Obvodní soud pro Prahu 10 47 C 109/2026-22 – Náklady řízení

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 17 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 468 Kč a náhrady nákladů řízení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí žalobkyně téhož dne poskytla částku 5 500 Kč. Dne , datum, žalovaná dále požádala o navýšení zápůjčky o částku 7 600 Kč, která jí byla zaslána dne , datum, , celkem tak žalované bylo poskytnuto 13 100 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit též poplatek ve výši 3 900 Kč; jistina i poplatek byly splatné dne , datum, . Žalovaná své závazky řádně a včas nesplnila. Žalobkyně dále uplatnila náklady za šest písemných výzev zaslaných žalované v celkové výši 2 500 Kč. Podle čl. 2.3 smlouvy požadovala rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 13 100 Kč od , datum, do , datum, , která po zohlednění částečné úhrady činila 3 468 Kč. Předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky žalobkyně žalované zaslala dne , datum, , žalovaná však na ni nereagovala a dluh neuhradila.2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce se žalovanou vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a dalších relevantních poměrech. Tyto informace měla ověřit na podkladě dokumentů vyžádaných od žalované, případně nahlédnutím do relevantních databází, a následně je vyhodnotit a zaevidovat v zákaznické kartě žalované. Na základě provedeného posouzení žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. K výzvě soudu však žalobkyně sdělila, že k prověření úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat žádná další skutková tvrzení. Uvedla, že tato skutečnost může vést k závěru o neplatnosti smlouvy, a navrhla alternativně uložit žalované povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení představující prostředky, které podle smlouvy obdržela, zaplatit zákonný úrok z prodlení a nahradit náklady řízení.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), jelikož žalobkyně se z jednání omluvila, aniž žádala z důležitého důvodu o odročení, a žalovaná se k jednání přes řádné předvolání bez omluvy nedostavila a v řízení zůstala zcela pasivní.5. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:6. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne , datum, 09:09:42 smlouvu o zápůjčce, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 5 500 Kč, po navýšení dodatkem z , datum, 23:22:51 dalších 7 600 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit nejpozději do , datum, společně s poplatkem 3 900 Kč; roční procentní sazba nákladů činila 2969 %; mezi stranami byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a paušální náhrada výdajů spojených s upomínáním ve výši 500 Kč za jednu upomínku; nedílnou součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky (smlouva o zápůjčce a dodatek, všeobecné obchodní podmínky).7. Žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně dne , datum, částku 5 500 Kč, dne , datum, částku 7 600 Kč (údaje o provedených platbách).8. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou po splatnosti zápůjčky k uhrazení dluhu (upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ), naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce (výzva z , datum, s podacím lístkem).9. Soud neměl důvod pochybovat o žalobkyní předložených důkazech ani skutečnostech z nich zjištěných, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila a k jednání se nedostavila.10. Poté učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu ve znění dodatku č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku dne , datum, částku 5 500 Kč a dne , datum, částku 7 600 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni jistinu 13 100 Kč spolu s poplatkem ve výši 3 900 Kč do , datum, . Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a poplatek 500 Kč za každé upomínání. Žalobkyně v řízení neprokázala, že před poskytnutím finančních prostředků žalované zkoumala schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splácet.11. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně při uzavření smlouvy vystupovala jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. Smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžní zápůjčky spotřebiteli, je smlouvou o spotřebitelském úvěru. Na věc proto dopadá zákon o spotřebitelském úvěru, včetně povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy, jakož i před významným navýšením celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen úvěruschopnost spotřebitele důkladně posoudit. Spotřebitelský úvěr smí poskytnout jen tehdy, nevzniknou-li z výsledku tohoto posouzení důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Posouzení vychází z informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru; zahrnuje zejména porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a zohlednění jeho dalších finančních a ekonomických poměrů.13. Žalobkyně se přes řádné předvolání k jednání nedostavila. Soud proto věc projednal v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje při jednání; nebylo-li je možné poskytnout pro nepřítomnost účastníka, soud není povinen jednání odročovat ani takové poučení poskytovat písemně.14. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem je neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 téhož zákona, k níž soud přihlíží i bez návrhu.15. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy ve vztahu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení. Poskytovateli proto náleží toliko nesplacená jistina bez sjednaných úroků a poplatků. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni poskytnutou nesplacenou jistinu ve výši 13 100 Kč. Soud určil dobu plnění na 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a nebyly zjištěny její příjmové, sociální ani majetkové poměry. S ohledem na výši jistiny považuje soud uvedenou lhůtu za odpovídající spravedlivému uspořádání práv a povinností účastnic (výrok I).16. Do uplynutí takto určené lhůty se žalovaná nemůže dostat do prodlení s vrácením jistiny. Předžalobní výzva ze dne , datum, prodlení žalované sama o sobě nezaložila.17. Žalobkyni proto nenáleží sjednaný poplatek 3 900 Kč, paušální náhrady za upomínky, smluvní pokuta ani požadovaný zákonný úrok z prodlení od , datum, . V tomto rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II).18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (výrok III). Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, a to co do částky 13 100 Kč. Žalovaná byla úspěšná co do zbývajícího peněžitého plnění v částce 7 368 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč a co do uplatněného úroku z prodlení. Soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení kapitalizoval uplatněný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k , datum, . Úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 000 Kč za dobu od , datum, do , datum, činí 2 094,26 Kč. Celková hodnota předmětu řízení tak činí 25 062,26 Kč. Procesní úspěch žalobkyně činí 52,27 %, procesní úspěch žalované 47,73 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně proto činí 4,54 %. Soud při určení míry úspěchu ve věci vycházel nejen z uplatněné jistiny, ale též z uplatněného příslušenství, tedy i z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Je-li vedle pohledávky předmětem řízení i její příslušenství, je třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednit úspěch účastníků v celém předmětu sporu, nejen ve vztahu k jistině (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, a nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Při plném procesním úspěchu by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby stanovené dle § 6 odst. 1 a § 14b bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 468 Kč sestávající z částky po 400 Kč, celkem 1 200 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, celkem 300 Kč, a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč. Při zohlednění částečného úspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 119 Kč. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána ve věci nepřesahující 50 000 Kč, a to na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalované/ho a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení.