Žalobce se žalobou ve znění podání ze dne , datum, domáhal určení, že od , datum, není vlastníkem motorového vozidla , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , registrační značka: , SPZ, (dále jen „vozidlo“). Uvedl, že dne , datum, uzavřel s žalovaným kupní smlouvu, na základě které žalovanému jako kupujícímu vozidlo prodal. Vozidlo bylo téhož dne žalovanému předáno, a to spolu s technickým průkazem a osvědčením o registraci vozidla. Vozidlo bylo prodáno bez platné technické kontroly (STK) a určeno na náhradní díly, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se tak stal vlastníkem uvedeného vozidla. Neposkytl však žalobci součinnost k zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel a nereagoval ani na výzvy a urgence žalobce. Žalobce sám nemůže bez dokladů registraci na žalovaného provést. Uvedl, že na uvedení záznamu v registru o vlastnictví a provozování vozidla do souladu s faktickým stavem má naléhavý právní zájem, neboť mu hrozí sankce za přestupky spáchané s vozidlem a za škodu způsobenou provozem vozidla. Hned , datum, žalovaný vozidlo aktivně provozoval navzdory účelu prodeje a , Anonymizováno, bez , Anonymizováno, od , Anonymizováno, . Následně se vozidlo účastnilo i dalších incidentů, kdy vozidlo zastavila hlídka , Anonymizováno, , zjistila, že vozidlo řídí žalovaný a že vozidlo je provozováno bez platné technické kontroly. Žalovaný dokonce pozměnil RZ , SPZ, . Dne , datum, bylo vozidlo odtaženo , Anonymizováno, na odstavné parkovitě a náklady na odtažení a parkovné byly vyúčtovány na vrub žalobce. Žalovaný se svým přístupem protiprávně vyhýbá svým povinnostem a přenáší finanční postihy na žalobce, který jim bez dokladů k vozidlu nemůže nijak zabránit. Rozhodnutí soudu je proto jediným způsobem řešení situace.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil, a to ani na výzvu podle § 114a o.s.ř., která mu byla soudem doručena. Konstatuje se, že žalovaný je zcela nekontaktní, žaloba a výzva soudu mu byla doručena náhradním způsobem vzhledem k tomu, že adresa jeho trvalého pobytu je na ohlašovně úřadu městské části.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z připojených listin soud zjistil následující:5. Dne , datum, podepsali žalobce a žalovaný kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo vozidlo. Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, s tím, že měla být zaplacena tak, že při podpisu smlouvy kupující zaplatil , Anonymizováno, a doplatek bezhotovostně na účet žalobce po převodu vozu. Prodávající předal kupujícímu vozidlo a kupující se zavázal vozidlo převzít. Stav vozidla byl konstatován tak, že vozidlo je bez STK, určeno na náhradní díly. Prodávající a kupující se zavázali poskytnout si nezbytnou součinnost potřebnou k odhlášení vozidla přehlášení na kupujícího (kupní smlouvou).6. , Anonymizováno, zahájil správní řízení, v rámci nějž zjistil, že žalobce je vinen z přestupku tím, že jako fyzická osoba v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s § 38 odst. 1 písm. e) a § 39 zákona č. 56/2001 Sb. provozoval na pozemních komunikacích vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla ověřena pravidelnou technickou prohlídkou. Spáchal tak nedbalostní přestupek a byla mu uložena pokuta , částka, . Správní orgán dospěl k tomuto závěru na základě oznámení o přestupku, kdy hlídka , Anonymizováno, dne , datum, zastavila kontrolovala vozidlo, které řídil žalovaný, jehož hlídka ztotožnila (příkazem ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, .7. Dne , datum, provedla , Anonymizováno, vozidla, které umístila na odstavném parkovišti. Žalobci vznikla povinnost zaplatit za odtah vozidla částku , částka, a dále parkovné podle ceníku (oznámením o odtahu vozidla ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, ).8. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k poskytnutí součinnosti k zápisu změny v registru vozidel, resp. k přepisu vozidla na sebe. Konstatoval přitom, že žalovaný obdržel při převzetí vozidla veškeré doklady (malý i velký technický průkaz). Výzva zůstala bez reakce, resp. nepodařilo se ji žalovanému doručit (výzvou odeslanou dne , datum, a vrácenou obálkou).9. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobce prodal žalovanému vozidlo a předal mu jej spolu s doklady k vozidlu (malým i velkým technickým průkazem). Vozidlo bylo určeno na náhradní díly, nemělo platnou technickou kontrolu. Žalovaný neposkytl žalobci součinnost k přepisu vlastnictví a provozování vozidla v registru vozidel. Žalobce nemá k vozidlu doklady a bez součinnosti s žalovaným nemůže přepis realizovat. Vozidlo nebylo určeno k provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný jej navzdory tomu provozoval, byl kontrolován , Anonymizováno, , v důsledku čehož žalobci vznikla povinnost k zaplacení pokuty. Vozidlo bylo , Anonymizováno, a odstaveno na , Anonymizováno, . Jelikož je jako vlastník a provozovatel i nadále evidován žalobce, jde tato skutečnost k jeho tíži. Žalovaný s žalobcem nekomunikuje a neposkytuje součinnost k uvedení evidence do souladu s faktickým a právním stavem.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:11. Podle § 80 o. s. ř. se lze žalobou domáhat určení, zda právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Ten soud v projednávané věci shledal, neboť žalovaný se choval v rozporu s výslovným určením účelu kupní smlouvy, tedy že vozidlo je i vzhledem ke stavu, absenci technické kontroly a výši sjednané ceny určené na náhradní díly, nikoliv k provozování na pozemních komunikacích. Žalobci pak v důsledku jednání žalovaného v rozporu s ujednáním ve smlouvě vznikla povinnost k nesení dodatečných nákladů v podobě pokut a poplatků za , Anonymizováno, dostatečně odůvodňuje žalobcův zájem na určení, že již není vlastníkem.12. Z provedených důkazů, zejména z kupní smlouvy a dalších listin, soud zjistil, že žalobce vozidlo žalovanému prodal a že vlastnické právo k němu na žalovaného přešlo dne , datum, . Jde o věc určenou jednotlivě; podle § 1099 občanského zákoníku se vlastnické právo převádí již účinností smlouvy, nebylo-li ujednáno jinak. Zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel není podmínkou převodu vlastnického práva.13. Tento závěr odpovídá též nálezu Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, . Ústavní soud v něm zdůraznil, že registr silničních vozidel není veřejným seznamem a zápis v něm nemá konstitutivní účinky pro vlastnické právo. Setrvání žalobce v registru proto nemění skutečnost, že po účinnosti převodní smlouvy již vlastníkem vozidla nebyl. Současně však nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem může mít citelné dopady do jeho právní sféry, jak se ostatně stalo i v projednávané věci.14. Zákon o podmínkách provozu vozidel stanoví, že při převodu vlastnického práva se změna zapisuje na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka, podané do deseti pracovních dnů od převodu (§ 8 zákona č. 56/2001 Sb.). Při neposkytnutí součinnosti připouští § 8a téhož zákona postup na žádost jen jednoho z nich. Žalovaný však neposkytuje součinnost, je nekontaktní a žalobce nemá vozidlo ani doklady potřebné pro evidenční postup k dispozici. Žalobce tak nemůže běžnou cestou dosáhnout uvedení registru do souladu se skutečným stavem.15. Naléhavý právní zájem žalobce není založen pouze na abstraktní potřebě opravy evidence. Žalovaný vozidlo fakticky užívá, dopouští se s ním přestupků a vozidlo bylo umístěno na , Anonymizováno, . Žalobci proto bezprostředně hrozí negativní důsledky spojené s tím, že je nadále evidován jako vlastník, případně provozovatel vozidla, ačkoli vozidlo již nemá ve své dispozici ani nemůže ovlivnit způsob jeho provozu. Jde zejména o riziko postihů za přestupky provozovatele podle § 125f zákona o silničním provozu a o další náklady či povinnosti vyvolané protiprávním nebo technicky nezpůsobilým provozem vozidla.16. Ústavní soud v citovaném nálezu výslovně připustil, že dosavadní vlastník, který zůstal v registru zapsán navzdory již uskutečněnému převodu, se může domáhat určení, že vlastníkem vozidla není; pravomocný civilní rozsudek pak může být podkladem k odstranění nesprávného údaje z registru. Právě takový rozsudek v nynější věci odstraní stav právní nejistoty a poskytne žalobci účinný prostředek ochrany před pokračujícími důsledky nesouladu evidence se skutečným vlastnickým stavem.17. Soud proto uzavírá, že žalobce prokázal převod vlastnického práva na žalovaného i naléhavý právní zájem na požadovaném negativním určení. Žalobě proto bylo vyhověno.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka v souladu se závěry recentní judikatury NS (srov. 29 Cdo 407/2025) , částka, za každý úkon, přičemž soud vzal za účelně vynaložené 3 úkony (předžalobní výzva, žaloba, sdělení na výzvu soudu ze dne , datum, ).