Obvodní soud pro Prahu 10 46 C 4/2026-35 – Náklady řízení

Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným dne , datum, , Anonymizováno, způsobem uzavřela , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále jen „, Anonymizováno, “) a poskytla mu , Anonymizováno, v částce 15 000 Kč. Žalovaný se , Anonymizováno, zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. Před uzavřením , Anonymizováno, byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, a to skrze výpisy z , Anonymizováno, účtu žalovaného č. , č. účtu, (dále jen „, Anonymizováno, “) a lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích (, Anonymizováno, evidence , Anonymizováno, , , Anonymizováno, rejstřík aj.). Žalovaný však ani přes upomínky neuhradil ničeho, pročež žalobkyně , Anonymizováno, ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný nereagoval ani na , Anonymizováno, výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. První jednání ve věci se konalo dne , datum, . Žalobkyně svou neúčast předem omluvila s tím, že nechce navyšovat náklady řízení. Žalovaný, jenž byl o konání jednání řádně a včas vyrozuměn (doručení vykázáno dne 25. 5. 2026), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků., právnická osoba, řízení byl prokázán tento skutkový stav věci:5. Mezi účastníky byla dne , datum, , Anonymizováno, způsobem uzavřena , Anonymizováno, . Předmětem , Anonymizováno, bylo poskytnutí , Anonymizováno, žalovanému. Výše , Anonymizováno, limitu činila 20 000 Kč, , Anonymizováno, úroková sazba činila 40 % p. m. Povinností žalovaného bylo splatit ke každému 23. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit kdykoli za dobu trvání , Anonymizováno, , přičemž ta byla uzavřena na dobu neurčitou (prokázáno: , Anonymizováno, ; , Anonymizováno, průkazem žalovaného). Žalobkyně před uzavřením , Anonymizováno, posuzovala úvěruschopnost žalovaného skrze výpis z , Anonymizováno, za období od 21. 2. 2024 do 22. 7. 2024 (prokázáno: , Anonymizováno, z , Anonymizováno, ).6. Žalovaný čerpal dne , datum, částku 15 000 Kč skrze , Anonymizováno, (prokázáno: , Anonymizováno, o provedené platbě). Žalovaný neuhradil ničeho, pročež žalobkyně úvěr dne 23. 11. 2024 zesplatnila (prokázáno: , Anonymizováno, ze dne 23. 11. 2024). Žalovanému byla zaslána , Anonymizováno, výzva (prokázáno: , Anonymizováno, výzvou ze dne 19. 10. 2025 + , Anonymizováno, o podání ze dne 21. 10. 2025).7. Zjištěný skutkový stav věci soud po právní stránce posoudil takto:8. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně danou smlouvu uzavřela coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z., žalovaný tak učinil v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. Základ vnitrostátní právní úpravy ochrany spotřebitele představují § 1810 a násl. o. z., které jsou recepcí směrnic Evropských společenství do právního řádu ČR, mj. i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou zmíněných zákonných ustanovení tedy soud posuzoval další ujednání účastníků obsažená ve , Anonymizováno, .9. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejm. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, (srov. např. s rozhodnutím NS ČR ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 33 ICdo 89/2020). Soud v návaznosti na právě uvedené konstatuje, že , Anonymizováno, sjednaná úroková sazba ve výši 40 % p. m. (tedy 480 % p. a.) je zcela jednoznačně v rozporu s dobrými mravy, když je zcela nesrovnatelná s výší úrokových sazeb u bankovních úvěrů. Podle ČNB ARAD totiž RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v červenci 2024 toliko 9,45 %, úrokové sazby byly tudíž z logiky věci ještě o něco nižší. Úroková sazba sjednaná , Anonymizováno, je tedy přibližně 50násobně vyšší. V tomto smyslu lze opět odkázat na judikaturu NS ČR, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je 2násobkem či 3násobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/2005 a ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), nikoli 50násobkem.10. , Anonymizováno, je proto absolutně neplatná ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., neplatnými jsou tedy i veškerá ujednání o úrocích, smluvních pokutách atp. Žalobkyně má proto toliko nárok na vrácení zbytku poskytnuté jistiny úvěru, resp. vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. S ohledem na skutečnost, že jistina úvěru činila v daném případě částku 15 000 Kč a žalovaný neuhradil ničeho, přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalovaného vychází ze skutečnosti, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 10. 2025 a v souladu s § 573 o. z. se považuje za doručenou dnem 24. 10. 2025, přičemž den následující je počátkem prodlení žalovaného.11. Co do zbytku v částce 10 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení soud žalobu pro absolutní neplatnost , Anonymizováno, zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 452,74 Kč, přičemž tato částka představuje 15,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 036 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 890 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.