3 C 42/2022-21 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 3 480 s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel jako vlastník / provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců do 1 000 cm3, neměl v období od 31. 1. 2020 do 15. 5. 2020 k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku toho žalobkyni vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na zaplacení příspěvku v celkové výši 3 180 Kč (106 dní x 30 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. dne 23. 7. 2020 výzvu k úhradě příspěvku, jehož splatnost nastala dne 6. 10. 2020. Dlužnou částku žalovaný žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě odeslané dne 12. 1. 2021. 2. Věc bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, soud proto vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k výzvě ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoli mu byly žaloba a výzva řádně doručeny postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud tak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný byl v období od 31. 1. 2020 do 15. 5. 2020 evidován v Centrálním registru vozidel jako vlastník motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], o zdvihovém objemu válců 973 cm3, k němuž v daném období nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 23. 7. 2020 odeslanou žalovanému téhož dne k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 3 480 Kč, když základ příspěvku činil 3 180 Kč (30 Kč x 106 dnů) a poplatek za mimosoudní uplatnění nároku na zaplacení příspěvku 300 Kč. Splatnost zákonného příspěvku nastala v souladu s výzvou uplynutím 60 dní ode dne doručení výzvy žalovanému, žalovaný však žalobkyni z uvedeného titulu nezaplatil ničeho, byť byl před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 12. 1. 2021. 4. S ohledem na výše uvedené soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a podle § 4 odst. 1, 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 480 Kč, přičemž tato částka je tvořena základem příspěvku ve výši 3 180 Kč a náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídá § 2 odst. 1 písm. e) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 3. 3. 2022, neboť toto podání obsahovalo pouze doplnění tvrzení a důkazů, které mohly a měly být obsaženy již v samotné žalobě. 6. Tento rozsudek obsahuje pouze zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).