Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že od společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, , 140 , adresa, (dále jen „Úvěrující“) nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, pohledávku za žalovaným, která je tvořena nesplaceným spotřebitelským úvěrem poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou uzavřel Úvěrující s žalovaným a na jejím základě poskytl Úvěrující žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru splatit do , datum, . Pokud jde o příslušenství, které byl žalovaný povinen zaplatit, pak tímto byl smluvní úrok ve výši , částka, a dále zákonný úrok z prodlení pro případ, že by žalovaný úvěr nevrátil ve sjednané době. Pokud jde o sjednání smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že Úvěrující poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si sám žalovaný vybral výši úvěru a termín požadované splatnosti. Současně žalovaný vyplnil formuláře zpřístupněné Úvěrujícím na jeho webových stránkách, čímž učinil návrh na uzavření smlouvy o úvěru a potvrdil, že se s návrhem smlouvy a všemi podmínkami seznámil. Smlouva byla uzavřena jejím potvrzením žalovaným prostředky dálkové komunikace. Úvěr byl Úvěrujícím poskytnut převodem na účet, který označil žalovaný, č.ú. , č. účtu, pod v.s. , var. symbol, . Žalovaný nezaplatil na úvěr žádnou částku, a to ani na základě upomínky ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na do datové schránky ve smyslu § 46 odst. 1 o. s. ř. dne , datum, , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:Žalobkyně a Úvěrující uzavřeli dne , datum, rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek s účinností od , datum, do , datum, , kterou byla upravena práva a povinnosti žalobkyně a Úvěrujícího při uzavírání dílčích smluv o postoupení pohledávek Úvěrujícího na žalobkyni a současně postup uzavírání dílčích smluv. Ze seznamu pohledávek vyplývá, že dílčí smlouvou o postoupení pohledávek byla na žalobkyni postoupena pohledávka Úvěrujícího za žalovaným. Žalovaný byl o postoupení pohledávky za ním informován dopisem ze dne , datum, (rámcová smlouva o postoupení pohledávek z , datum, , seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, vč. plné moci za dne , datum, ).5. Úvěrující a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), a to tak, že žalovaný uzavření smlouvy potvrdil elektronickým kódem zaslaným na jeho telefonní číslo , tel. číslo, a emailovou adresu , e-mail, . Smlouvou se Úvěrující zavázal poskytnout žalovanému částku , částka, jako spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 12 měsíců od poskytnutí úvěru a současně zaplatit úrok ve výši odpovídají době trvání úvěru a roční úrokové sazbě 279,83%. Výše RPSN byla Smlouvou sjednána na 660%. (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).6. Úvěrující zaslal na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru č. , č. účtu, částku , částka, , a to dne , datum, (potvrzení o finančních transakcích, výpis z účtu Úvěrujícího). Žalovaný na dluh uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku , částka, (potvrzení o finančních transakcích).7. Úvěrující vyzval žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě minimální měsíční splátky v celkové výši , částka, . Žalovaný tuto částku uhradil dne , datum, , avšak následně již žalovaný měsíční splátky nehradil. Z tohoto důvodu Úvěrující jím poskytnutý úvěr zesplatnil před uplynutím sjednané výpůjční doby, a to dopisem ze dne , datum, , a vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši , částka, (výzva k úhradě ze dne , datum, , potvrzení o finančních transakcích, poslední možnost dohody na úhradě ze dne , datum, , vč. podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne , datum, , která byla předána k doručení dne , datum, (předžalobní výzva z , datum, , potvrdenie o podaji doporučenej zásilky ze dne , datum, ).8. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Úvěrující a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě, které se Úvěrující zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které byly žalovanému Úvěrujícím poskytnuty a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, smluvním úrokem a souvisejícími poplatky.9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:10. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Podle ust. § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na jejímž základě poskytl Úvěrující žalovanému částku , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně úroku z úvěru do 12 měsíců. Žalovaný svůj dluh řádně nesplácel a z tohoto důvodu jej Úvěrující zesplatnil před sjednanou dobu trvání úvěru. Úvěrující vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.16. Podle soudu jednak nelze uzavřít, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona, když žalobkyně neuvedla v tomto směru ani žádná tvrzení. Přestože tato žalobní tvrzení v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela absentovala, soud nepovažoval za nutné žalobkyni vyzývat k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. I kdyby se totiž ukázalo, že žalobkyně své povinnosti podle § 86 a 87 zákona dostála, Smlouva by byla neplatná i tak, a to z důvodu nepřiměřeného sjednaného úroku.17. Úvěrující v souladu s § 133 zákona uvedl ve Smlouvě (mimo jiné) i výši RPSN – roční procentní sazbu nákladů. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 660% a roční úroková sazba 279,83%. Z databáze ARAD se podává, že průměrná úroková sazba u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v dubnu 2025 činila 8,15 %. Ve smlouvě byla sjednána mnohonásobně vyšší úroková sazba a RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).18. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání částky ve výši jistiny úvěru. Povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru neplyne z úpravy bezdůvodného obohacení, nýbrž ze speciálního ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona. Jak judikoval Nejvyšší soud v rozsudku , datum, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, ustanovení § 87 zákona upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru (a v tomto případě jeho právní nástupce) má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný dle tvrzení žalobkyně z čerpané jistiny úvěru nezaplatil ničeho, náleží žalobkyni částka odpovídající celé výši poskytnutého úvěru, tedy , částka, .19. V posuzovaném případě splatnost jistiny ještě (na základě dohody stran či na základě rozhodnutí soudu) nenastala, a proto (zatím) nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. Soud stanovil třídenní lhůtu běžící od právní moci rozsudku.20. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 zákona ze strany žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality zákona k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o. z. soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto zamítl žalobu jednak co do požadavku na zaplacení částky , částka, , která měla představovat smluvní úrok z prodlení za dobu do , datum, , a dále co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % p.a., a to s ohledem na neplatnost celé smlouvy a nové stanovení splatnosti (výrok II.).21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 33,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci, tj. přípravy a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínky a podání návrhu ve věci samé, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .