3 C 160/2021-45 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 3 633 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně“), uzavřela se žalovanou dne 8. 2. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které téhož dne žalované poskytla na účet označený žalovanou částku 2 500 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]“ poté, co byla posouzena úvěruschopnost žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 059,03 Kč a s úrokem ve výši 73,97 Kč nejpozději do 10. 3. 2019. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí a s úrokem nezaplatila. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020. Přestože byla žalované dne 9. 10. 2020 odeslána výzva k úhradě dlužné částky, svůj dluh nezaplatila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání nařízenému na den 24. 11. 2021 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno více než 10 dnů před jeho konáním. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, bylo ve věci jednáno v nepřítomnosti obou účastníků v souladu s ust. §101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne 8. 2. 2019 prostřednictvím internetových stránek Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo], na základě které byl žalované téhož dne poskytnut úvěr ve výši 2 500 Kč převodem na bankovní účet žalované vedený u [právnická osoba] Žalovaná se smluvně zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 1 059,03 Kč a s úrokem ve výši 73,97 Kč, a to nejpozději do 10. 3. 2019. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena ve prospěch žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 9. 2020, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 9. 10. 2020, který byl žalované zaslán společně s předžalobní výzvou koncipovanou právním zástupcem žalobkyně. Žalovaná z titulu smlouvy ničeho nezaplatila žalobkyni ani její právní předchůdkyni. Oproti tomu žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila schopnost žalované splácet požadovaný úvěr, když v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu souvislosti výslovně uvedla, že k prokázání svého tvrzení v dané směru nenavrhuje žádné důkazy. 5. Přestože je žalovaná státní občankou [země], je ve věci dána mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky, a to Článkem 4 bod 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je pak podle Článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české. 6. Při rozhodování o důvodnosti žaloby vycházel soud zejména z obsahu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“), podle jehož ustanovení § 86 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Pro meritorní rozhodnutí bylo podstatné posouzení platnosti smlouvy o úvěru, a to zejména s odkazem na shora citované ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně při sjednávání úvěru postupovala v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (tj. že dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr), když žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy, na základě nichž by bylo možno předmětné tvrzení žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované považovat za prokázané. Pokud žalobkyně neprokázala, že požadavku na posouzení úvěruschopnosti ve smyslu citovaného ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. právní předchůdkyně žalobkyně dostála, je namístě na smlouvu o úvěru ze dne 8. 2. 2019 nahlížet jako na absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. 8. Vzhledem k tomu, že smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudil soud jako absolutně neplatnou, nemohl z ní žalované vzniknout žádný smluvní závazek, tedy ani povinnost platit sjednané poplatky, pokuty či úrok. Jelikož žalobkyně prokázala, že žalovaná na základě smlouvy obdržela na svůj bankovní účet částku 2 500 Kč, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení v dané výši ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. a násl. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 2500 Kč podle § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Počátek prodlení žalované odvodil soud od výzvy k plnění ze dne 9. 10. 2020 odeslané téhož dne a považované za doručenou ve smyslu § 573 o. z. třetím pracovním dnem po odeslání. K doručení výzvy k zaplacení došlo podle zákonné fikce dne 14. 10. 2020, přičemž žalované byla žalobkyní stanovena lhůta 3 dny k zaplacení, t. j. do 17. 10. 2020. Od následujícího dne je žalovaná v prodlení, přičemž žalobkyni byl přiznán zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně do zaplacení jdoucí podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 18. 10. 2020. 9. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 69 %, neúspěšná v rozsahu 31 %, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 % Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč, z nichž 38 % činí 566 Kč. Přiznanou část nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud dále v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení doplňuje, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 11. 11. 2021, když je nutno zdůraznit, že uvedené podání žalobkyně obsahuje toliko doplňující žalobní tvrzení, která měla žalobkyně uvést již v samotné žalobě. 11. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.