Obvodní soud pro Prahu 10 15 C 135/2026-25 – Náklady řízení

Žalobou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky , částka, . Uvedla, že dne , datum, se žalovaná zaregistrovala k užívání služby , Anonymizováno, účet u původního věřitele , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “). Součástí ujednání mezi žalovanou a , Anonymizováno, byly i všeobecné smluvní podmínky, tak se , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované limitní úvěrový rámec a žalovaná se jej zavázala splácet. Úvěrový rámec fungoval tak, že žalovaná jej mohla využít jako platební metodu při nákupu v partnerských e-shopech, tedy jako virtuální platební kartu. Žalované byly takto poskytnuty platby v měsíci , Anonymizováno, výši , částka, , v , Anonymizováno, ve výši , částka, a v měsíci , Anonymizováno, , částka, . Celkem takto na své nákupy čerpala , částka, . Žalovaná se zavázala splácet úvěr ve splátkách vždy alespoň ve výši 10 % z aktuálně čerpané částky. Pro případ řádného neplnění se zavázala platit žalobkyni sankce v podobě smluvní pokuty a dalších poplatků spojených s upomínáním. Jelikož však žalovaná nesplácela řádně dohodnutým způsobem, zesplatnil , Anonymizováno, úvěr a vyzval žalovanou k jednorázovému splacení celého úvěru včetně sankcí a poplatků. Celkem takto původní věřitel evidoval pohledávku za žalovanou , částka, na jistině úvěru, , částka, na poplatku z prodlení, , částka, na smluvní pokutě a , částka, na náklady spojené s vymáháním. Pohledávku za žalovanou , Anonymizováno, postoupil na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, o čemž žalobkyně informovala žalovanou a vyzvala ji k zaplacení. Žalovaná však nezaplatila a neučinila tak ani na předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, řízení byl na základě předložených listin prokázán následující skutkový stav:5. Twisto coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o splátkovém limitu a smlouvu o službě , Anonymizováno, účet, na základě které se zavázala poskytnout žalované úvěrový limit až , částka, a aktuální limitní rámec , částka, . Samotná smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Tento úvěrový limit se žalovaná zavázala splácet po dobu jednoho roku ve splátkách minimálně po , částka, , resp. alespoň 10 % veškerých vyčerpaných limitů, a to se sjednaným úrokem 30,9 % ročně. (smlouvou o splátkovém limitu a smlouvou ke službě , Anonymizováno, účet). Předpokládaná roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr byla sjednána ve výši 35,8 % při ročním splácení úvěrového rámce , částka, . Žalovaná podle vyúčtování Twisto v měsíci , Anonymizováno, čerpala částku , částka, na platbu za , Anonymizováno, ze dne , datum, (vyúčtováním za , Anonymizováno, ). V měsíci , Anonymizováno, jí byla vyúčtována na platbu za , Anonymizováno, 1. splátka ze 4 v částce , částka, , v měsíci , Anonymizováno, jí byla vyúčtována na platbu za , Anonymizováno, 2. splátka ze 4 v částce , částka, , v měsíci , Anonymizováno, jí byla vyúčtována na platbu za , Anonymizováno, 3. splátka ze 4 v částce , částka, . Kromě toho jí , Anonymizováno, dále vyúčtovalo rovněž smluvní pokutu , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, a dále poplatky z prodlení. Ke dni , datum, , Anonymizováno, zesplatnilo částku úvěru ze smlouvy o splátkovém limitu , částka, . Celkem však k , Anonymizováno, , Anonymizováno, evidovalo „cenu“ , částka, (vyúčtováními , Anonymizováno, ). , Anonymizováno, postoupilo pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , postoupení bylo oznámeno žalované (smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením žalované).6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdil.7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. , Anonymizováno, a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla možnost čerpat okamžitý úvěr s limitem , částka, a dále úvěr až do dalšího úvěrového rámce , částka, . Žalovaná se zavázala splácet pravidelně měsíčně úroky z úvěru a jistinu minimálně ve výši , částka, z úvěrového rámce a při prodlení i poplatky a smluvní pokutu. , Anonymizováno, vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.14. Podle soudu jednak nelze uzavřít, že by právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, jak ukládá § 86 a 87 zákona. Tvrzení v žalobě stran této okolnosti soud hodnotí jako zcela paušální a obecná. Žalobkyně sice k žalobě připojila listiny, kterými hodlala svá kusá tvrzení demonstrovat a prokázat, tyto však soud shledal nezpůsobilými. Z dokumentu nazvaného Principy posouzení úvěruschopnosti soud nezjistil pro věc nic podstatného, neboť se jedná o obecný popis postupu právního předchůdce žalobkyně, nikoliv o důkazy, kterými by žalobkyně prokazovala, jak konkrétně se při kontraktaci s žalovanou postupovalo. Pakliže sama úvěrová smlouva hovoří o úvěruschopnosti, pak je to výhradně ve smyslu, že při zhoršené úvěruschopnosti dlužníka bude úvěrující společnost oprávněna od smlouvy odstoupit, resp. ji zesplatnit (č.l. 1.7. smlouvy o splátkovém limitu). Soud žalobkyni vyzval písemně k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání, jakým způsobem bylo při ověřování úvěruschopnosti postupováno a výslovně, zda právní předchůdce vycházel rovněž z výpisů z bankovního účtu žalované. Žalobkyně doplnila tvrzení týkající se příjmů žalované zjištěných ve výši , částka, a odhadnutých výdajů ve výši , částka, . Navzdory výzvě soudu k tomu žalobkyně nedoložila žádné důkazy (dokonce ani ty, které v podání ze dne , datum, sama výslovně označila). Z tvrzení žalobkyně je zjevné, že již nic dalšího k prokázání, jakým způsobem původní věřitel k posouzení úvěruschopnosti postupoval, nemá. Soud proto nepovažoval za nutné žalobkyni poučit na nařízeném jednání podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.15. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že z provedených důkazů vyplývá, že žalovaná z úvěrového limitu čerpala pouze částku , částka, na nákup potravin dne , datum, , přičemž další část žalobkyní uváděné „jistiny“ tvoří předepsané splátky, poplatky a smluvní pokuty, vyhověl soud žalobě pouze v rozsahu takto čerpané částky, tj. , částka, na nákup potravin. Tato částka je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona přiměřená možnostem žalované (jaké jsou její celkové majetkové poměry), tížila žalovanou. V případě nečinnosti žalované určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).16. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 zákona ze strany žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality zákona k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o. z. soudu nezbylo, než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto zamítl žalobu co do zbytku žalované jistiny, tj. částky , částka, , tak příslušenství v podobě úroku z prodlení (výrok II.).17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná, která byla v řízení převážně úspěšná, by měla nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož jí však v řízení žádné nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.