9 C 430/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 7. 2023 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 31 700 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo] ve znění smlouvy ze dne 27. 9. 2022, na jejímž základě poskytla žalovanému dne 22. 8. 2022 úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž splatnost předmětného úvěru byla smluvena původně na den 21. 9. 2022, následně došlo k prodloužení splatnosti do 27. 10. 2022, kdy nakonec se úvěr stal splatný dnem 30. 11. 2022. Žalovaný se prostřednictvím shora citované smlouvy o úvěru rovněž zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 5 750 Kč. Shora citovaná smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem, za použití prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Předmětný úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele, společnosti [právnická osoba], na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem v podobě [číslo]. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2023 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou částku 31 700 Kč, jež sestávala z dlužné jistiny 25 000 Kč, dlužného úroku 5 750 Kč a smluvní pokuty 950 Kč. Žalovaný na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 15. 4. 2023 nereagoval a na dlužnou částku rovněž nic neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba, usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 30. 11. 2023, č. j. [číslo jednací], a předvolání na jednání dne 22. 1. 2024 doručeny dle § 49 odst. 2, 4 a § 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 21. 12. 2023. 4. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila v podání zdejšímu soudu doručeném dne 15. 1. 2024, kdy zároveň soud nepožádala o odročení, jakož i v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ač k němu byl řádně a včas předvolán. 5. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů, uzavřela se žalovaným po verifikační platbě žalovaného za použití prostředků komunikace na dálku dne 22. 8. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy [číslo] ze dne 27. 9. 2023, na jejímž základě poskytl žalovanému, na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], dne 22. 8. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč (Smlouva o úvěru ze dne 22. 8. 2022 a 27. 9. 2022, výpis z účtu č. [bankovní účet], sdělení [právnická osoba]). Poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně původně do 21. 9. 2022 (RPSN 1 141 %), následně prodlouženo do dne 27. 10. 2022. Úroková sazba úvěrů činila 127,20 % ročně a roční procentní sazba nákladů na předmětný spotřebitelský úvěr činila 866,6 % (Smlouva o úvěru ze dne 22. 8. 2022 a 27. 9. 2022). [ulice] úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila 9,72% p. a. v srpnu 2022 (statistika úvěrových sazeb [příjmení]). Žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k okamžité úhradě dlužné částky (Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 30. 11. 2022). Žalovaný na svůj dluh právní předchůdkyni žalobkyně nic neuhradil. Žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2023 (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2023). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován žalobkyní dopisem ze dne 15. 4. 2023 a současně byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby do 3 dnů (Oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva ze dne 15. 4. 2023; Podací lístek ze dne 15. 4. 2023). Žalovaný žalobkyni nic neuhradil. 7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně. 8. Podle § 2395 a násl. o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 1968 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit, kromě jistiny úvěru, rovněž úrok ve výši 5 750 Kč, celkem tak částku 30 750 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 866,6 %. Z databáze [příjmení] se podává, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v rozhodném období měsíce srpnu 2022 činily 9,72 %. Ve smlouvě je tak RPSN více něž 89,15x větší oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 89násobkem. 18. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši nesplacené jistiny úvěru, tj. 25 000 Kč. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění (ve které je uvedeno, že má být hrazeno do tří pracovních dnů), a to dle předžalobní výzvy, která byla dána k poštovní přepravě dne 15. 4. 2023 ve smyslu § 573 o. z. je doručena třetí pracovní den, tedy 19. 4. 2023 plus tři dny k plnění, žalovaný je v prodlení od 22. 4. 2023, a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem II. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu zamítl, kdy žalobkyni nesvědčí ani právo na zaplacení smluvní pokuty, ani právo na zaplacení poplatků dle sazebníku (výrok I.). 19. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyni, která měla ve věci částečný úspěch, přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 49,87 % (žalobkyně se žalobou domáhala celkem 37 145,45 Kč vč. příslušen