu zprávu zařadil do zdravotní dokumentace a též zapsal do zprávy podrobnou anamnézu [anonymizováno] včetně úplného aktuálního seznamu léků. Lékaři žalované taktéž v průběhu [anonymizováno] nerespektovali další rizikový faktor u pacientky, a to nízký stav [anonymizováno] s klasifikací středně těžká [anonymizováno], který dle nutričního terapeuta vznikl během této hospitalizace [anonymizováno] po aplikaci infuzí trpěla výraznými [anonymizováno] dolních [anonymizováno], které lékaři žalované ve zdravotní dokumentaci neuváděli a přehlíželi je, až na [anonymizováno], který je uvedl ve [anonymizováno] ze dne 26. 2. až 27. 2. 2013. Též žalobce opakovaně na otoky upozorňoval vedoucího lékaře žalované. U pacientky se též objevila extrémní [anonymizováno], kterou ošetřující lékař do zdravotní dokumentace též nezapsal. Od 25. 2. 2013 žádala pacientka propuštění do domácího léčení z důvodu absolutní nekomunikace ze strany ošetřujícího lékaře, který jí nikterak neposkytoval informace o jejím [anonymizováno] stavu, ani o probíhající léčbě. Vedoucí lékař odmítl přerušení hospitalizace a byla domluvena změna nemocnice, avšak již dne 26. 2. 2013 podala žalovaná k [název soudu] oznámení o umístění [anonymizováno], ve kterém uvedla, že stav [anonymizováno] stále neumožňuje vyslovit informovaný souhlas s [anonymizováno], a i přestože pacientka byla při vědomí a dobře orientovaná, což v zdravotní dokumentaci uvedl jak ošetřující lékař, tak vedoucí lékař, a ztotožnil se s tím i rehabilitační terapeut i neurolog. Dne 27. 2. 2013 bylo u pacientky provedeno [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], které odhalilo tekutinu v [anonymizováno] na vzestupu a první fázi městnání. Dne 28. 2. 2013 pacientka podstoupila [anonymizováno], které vykázalo prošlý [anonymizováno] nebo [anonymizováno] jizvu. [anonymizováno] dokumentace však [anonymizováno] z příslušného dne ani [anonymizováno] neobsahovala. Ve dnech 28. 2. 2013 až 1. 3. 2013 se došlo u pacientky k dalšímu zhoršení [anonymizováno] selhání vlivem objevení se závažné acidózy v důsledku špatného okysličení, avšak ani toto nebylo do zdravotní dokumentace zaznamenáno. U pacientky se začaly též objevovat i [anonymizováno]. Lékaři žalované neprovedli základní správnou diagnostickou rozvahu [anonymizováno] stavu [anonymizováno], vlivem čehož nezahájili adekvátní léčbu, a místo výše uvedeného potíže a nastávající komplikace během hospitalizace metodicky nepravdivě odkázali na stav před hospitalizací. Výše uvedení také řádně nevedli zdravotní dokumentaci [anonymizováno], nehodnotili řádně kritické výsledky [anonymizováno] absolvovaných vyšetření, zcela přehlédli u [anonymizováno] počínající [anonymizována dvě slova] a nikterak neřešili ani [anonymizováno] ze záznamu sestry [číslo]. Při jednání konaném dne 19. 1. 2016 doplnil žalobce žalobu tak, že uvedl, že žalovaná částka 300 000 Kč se skládá z částky 240 000 Kč za náhradu škody pozůstalému dle § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, z částky 26 300 Kč za náklady pohřbu a z částky 33 700 Kč za náklady za léčení žalobce v souvislosti s [anonymizováno] [role v řízení]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s návrhem žalobce nesouhlasila, a jím uplatněný nárok neuznávala, a to ani z části. [anonymizováno] byla převezena na pracoviště žalované dne 21. 2. 2013 pro celkové zhoršení jejího zdravotního stavu a za 10 dní od příjezdu zemřela. [anonymizováno] v době zesnutí bylo 84 let. [anonymizováno] byla při přijetí dezorientovaná, neschopná chůze, prakticky ležící, dehydratovaná, v ošetřovatelsky zanedbaném stavu s opruzeninami pod prsy a v záhybech břišní stěny a s otlaky. Stav zavodnění pacientky byl podstatně snížen. Celkový zdravotní stav pacientky byl velmi vážný a jevil se jako horší, než by odpovídalo jejímu biologickému věku. Po příjmu a diagnostikování selhávání [anonymizováno] a výrazné dehydrataci byla pacientka převzata na [anonymizováno], kde byla zahájena nitrožilní léčba a provedena akutní [anonymizována dvě slova] stav pacientky se mírně zlepšil, přičemž žalované provedla řadu dalších vyšetření a úkonů, např. [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] vyšetření [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] vyšetření a léčila [anonymizována dvě slova] pacientky. S ohledem na [anonymizováno] byly pacientce aplikovány celkem 2 transfuzní jednotky [anonymizována dvě slova]. Dne 27. 