6 C 262/2023-96 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení s odůvodněním, že dne 2. 8. 2022 účastníci uzavřeli smlouvu, kterou označili jako „smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, “ (dále též jen „smlouva“). Nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 250 000 Kč. Žalovaná měla povinnost úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 090 Kč. Úroková sazba byla mezi účastníky řízení sjednána ve výši 11,9 % p.a. Žalovaná své povinnosti řádně a včas neplnila, byla jí proto zaslána upomínka k úhradě dlužných částek. Na tuto upomínku žalovaná nereagovala. Žalovanou pohledávku tvoří: jistina ve výši 252 692,03 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 250 000 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 092,03 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 19 558,23 Kč, úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 250 000 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8505,17 Kč od 5. 1. 2023 do 27. 3. 2023 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 252 692,03 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení.2. Opatrovník žalované se k žalobě vyjádřil tak, že je žaloba nedůvodná. Dle opatrovníka žalobkyně nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalované, smlouva je proto absolutně neplatná a žaloba by měla být zamítnuta.3. Vzhledem k tomu, že žalovaná státním příslušníkem Bulharska, a v dané věci se jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalované nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).4. Na základě provedeného dokazování, když vycházel pouze z listinných důkazů, které předložila pouze žalobkyně, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:5. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 2. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jíž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 250 000 Kč a žalovaná se zavázala předmětnou částku žalobkyni vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 4 090 Kč až do úplného splacení, kdy první splátka se stala splatnou dne 20. 9. 2022. Úroková sazba mezi účastníky řízení byla sjednána ve výši 11,9 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně a sazebník žalobkyně. Žalovaná v rámci smlouvy nebyla pojištěna (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 8. 2022, úvěrovými podmínkami společnosti , právnická osoba, . platnými od 2. 5. 2022, výpisem obchodního rejstříku žalobkyně). Žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 250 000 Kč (prokázáno výpisem čerpání splátek a úhrad).6. Žalovaná na konci měsíce května 2022 měla na účtu disponibilní zůstatek ve výši 0 Kč, na konci měsíce června 2022 disponibilní zůstatek ve výši 6 552,38 Kč a na konci měsíce července 2022 disponibilní zůstatek ve výši 225,96 Kč. Žalovaná v rozhodném období přeposílala různě vysoké částky na účet svého manžela, syna a dcery (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalované za období od 26 5. 2022 do 29. 7. 2022). Žalovaná žalobkyni před uzavřením úvěru sdělila, že disponuje příjmy ve výši 56 000 Kč měsíčně z podnikání, příjem jejího partnera činí 40 000 Kč měsíčně, splátky jiným společnostem pak činí 26 000 Kč měsíčně, že nemá vyživovací povinnost a nemá děti (prokázáno posouzením úvěruschopnosti klienta a potvrzením o ověření bonity klienta oddělením řízení rizik).7. Žalovaná svůj dluh nehradila řádně a včas, a proto i k tomuto žalobkyně opakovaně vyzývala, až celou dlužnou částku zesplatnila dne 21. 12. 2022. Dlužná částka jistiny činila 250 000 Kč (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 21. 12. 2022 vč. podacího archu). Před uzavřením úvěru žalovaná byla uživatelkou produktu označeného jako kreditní karta splátková s úvěrovým limitem do 39 000 Kč a produktu označeného jako kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem ve výši 200 000 Kč (prokázáno úvěrovou zprávou).8. Žalobkyně žalované před podáním žaloby zaslala dne 19. 1. 2023 též předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 19. 1. 2023, včetně podacího archu ze dne 20. 1. 2023).9. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první).Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12.Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.13.Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy úvěruschopná. Žalovaná dle výpisu z bankovního účtu nebyla v dobré finanční situaci, o čemž svědčí fakt, že k 29. 7. 2022 disponibilní zůstatek na bankovním účtu žalované činil 225,96 Kč. Z předloženého bankovního výpisu ne