11 C 9/2025-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 106 860,11 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a úrok. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 120 000 Kč, který mu žalobkyně poskytla téhož dne. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem v měsíčních splátkách ve výši 3 156 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 10,99 % ročně, a to vždy k 9. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 400 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č., hodnota, ze dne , datum, byl změněn datum splátky na 25. den v měsíci. Žalobkyně uvedla, že v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Co do výše příjmů žalovaného vycházela ze žalovaným tvrzených údajů a tyto ověřila. Co do výdajů porovnala výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Žalobkyně čerpala informace též z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Splátky od , datum, do , datum, byly splaceny. Ode dne , datum, žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. Smlouvy měla žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s čl. 5 Úvěrové smlouvy dne , datum, k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 105 860,11 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 2 991,43 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně je , Anonymizováno, , Anonymizováno, se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008.4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.5. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.6. Soud na základě provedeného dokazování, kdy vycházel z listinných důkazů, které předložila pouze žalobkyně, důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud učinil tento skutkový závěr:7. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , včetně dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které byl žalovanému dne , datum, poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč s úročením ve výši 10,99 % ročně za poplatek ve výši 2 400 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, , úvěrovými podmínkami žalobkyně účinnými od , datum, , formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , potvrzením o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a přehledem splácení úvěru stran žalovaného). Žalovaný částku ve výši, Anonymizováno, 120 000 Kč čerpal dne , datum, . Splátku za měsíc březen, duben, červen, červenec a srpen , Anonymizováno, ve výši 3 156 Kč zaplatil žalovaný včas. Splátku za měsíc květen, září a říjen , Anonymizováno, zaplatil žalovaný ve výši 3 656 Kč opožděně. Splátku za měsíc listopad , Anonymizováno, již žalovaný neuhradil a ani následně již neuhradil ničeho (prokázáno přehledem splácení úvěru stran žalovaného). S ohledem na toto jednání žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění celé zbývající dlužné částky, a to ke dni , datum, , přičemž náhradní datum splatnosti celé dlužné částky byl žalobkyní stanoven do , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, (prokázáno výzvou k zaplacení půjčky číslo , hodnota, – takzvanou předžalobní výzvou ze dne , datum, ).8. Žalovaný byl před uzavřením smlouvy zaměstnán u , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, s průměrnou čistou měsíční mzdou ve výši 47 025 Kč, byl , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , své celkové výdaje včetně splátek úvěrů uvedl ve výši 36 000 Kč měsíčně a jako příjmy ostatních členů domácnosti uvedl částku 40 000 Kč měsíčně (prokázáno potvrzením o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaný měl dluh na kreditní kartě ve zbývající výši 28 819 Kč s měsíční splátkou 2 778 Kč, na revolvingovém úvěru ve zbývající výši 68 977 Kč s měsíční splátkou 1 500 Kč, na spotřebitelském úvěru ve zbývající výši 944 629 Kč s měsíční splátkou 14 000 Kč a na osobním úvěru ve zbývající výši 151 191 Kč s měsíční splátkou 2 800 Kč (prokázáno potvrzením o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , výpisem z bankovních a nebankovních registrů k osobě žalovaného).9. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil následovně:10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první).Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvn