ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2023:6.C.17.2022.1 Datum: 2023-01-30 Předmět: O 83 293,30 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 ["insolvence""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O 83 293,30 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 83 293,30 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o rychlé půjčce [číslo] uzavřené dne 8. 6. 2018 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil úvěr právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas, a proto právní předchůdkyně přistoupila k zesplatnění celé dlužné částky dne 3. 2. 2022. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2022, a to s účinností dne 7. 4. 2022.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně se omluvila z nařízeného jednání soudu a souhlasila s rozhodnutím bez její nepřítomnosti.
4. Žalovaný ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:
6. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dne 8. 6. 2018 uzavřel smlouvu o úvěru, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 100 000 Kč a žalovaný se ji zavázal uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 15,9 % ročně formou splátek ve výši 1 848 Kč (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce, akceptací návrhu smlouvy ze dne 8. 6. 2018, sazebníkem [právnická osoba], produktovými podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba], a všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba]). Žalovaný uvedl, že jeho příjem v období před uzavřením úvěru činí 25 000 Kč, měsíční splátka jiných závazků činí 3 400 Kč, má nastaven kontokorent ve výši 20 000 Kč a limit kreditních karet činil 30 000 Kč. Žalovaný v rozhodném období nebyl v insolvenci (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce a protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta). Právní předchůdkyně žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky dopisem ze dne 3. 2. 2022, který byl podán k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti ze dne 3. 2. 2022 a přehledem podacích čísel ze dne 20. 4. 2022). Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2022, která nabyla účinnosti dne 7. 4. 2022 (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2022 včetně postupovaných pohledávek [číslo] potvrzením o přijetí úplaty ze dne 7. 4. 2022). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 4. 2022 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 4. 2021 včetně přehledu podacích čísel ze dne 20. 4. 2022, stran oznámení postoupení, oznámení postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2022 stran žalobkyně a přehled podaných zásilek ze dne 27. 5. 2022). Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala dne 27. 5. 2022 k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2022 a přehledem podaných zásilek ze dne 27. 5. 2022 stran předžalobní upomínky). Žalovaný dlužil ke dni podání žaloby žalobkyni částku 79 484,36 Kč představující dlužnou jistinu (žalovaný plnil na jistinu částku ve výši 20 512,44 Kč), částku 9 711,57 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, částku 775,57 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení, částku 1 000 Kč představující dlužné poplatky (prokázáno z uvedeného účtu za období od 8. 6. 2018 do 31. 12. 2021 a souhrnným výpisem z pohybu na úvěrovém účtu od 1. 1. 2020 do 7. 4. 2022).
7. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (údaje klienta ze dne 22. 9. 2020 a data klienta ze dne 4. 5. 2022) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.
8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.
9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.
10. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, i když v řízení, nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečně. V řízení nebyla prokázána, ani výdajová, ani příjmová stránka žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrzení žalovaného uvedené v návrhu smlouvy o úvěru nikterak neověřovala, zde je absolutně pomíjena výdajová stránka žalovaného.
11. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že tím, že se žalobkyně z jednání před soudem omluvila, sama se ochudila o poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. ohledně výše uvedeného.
12. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. [spisová značka] ve spojení s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. [ústavní nález] to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.
13. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp.zn. C [číslo] ze dne 5. 3. 2020 konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie.
14. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
15. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalovanému 100 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí ke dni rozhodnutí částku 79 487,36 Kč s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s první výzvou k peněžitému plnění ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009, ze dne 7. 4. 2010, a žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z částky 79 484,36 Kč ode dne 4. 2. 2022 do zaplacení (za období od 4. 2. 2022 do 14. 3. 2022 v kapitalizované výši).
16. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z.
17. Soud žalobu, co do částky ve výši 3 805,94 Kč úroku ve výši 15,9 % ročně z částky 82 293,30 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení kapitalizovaného úroku za období od 4. 2. 2022 do 14. 3. 2022 ve výši 1 711,57 Kč a zákonného úroku z
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.