59 C 13/2012-605 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce a) se žalobou z [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 408 800 Kč. K odůvodnění zejména uvedl, že jsou s žalovaným jako [anonymizováno] jedinými v úvahu přicházejícími [role v řízení] po [příjmení] [příjmení], která [anonymizováno] [datum], přičemž při projednávání dědictví vyvstal mezi účastníky spor týkající se zařazení aktiv do dědictví, a to finančních prostředků v celkové výši 817 601,88 Kč. Finanční prostředky měla zůstavitelka na účtech u družstevní záložny [anonymizováno] ve výši 419 449,88 Kč u banky [právnická osoba] ve výši 398 152 Kč Tyto finanční prostředky převedl žalovaný na svůj účet, a to částku ve výši 419 449,88 Kč dne [datum] a částku ve výši 398 152 Kč dne [datum]. Žalovaný převedl tyto finanční prostředky při zneužití písemných plných mocí, neboť zůstavitelka je podepsala tři týdny před svou smrtí, kdy byla ve [anonymizována čtyři slova]. S ohledem na text plných moci„ souhlas k dispozici s bankovním účtem“ nebylo vůlí zůstavitelky převést finanční prostředky žalovanému, jedná se zmocnění výlučně k technickému nakládání s bankovními účty. Zmocnění v žádném případě nevyjadřuje vůli zůstavitelky převést finanční prostředky do vlastnictví žalovaného. Žalovaný, který tyto finanční prostředky převedl, je převedl neoprávněně s úmyslem zůstavitelku poškodit a obohatit se na její úkor. 2. Žalobce b), jako závětní dědic, přistoupil do řízení jako další účastník na straně žalobce. Žalobce b) se k žalobě připojil a souhlasil s ní (souhlas ze dne [datum]). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud připustil, aby do řízení přistoupil na straně žalobce pan [celé jméno žalobce], narozen roku [rok] ([role v řízení] [anonymizováno]). 3. Žalovaný se bránil tím, že úmyslem zůstavitelky bylo peníze žalovanému darovat (že bylo úmyslem zůstavitelky darovat peníze žalovanému, že šlo o dar, bylo řečeno i při jednání konaném dne [datum]), přičemž motivem pro toto darování byla půjčka a vyrovnání darů poskytnutých žalobci a). Žalovaný půjčil zůstavitelce v hotovosti částku ve výši 800 000 Kč, která byla určena na nákup akcií. K nákupu akcií však nedošlo, a tak zůstavitelka vyzvala žalovaného, aby si své peníze vyzvedl zpět, tedy z jejích účtů. [příjmení] ve výši 17 600 Kč byla částkou představující vyrovnání za nákupy a opravy, které žalovaný uhradil za zůstavitelku. Dále žalovaný poukázal na tři neobvykle vysoké dary v celkové výši 1 242 496 Kč, které obdržel žalobce a) za života zůstavitelky. Žalovaný tedy jednal v rámci daných zmocnění, když realizoval převody finančních prostředků na svůj účet, přičemž primárním důvodem bylo vrácení půjčky případně i vyrovnání daru, které obdržel žalobce a) ze života matky (zůstavitelky). Dále žalovaný namítal, že je tvrzený nárok žalobce a) promlčen, neboť žalobce a) se o převodu dozvěděl již dříve, v roce [rok]. 4. Podáním ze dne [datum] byla učiněna úprava navrhovaného petitu tak, aby reflektoval poměry žalobců dle jejich podílů na pozůstalosti po zůstavitelce. 5. Soud, v odlišném obsazení, o věci rozhodl dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č.j. [číslo jednací] tak, že žaloba byla zamítnuta, neboť soud dospěl k závěru, že žalovaný za života ([anonymizováno]) [role v řízení] oprávněně převedl finanční prostředky z účtů [anonymizováno] na účet svůj. [anonymizováno] si byla vědoma, co činí a k čemu žalovaného zmocňuje. [anonymizováno] darovala svoje finanční prostředky uložené na účtech žalovanému. Soud vycházel z toho, že v kontextu celého textu listiny, která je nadepsána„ souhlas k dispozici s bankovním účtem“ …. a končí větou„ tato dispozice není ničím omezena“, nelze dospět k jinému závěru, než že vůlí zůstavitelky bylo umožnit žalovanému, aby si finanční prostředky převedl, předat mu je. Jako by bylo vyjádřeno„ čiň s mými finančními prostředky, co uznáš za vhodné“. Lze tedy uzavřít, že zesnulá za svého života darovala jednomu ze svých [anonymizováno] předmětné finanční prostředky na svých dvou účtech. Pokud by neměla v úmyslu je převést, resp. měla by v úmyslu ponechat si je, bylo by nelogické podepsat předmětné souhlasy. 