Obvodní soud pro Prahu 10 22 C 123/2026-17 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že na ni byla postoupena pohledávka za žalovaným, která vznikla tím, že , právnická osoba, ., IČO , IČO, , poskytla žalovanému částku 10 000 Kč na základě uzavřené , Anonymizováno, . Žalovaný tuto částku nevrátil, ač k tomu byl opakovaně vyzván. , Anonymizováno, byl proto celý zesplatněn a následně původní věřitelka postoupila pohledávku žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalobkyně se z jednání omluvila, aniž žádala z důležitého důvodu o odročení. Žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.4. Soud se primárně zabýval žalobkyninou aktivní legitimací, v rámci které zkoumal, zda na ni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným. Z provedených důkazů soud učinil k této otázce následující skutková zjištění.5. Žalovaný uzavřel se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, č. , hodnota, ). Protože se dostal do prodlení se splácením , Anonymizováno, , společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, zesplatnila (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , datum, ).6. , Anonymizováno, uzavřela s žalobkyní , Anonymizováno, . Předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek, které , Anonymizováno, jako postupitelka získala „na základě smlouvy o postoupení , Anonymizováno, od původního věřitele“. Pohledávky měly být specifikovány v tzv. datové pásce, jejíž vzor měl být přílohou č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek (, Anonymizováno, o , datum, ). Součástí předložené smlouvy byla příloha č. , hodnota, , v níž však nebyl vzor , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ale seznam , Anonymizováno, , přičemž pod č. , hodnota, se v tomto , Anonymizováno, nachází jméno žalovaného (příloha č. , hodnota, , Anonymizováno, ).7. Žalobkyně zaslala , datum, žalovanému předžalobní , částka, je uvedeno jméno advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, (, Anonymizováno, s potvrzením o , datum, je uvedeno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky).8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.9. Soud z provedeného dokazování nemá za prokázané následující skutečnosti.10. Není prokázáno, že společnost , Anonymizováno, postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně sice předložila přílohu č. , hodnota, , v níž se nachází jméno žalovaného, ale tato příloha neodpovídá tomu, co předpokládá smlouva o postoupení pohledávek. V té si strany sjednaly, že přílohou č. , hodnota, bude vzor , Anonymizováno, . Tak tomu ale není. Další pochybnosti vyvolává skutečnost, že předmětem smlouvy o postoupení jsou pohledávky, které měly být na společnost , Anonymizováno, postoupeny od jiného poskytovatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nikoliv pohledávky, v nichž sama společnost , Anonymizováno, vystupuje jako poskytovatelka , Anonymizováno, .11. Není prokázáno, že společnost , Anonymizováno, informovala žalovaného o postoupení pohledávky. Ostatně žalobkyně ani netvrdila, že by žalovaného kdokoliv o postoupení informoval. Povinnost tvrzení přitom předchází důkaznímu břemeni. Z oznámení o postoupení pohledávky není zřejmé, kdo a zda jej žalovanému odeslal.12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.13. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala svoji aktivní věcnou legitimaci.14. Podle ustálené judikatury platí, že pokud žalobce (postupník) tvrdí a prokáže, že postupitel (původní věřitel) dlužníku oznámil postoupení pohledávky, dostačuje to k prokázání postoupení pohledávky a aktivní legitimace postupníka jako žalobce v soudním řízení a ve věci již není zapotřebí zkoumat či dokládat postupní smlouvy (usnesení Nejvyššího soudu z 31. 10. 2016, sp. zn. 29 NSČR 85/2015, rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2193/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015). Prokazuje-li však postupník ve sporu s dlužníkem svoji aktivní legitimaci existencí smlouvy o postoupení pohledávky (nikoliv oznámením o postoupení pohledávky postupitelem), pak je namístě, aby soudy platnost takové smlouvy o postoupení pohledávky posoudily (rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024).15. V posuzované věci žalobkyně netvrdila, že by postoupení pohledávky žalovanému oznámila postupitelka (původní věřitelka) a takovou skutečnost soud nezjistil ani z provedeného dokazování.16. V takovém případě soudu nezbylo, než se zabývat aktivní věcnou legitimací žalobkyně posouzením postupní smlouvy. Soudu předložená dokumentace je přitom nejasná. , Anonymizováno, č. , hodnota, neodpovídá obsahem tomu, co předpokládá smlouva o postoupení. Navíc , Anonymizováno, předpokládá postoupení jiného typu pohledávek, než která je předmětem řízení v této věci. Tyto nejasnosti by bylo třeba vyjasnit.17. Svou neúčastí u soudního jednání se však žalobkyně připravila o poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., který by právě k takovému vyjasnění vedlo. Pokud se účastník jednání neúčastní soud „není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání“ (rozsudky Nejvyššího soudu ze 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, a z 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, obdobně též usnesení Ústavního soudu z 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10).18. Na základě výše uvedeného tak soud žalobu zamítl (výrok I).19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný, právo na náhradu nepřiznal. Žalovaný byla totiž v řízení zcela pasivní a neučinil žádný účelný úkon, a žádné náklady mu tedy nevznikly (výrok II).