2. 2013 došlo ke zhoršení vědomí pacientky, bylo provedeno [anonymizována dvě slova] s nálezem starších [anonymizována dvě slova] a známkami [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] byla zavedena [anonymizována dvě slova] k zajištění dostatečné výživy. I přes dostatečnou terapii se zdravotní stav pacientky nezlepšil a přetrvávala u ní porucha vědomí, rozvíjely se známky [anonymizováno] selhání a následně i známky [anonymizováno] selhávání. Stav pacientky byl celkově závažný a měl nepříznivou prognózu vlivem dlouhodobému stonání, postupujícímu selhávání [anonymizováno], těžké generalizované [anonymizována dvě slova] s rozvíjejícím se orgánovým postižením, dlouhodobému [anonymizováno] stavu, úbytku svalové síly při její tělesné konstituci a upoutání na lůžko, nedostatečné domácí ošetřovatelské péče a jejímu vysokému věku. Pitevní nález pacientky potvrdil výše uvedené klinické nálezy a jako příčinu smrti stanovil srdeční selhání. Při pitvě bylo zjištěno [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], dále byly potvrzeny [anonymizováno] změny na [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], vícečetné ischemické postižení [anonymizováno] a [anonymizováno] levé [anonymizována dvě slova] byly v rámci intenzivní péče pravidelně monitorovány fyziologické funkce. V případě pacientky se u srdečního selhávání jednalo o chronické srdeční selhávání a její organismus se postupně vyčerpával. Na změny jejího zdravotního stavu bylo ze strany žalované reagováno diagnostickými a terapeutickými opatřeními, kdy další terapeutické možnosti byly vyčerpány a rozšiřování léčby o případné metody orgánové náhrady a farmakologické podpory oběhu by nevedly ke zlepšení jejího stavu ani prognózy. Oddělení [anonymizováno] žalované bylo ze své podstaty schopno samo zajistit veškerou léčbu pacientky a reagovat na všechny její stavy, nebylo proto nutné ji překládat na jiná oddělení nebo specializované jednotky. Srdeční [anonymizováno] pacientky bylo přítomno již před jejím přijetím žalovanou, a to dlouhodobě. Žalovaná odmítá, že by neprovedla všechny nezbytné úkony a péči o pacientku zanedbala, když s ohledem na její velmi špatný zdravotní stav nemohla její smrt odvrátit, čímž žalobci ani nezpůsobila žádnou škodu. 3. Žalobce vzal žalobu po prvním jednání ve věci podáním ze dne 16. 2. 2016 zčásti zpět, a to co do částky 33 702 Kč. Současně rozšířil svoji žalobu o příslušenství – úrok z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z částky 266 298 Kč od 1. 7. 2015 do zaplacení. Žalovaná vyslovila svůj souhlas podáním ze dne 29. 2. 2016. 4. Usnesením ze dne 4. 3. 2016, č.j. [číslo jednací], soud zastavil řízení o zaplacení částky 33 702 Kč, které nabylo právní moci dne 24. 3. 2016. 5. Usnesením ze dne 20. 4. 2016, č.j. [číslo jednací] soud připustil změnu žaloby, navrženou žalobcem v podání ze dne 16. 2. 2016, kterou se domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 266 298 Kč od 1. 7. 2015 do zaplacení. Výše uvedené usnesení nabylo právní moci dne 21. 4. 2016. 6. Při jednání konaném dne 19. 1. 2016 se soud pokusil účastníky řízení smířit, avšak ti setrvali na svých stanoviscích. 7. Rozsudkem ze dne 13. 11. 2018, č.j. [číslo jednací], soud I. stupně žalobě vyhověl a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalobci částku 266 298 Kč s příslušenstvím a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu. Usnesením ze dne 16. 4. 2019, č.j. [číslo jednací], Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu I. stupn