6. Shora uvedený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 byl potvrzen Městským soudem v Praze, avšak Nejvyšší soud České republiky rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] i rozsudek zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení s tím, že nelze za darování považovat udělení oprávnění adresované žalovanému k neomezenému nakládání s účty zůstavitelky. Takové zmocnění umožňuje žalovanému pouze„ spravovat“ finanční prostředky zůstavitelky, avšak nikoliv si je ponechat. V opačném případě by„ souhlas s nakládáním s účtem“ udělený žalovanému s tím, že„ tato dispozice není ničím omezena,“ zastíral darovací smlouvu. 7. Následně dne [datum] soud I. stupně vydal rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům dle jejich dědických podílů požadovanou částku s příslušenstvím, náhradu nákladů řízení a náklady státu. Soud I. stupně dospěl k závěru, že udělení souhlasu k dispozici s účty nebylo vyjádřením zůstavitelky k navrácení žalovaným poskytnutých finančních prostředků. Žalovaný si nemohl sám říct, že má vůči zůstavitelce pohledávku a že si ji uspokojí z peněz, ke kterým měl přístup. Byl by nutný výslovný pokyn, žalovaný měl uplatnit pohledávku za života zůstavitelky, nebo ji uplatnit v dědickém řízení. Žalovanému nesvědčil žádný právní titul k převodu. Zároveň soud dospěl k závěru, že žalovaný neosvědčil, na základě jakého právního titulu byly finanční prostředky zůstavitelce poskytnuty, a tudíž na základě jakého titulu měl za to, že si může finanční prostředky z účtů převést. Soud nezkoumal, na základě jakých skutečností žalovaný poskytl zůstavitelce finanční prostředky a jaká byla jejich dohoda o splatnosti apod., když se zaměřil na oprávnění žalovaného k převodu finančních prostředků. Soud rovněž nedospěl k závěru, že by byl nárok promlčen. 8. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení s tím, že rozsudek nesplňuje obsahové požadavky dle § 157 odst. 2 o.s.ř., neboť v něm není uvedeno, které skutečnosti má soudu za prokázané, o které důkazy se opřel, tedy z jakého skutkového stavu vycházel. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby se zabýval otázkou, zda oba souhlasy k dispozici s bankovním účtem, umožňovaly dle svého obsahu i s ohledem na vůli zůstavitelky ev. jinou dispozici s pohledávkou zůstavitelky než jen souhlas s nakládáním s účty. Dále se bude zabývat otázkou, jaký právní vztah mezi zůstavitelkou a žalovaným byl neoprávněným nakládáním s účtem založen, jakou právní úpravou se řídil, zda byl nárok promlčen. Rovněž se bude zabývat existencí pohledávky ve výši 800 000 Kč, zda se žalovaný mohl domnívat, že mu žalobkyně formou souhlasu umožnila vrátit si poskytnuté finanční prostředky nebo zda věděl, že žádnou pohledávku nemá. Soud posoudí svědeckou výpověď svědkyně [příjmení], veškerá její písemná prohlášení a její věrohodnost. Zváží opakovaný výslech i výslech svědkyně [příjmení]. Zároveň se bude zabývat otázkou, zda žalobci prokázali nárok na zaplacení poloviny z částky 17 600 Kč. 9. Smírné vyřešení věci nebylo možné. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný převedl ze dvou účtů vedených na jméno zůstavitelky ([role v řízení] žalobce a) a žalovaného), která [anonymizováno] [datum] částku v celkové výši 817 600 Kč, a to ve dnech [datum] a [datum]. [příjmení] bylo zejména to, zda si žalovaný přisvojil finanční prostředky po právu, zda existuje pohledávka žalovaného vůči zůstavitelce ve výši 800 000 Kč a 17 600 Kč, z jakého právního titulu, zda je nárok žalobců promlčen. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím zjištěním. Svědkyně [příjmení] dne [datum] vypověděla, že pro žalovaného [anonymizováno], myslí, že v ní měl důvěru. Zůstavitelku viděla párkrát, především na chatě. Žalovaný požádal svědkyni a paní [příjmení] její kamarádku, zda mu dosvědčí předání peněz, šly tedy s ním, žalovaný a zůstavitelka si předali peníze, počítali je a svědkyně pak odešly. Bylo to na [anonymizováno], po obědě, zda o tom mluvila s žalovaným už předtím, neví. Peníze měl žalovaný asi v kufříku. U zůstavitelky se posadily, žalovaný řekl, že zůstavitelce něco předá, pak počítal peníze, řekl, že jsou svědkyně. Moc nesledovala, odkud peníze vyndal. Zůstavitelka si peníze někam strčila, asi do nábytku. Šlo o velkou částku, předtím o tom byla zmínka, že jde o 800 000 Kč, sledovala akt předání, ale nepočítala to, šlo o velké bankovky. Žalovaný a zůstavitelka se bavili o nějaké investici. Žádná listina se nepodepisovala, důvod předání byla nějaká investice, do čeho nevěděla. Peníze byly žalovaného. Zůstavitelka se dívala, jak peníze počítal žalovaný. Povídala si se [anonymizováno] a nevěnovala tomu