5 C 332/2023-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 29. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni: částku 68 857 Kč, smluvní úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 38 826 Kč kapitalizovaný za období od 21. 12. 2021 do 14. 12. 2022 částkou 9 733,74 Kč, smluvní úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 38 826 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 826 Kč kapitalizovaný za období od 15. 2. 2021 do 14. 12. 2022 částkou 5 943,61 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 826 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ Provident“) uzavřela s žalovaným dne 20. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Po vyhodnocení informací získaných od žalovaného pak [anonymizováno] poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v částce 50 000 Kč (dále jen„ Úvěr“). Úvěr byl žalovanému poskytnut v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s Úvěrem uhradit [anonymizováno] smluvní úrok ve výši 25,14 % ročně (tj. částku 29 377 Kč) a dále poplatek zahrnující zpracování úvěru, péči o zákazníka a eventuální pojistné (tj. částku 19 480 Kč). Žalovaný se tedy zavázal uhradit [anonymizováno] celkem částku 98 857 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních hotovostních splátkách v částce 4 120 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 20. 12. 2021. Žalovaný ovšem celkem uhradil pouze částku 30 000 Kč Poslední splátku uhradil dne 18. 8. 2020. Provident ke dni 15. 1. 2021 vyčíslil dlužnou jistinu na částku 38 826 Kč a dlužný poplatek na částku 30 031 Kč. Dlužná jistina byla ode dne 21. 12. 2021 (den následující po splatnosti poslední splátky) nadále úročena shora uvedeným smluvním úrokem. Mezi [anonymizováno] a žalobkyní byla dne 14. 12. 2022 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla (mj.) pohledávka za žalovaným plynoucí ze Smlouvy postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a posléze mu byla rovněž zaslána předžalobní výzva. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Rumunska s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 6. Žalovaný požádal [anonymizováno] o poskytnutí spotřebitelského úvěru v částce 100 000 Kč s tím, že dané finanční prostředky zamýšlí využít na podnikání. Žalovaný ve své žádosti uvedl, že pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná ve stavebnictví. [příjmení] měsíční příjem žalovaného měl činit částku 47 625 Kč + další čisté příjmy domácnosti měly činit částku 20 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného měly činit částku 15 000 Kč + další výdaje v částce 5 000 Kč měly představovat splátky jiných„ zápůjček“. Nadto žalovaný uvedl, že je ženatý, vyučený, bydlí v nájmu a nevyživuje žádné další osoby. Veškeré tyto žalovaným uvedené údaje byly údajně podloženy živnostenským listem žalovaného (v žádosti o spotřebitelský úvěr je zaškrtnuto políčko„ Pracovní smlouva“ tudíž soud s ohledem na daný kontext dovodil, že se zřejmě jedná o živnostenský list) a fakturami za práci (Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). 7. Na základě údajů uvedených v předchozím odstavci shledal [anonymizováno] žalovaného úvěruschopným, pročež byla mezi žalovaným a [anonymizováno] dne 20. 12. 2019 uzavřena Smlouva a žalovanému byl hotovostně poskytnut Úvěr. Žalovaný se zavázal spolu s Úvěrem uhradit [anonymizováno] smluvní úrok ve výši 49 % (periodicita úročení není specifikována), jenž byl stanoven na částku 29 377 Kč a dále poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru + garanci celkové ceny a péči o zákazníka + splátkové prázdniny + garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí žalovaného, jenž byl stanoven na částku 19 480 Kč. Žalovaný se tedy zavázal uhradit [anonymizováno] celkem částku 98 857 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních hotovostních splátkách, z nichž 23 splátek bylo stanoveno na částku 4 120 Kč a poslední splátka na částku 4 097 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 109,71 % (Smlouva). 8. Žalovaný provedl následující úhrady: dne 22. 1. 2020 – částku 4 500 Kč, dne 21. 2. 2020 – částku 4 500 Kč, dne 6. 5. 2020 – částku 4 000 Kč, dne 7. 6. 2020 – částku 4 500 Kč, dne 26. 7. 2020 – částku 4 500 Kč, -) dne 18. 8. 2020 – částku 8 000 Kč, tj. celkem částku 30 000 Kč. Dlužná jistina byla [anonymizováno] vyčíslena na částku 38 826 Kč ([příjmení] umoření). 9. Mezi [anonymizováno] a žalobkyní byla dne 14. 12. 2022 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla (mj.) pohledávka za žalovaným plynoucí ze Smlouvy postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a posléze mu byla rovněž zaslána předžalobní výzva (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022; Seznam postoupených pohledávek; Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022; Informace o zpracování osobních údajů/Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 vč. podacího lístku ze dne 13. 1. 2023; Předžalobní výzva ze dne 1. 6. 2023 vč. podacího lístku ze dne 2. 6. 2023). 10. Po právní stránce soud věc posoudil takto: 11. Soud v prvé řadě uvádí, že na posuzovanou věc je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Zákon“). 12. Podle § 86 odst. 1 Zákona„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ 13. Podle § 86 odst. 2 Zákona„ Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 14. Podle § 87 odst. 1 Zákona„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ 15. Podle § 588 o. z.„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ 17. Podle § 2991 odst. 2 o. z.„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 18. Podle § 1968 o. z.„ Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“ 19. Podle § 1970 o. z.„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 20. Podle § 573 o. z.„ Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“ 21. Podle § 1958 ods