9 C 202/2021-43 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 712 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 11. 5. 2020 byl žalovaný dopraven služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice [obec] (dále jen„ PZS“). Na základě dechové zkoušky s výsledkem 2,06 promile a protiprávního jednání žalovaného, kdy opakovaně urážel paní [příjmení] a poté i zasahující policisty, byl žalovaný zajištěn a následně převezen do PZS, kde byl předán do péče lékaře. Převoz si vyžádal jízdu služebního vozidla, přičemž cestovní náhrady za tuto jízdu činí 712 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, kterým bylo nároku žalobkyně v celém rozsahu vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas ve svém podání ze dne 5. 1. 2022 a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl dne 11. 5. 2020 převezen do PZS poté co urážel paní [příjmení] a zasahující strážníky a při dechové zkoušce mu byla naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,06 promile. Převoz žalovaného do PZS si vyžádal jízdu služebního vozidla Škoda Octavia, [registrační značka], na trase [obec] – [obec] – [obec], přičemž celkem služební vozidlo najelo 110 km a průměrná spotřeba vozidla činí 7,1 l benzinu na 100 km. Náklady na převoz žalovaného do PZS tedy činily 712 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 712 Kč, a to výzvou ze dne 15. 10. 2020, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 20. 10. 2020. Žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k úhradě v délce trvání 15 dnů. K uplynutí lhůty k úhradě došlo dne 4. 11. 2020. 5. S ohledem na zjištěné skutečnosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádný důvod pro její prodloužení. 6. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč za 2 úkony (návrh ve věci samé, výzva k plnění) podle § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 200 Kč. 7. O povinnosti žalovaného uhradit státu soudní poplatek ze žaloby bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně, která je od placení soudního poplatku osvobozena, byla ve věci plně úspěšná a poplatková povinnost proto přešla na žalovaného. Podle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků pak soudní poplatek v dané věci činí 1 000 Kč. 8. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.