9 C 143/2015-330 — Okresní soud v Písku

1. Žalobci se domáhali původně (vzájemným návrhem podaným v řízení vedeném pod spisovou značkou 9 C 25/2014 o zaplacení 149 000 Kč a o vydání automobilu proti žalovanému) mimo jiné vyklizení pozemku č. parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], resp. odstranění návozu hlušiny z tohoto pozemku s odůvodněním, že žalobci byli zapsáni jako vlastníci tohoto pozemku na základě rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2013 (vydaného ve věci projednávané u Okresního soudu v Písku pod spisovou značkou 12 C 153/2010, jímž bylo určeno, že žalobci jsou vlastníky tohoto pozemku [číslo], neboť kupní smlouva, kterou žalobci tento pozemek prodali žalovanému, je absolutně neplatná), a žalovaný neuvedl pozemek do původního stavu. Tudíž žalobci získali pozemek dotčený zákroky žalovaného provedenými v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu, neboť žalovaný navezl na celý pozemek 1 300 m2 do výše cca 1,5 m hlušinu, ačkoli povolení bylo maximálně v rozsahu 300 m2. Proto se žalobci domáhali odstranění návozu hlušiny z tohoto pozemku z rozlohy 1 000 m2 počínaje vzdáleností 10 m od komunikace č. parc. [číslo] k hranici parcel [číslo] a [číslo]. 2. Ve věci šlo o to (byť to v žalobě nebylo zřetelně popsáno), že po uzavření kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2008, na základě které žalobci prodali žalovanému pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], žalovaný na tento pozemek navezl zeminu v úmyslu provést na pozemku terénní úpravy za účelem vyrovnání terénu pro budoucí stavu, tyto terénní úpravy však nedokončil, když z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 7 Co 97/2013-291 vyplynulo, že kupní smlouva je absolutně neplatná. 3. Žalovaný proti žalobě namítal, že žalobci nejsou aktivně legitimováni, a návrh je šikanózní, neboť žalovaný pozemek neznehodnotil, ale naopak zhodnotil. 4. Žalobci poté doplněním a změnou žaloby ze dne 14. 7. 2015 požadovali, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobcům 53 434 Kč s úrokem z prodlení od 14. 8. 2015 do zaplacení a dále, aby žalovanému bylo uloženo odstranit návoz hlušiny z pozemků č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v množství 2 160 m3. Tuto změněnou žalobu odůvodnili tím, že žalovaný na základě oznámení záměru k vydání územního souhlasu požádal stavební úřad o povolení provedení terénních úprav podle projektové dokumentace [titul] [příjmení] a při místním šetření stavebním úřadem bylo zjištěno, že terénní úpravy nejsou prováděny podle projektové dokumentace. V průběhu roku 2009 došlo k zavezení pozemku [číslo] v daleko větším rozsahu než bylo povoleno. Městský úřad rozhodl o dodatečném povolení s tím, že mimo jiné terénní úpravy musí být provedeny podle projektové dokumentace, žalovaný to však neudělal. Když se žalobci stali vlastníky pozemku, požádali o kolaudaci a stavební úřad zjistil, že terénní úpravy jsou provedeny v rozporu se stavebním povolením a projektovou dokumentací, a proto terénní úpravy zakázal užívat do doby, než budou provedeny podle schváleného dodatečného povolení. Žalobci měli možnost parcelu [číslo] prodat, ale bylo nutno dokončit řádné provedení stavebních prací. Žalobci vyzývali žalovaného, ale ten to neudělal, a proto si žalobci museli práce provést sami, protože jinak by pozemek nemohli prodat. Žalobci v prosinci 2014 prováděli odstraňování hlušiny a stavební úřad jim po prohlídce sdělil, že práce provádějí v rámci vydaného stavebního povolení; práce provedla [právnická osoba]. [příjmení] – [anonymizováno] a zemní práce, která provedla odstranění návozu z pozemku parc. [číslo] v rozsahu 2 160 m3 za cenu 53 434 Kč a zemina byla uložena na dočasných deponiích parc. [číslo]. Žalovaný svoji povinnost předat pozemek v původním stavu nedodržel a nesplnil svoji povinnost uvést pozemek do stavu, aby odpovídal dodatečnému stavebnímu povolení. Žalobci si tedy museli práce provést sami, protože jinak by pozemek nemohli prodat, a tím jim vznikla škoda. 5. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 17. 8. 2015 číslo jednací 9 C 143/2015-73 byla změna žaloby připuštěna. 6. Podáním ze dne 25. 8. 2015 žalobci změněnou žalobu doplnili tvrzením, že na pozemek parcelní [číslo] byla na plochu 1 000 m2 vyvezena hlušina do výše 150 cm, na pozemek [číslo] na plochu 250 m2 ve výši 150 cm a na pozemek [číslo] na plochu 250 m2 do výše 150 cm. Žalobcům vznikla škoda z důvodu, že žalovaný porušil stavební povolení, neprovedl zavážku v rozsahu projektu [titul] [příjmení] a žalobci byli nuceni k tomu, aby mohli pozemek parc. [číslo] buď sami užívat či prodat, závadný stav sami odstranit. Doplněním žaloby ze dne 6. 3. 2017 dále žalobci upřesnili, že porušení povinnosti žalovaným spočívá v tom, že žalovaný porušil podmínky dodatečného stavebního povolení a škoda spočívá v tom, že pozemek parcelní [číslo] byl neprodejný, proto žalobci museli navážku odstranit tak, aby odpovídala projektové dokumentaci. Protože žalobci žalovaného marně vyzývali k odvozu hlušiny, museli se uchýlit ke svépomoci. Příčinná souvislost spočívá v tom, že kdyby žalovaný splnil povinnost podle dodatečného stavebního povolení, nemuseli by žalobci navážku odstraňovat, aby mohli pozemek prodat. Povinnost žalovaného odvézt hlušinu z pozemků žalobců (z dočasných deponií) plyne z toho, že tato hlušina mu patří. Dále žalobci upřesnili, že se domáhají – kromě zaplacení částky 53 434 Kč – odvozu hlušiny z pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Podáním ze dne 10. 5. 2017 učiněným po poučení soudu podle § 118a o. s. ř. pak žalobci dále doplnili tvrzení, že žalovaný odmítal uvést svoji stavební činnost do souladu se zákonem přesto, že žalobci měli v úmyslu parcelu prodat, a proto bylo právo žalobců ohroženo a z postupu soudu bylo zřejmé, že zásah soudní moci přijde pozdě, takže jejich dispoziční právo a tedy i vlastnické právo bylo jednáním žalovaného ohroženo. Žalobci tedy odvraceli zásah do jejich vlastnického práva a to prostředky, které byly vzhledem k okolnostem přiměřené. Navezená hlušina neměla certifikát o nezávadnosti, takže bez odstranění veškeré této hlušiny nemohla být provedena kolaudace (míněno zřejmě kolaudace terénních úprav), a proto žalobci museli odstranit veškerou hlušinu, kterou žalobce na jejich pozemek navezl. Aby žalobci mohli pozemek prodat, museli vynaložit na odvoz navezené hlušiny 53 434 Kč. Vyklizení pozemku svépomocí nebylo protiprávní vzhledem k tomu, že žalovaný pozemek užíval bez právního důvodu. 7. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 31. 5. 2018 č. j. 9 C 143/2015-205 soud rozhodl o zamítnutí žaloby o zaplacení 53 434 Kč a též o zamítnutí žaloby o odstranění návozu hlušiny ze všech tří pozemků z důvodu, že nebyl prokázán žalobci uplatněný nárok na náhradu škody. K odvolání žalobců Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 22. 3. 2019 č. j. 7 Co 1727/2018-276 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 53 434 Kč s příslušenstvím a žaloba o odstranění návozu hlušiny z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba o odstranění návozu hlušiny z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], rozsudek zrušil, a to na základě právního názoru, že ačkoliv skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná a žalobci se domáhají náhrady škody, je třeba uplatněný nárok na vyklizení pozemků posoudit jako nárok na ochranu vlastnického práva, když jde nepochybně o vlastnickou žalobu podle § 126 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) Krajský soud dále v rozsudku konstatoval, že petit na odstranění návozu hlušiny nadále zůstal neurčitý. Předmětem řízení tedy nadále zůstala žaloba o odstranění návozu hlušiny ze dvou pozemků, a to parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [obec] 8. Podáním ze dne 23. 5. 2019 (č. l. 297) žalobci jednak upřesnili petit tak, že požadovali aby žalovanému byla uložena povinnost„ vyklidit pozemky [číslo] a [číslo] a uvést je do původního stavu v částech, které budou vymezeny geometrickým plánem“, a dále doplnili nové tvrzení, že žalovaný (správně zřejmě žalobce) byl nucen hlušinu přemístit, neboť dle § 9 odst. 2 písm. d) zákona č. 334/1992 může být pozemek náležející do zemědělského půdního fondu využit pro nezemědělské účely, kterým uložení hlušiny je, pouze po dobu kratší než 1 rok. 9. Žalovaný v podání z 2. 9. 2019 uvedl, že s touto posledně uvedenou argumentací žalobců nesouhlasí, neboť druh pozemku [číslo] je v katastru nemovitostí vymezen jako zahrada a definice druhu pozemku – zahrady, kterou podává vyhláška č. 357/2013 Sb., nevylučuje, aby na takovýto druh pozemku byla navezena hlušina za účelem vyrovnání terénu. Právě za tímto účelem žalovaný na uvedený pozemek hlušinu navezl, a protože tím nedošlo k překročení definičních znaků druhu pozemku jako zahrady, nelze návoz hlušiny na pozemek považovat za jeho využití pro nezemědělské účely, a proto ustanovení § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu není možn