3 C 229/2021-62 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 044 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že na základě rozhodnutí rady [územní celek] ze dne 25. 2. 2019 a následně na základě smlouvy o nájmu ze dne 13. 3. 2019 se žalovaný stal nájemcem bytu [číslo] ve čtvrtém poschodí domu [adresa], ulici [ulice], v [obec]. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do 29. 2. 2020. Žalovanému byla v průběhu nájmu dána výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby. Nájem bytu skončil dnem doručení výpovědi, tj. dnem 12. 7. 2019. Žalovaný však byt dobrovolně nevyklidil. Byt byl vyklizen a předán žalobkyni až soudním výkonem rozhodnutí dne 8. 4. 2020. Žalovaný byt užíval bez právního důvodu a z titulu bezdůvodného obohacení dluží žalobkyni za platby ve výši nájemného a měsíční platby na služby spojené s užíváním bytu za období od ledna 2020 do 8. 4. 2020 částku 19 385 Kč. Vyúčtováním služeb za rok 2019 se dlužná částka zvýšila o nedoplatek ve výši 6 930 Kč a vyúčtováním služeb za rok 2020 se částka zvýšila o další nedoplatek ve výši 4 059 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 12 330 Kč dne 16. 4. 2020. Zbývající dlužnou částku již neuhradil ani přes výzvy žalobkyně. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, kterým však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je občanem [země], musel se soud nutně zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti soudu a dále otázkou rozhodného práva. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je v dané věci určena Článkem 7 odstavec 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť místo plnění sjednaného závazku žalovaným se nachází v České republice. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je pak podle Článku 4 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české (nemovitost tvořící předmět nájmu se nachází v České republice). 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas v písemném podání ze dne 8. 3. 2022 a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu ze dne 4. 3. 2022, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Provedeným dokazováním soud zjistil níže uvedené skutečnosti: 6. Z internetového výpisu - Informace o jednotce z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se na adrese [adresa žalovaného], je [územní celek]. 7. Ze Zřizovací listiny Domovní a bytové správy [územní celek] ze dne 18. 4. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněna zastupovat [územní celek] v záležitostech týkajících se provozu a správy nemovitostí ve vlastnictví města. 8. Z usnesení rady [územní celek] [číslo] ze dne 25. 2. 2019 ve spojení se Smlouvou o nájmu bytu ze dne 13. 3. 2019 je zjištěno, že žalovaný se stal nájemcem bytu [číslo] nacházejícího se v budově [adresa], ulici [ulice], [obec], přičemž nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou do 29. 2. 2020. 9. Z výpovědi z nájmu ve spojení s doručenkou bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 9. 7. 2019 odeslána výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby, a to z důvodu neplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců (konkrétně měsíců únor až duben 2019). 10. Z Protokolu o převzetí bytu ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobkyni byla předmětná bytová jednotka předána v rámci nařízeného soudního výkonu rozhodnutí teprve dne 8. 4. 2020. 11. Z evidenčních listů nájemníka ve spojení s Kontem předpisů a plateb bylo zjištěno, že od ledna 2020 byl žalovaný povinen platit měsíčně částku 5 934 Kč, přičemž tato byla tvořena nájemným ve výši 4 304 Kč a zálohami na služby ve výši 1 630 Kč. Za část měsíce dubna 2020 (od 1. do 8. 4. 2020) byl žalovaný povinen uhradit částku 1 583 Kč, přičemž tato je tvořena nájemným ve výši 1 148 Kč a zálohami na služby ve výši 435 Kč. Dále bylo zjištěno, že nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019 činil 6 930 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 činil 4 059 Kč. Žalovaný dne 16. 4. 2020 uhradil z daného titulu částku 12 330 Kč. 12. Z předžalobní upomínky ve spojení s doručenkou bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 7. 10. 2021 odeslána na poslední známou adresu předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ve výši 18 044 Kč. 13. Provedeným dokazováním je zjištěno, že žalovaný byl na základě Smlouvy o nájmu bytu ze dne 13. 3. 2019 nájemcem bytu [číslo] nacházejícího se v budově [ulice a číslo], [obec]. Z důvodu neplacení nájemného a záloh na služby byla žalovanému dána výpověď z nájmu bez výpovědní doby. Výpověď byla žalovanému odeslána dne 9. 7. 2019, nájem skončil dnem 12. 7. 2019, kdy byla výpověď žalovanému doručena. Žalovaný však byt nadále užíval bez právního důvodu a za období od ledna 2020 do 8. 4. 2020, kdy došlo na základě nařízeného soudního výkonu rozhodnutí k vyklizení předmětné bytové jednotky, dlužil žalobkyni celkem částku 30 374 Kč; z toho nájemné činí částku 14 060 Kč, zálohy na služby částku 5 325 Kč, nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019 částku 6 930 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 částku 4 059 Kč. Na svůj dluh žalovaný uhradil pouze dne 16. 4. 2020 částku 12 330 Kč. K dnešnímu dni tak dlužná částka činí 18 044 Kč (30 374 Kč – 12 330 Kč), která nebyla žalovaným zaplacena ani poté, co mu byla na poslední známou adresu zaslána předžalobní výzva. 14. Žalobkyně prokázala, že jí žalovaný z titulu náhrady ve výši ujednaného nájemného, nezaplacených záloh za služby a nedoplatků z vyúčtování služeb za roky 2019 a 2020 dluží celkem částku 18 044 Kč, proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá, ve spojení s § 4 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a ve spojení s ust. § 2252 odst. 2 o. z. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z., podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení lhůty. 15. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1000 Kč a náhradou hotových výdajů žalobkyně ve výši 600 Kč, a to za 2 úkony po 300 Kč (výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 600 Kč.