10 C 154/2021-332 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované po částečném zastavení řízení žalobou změněnou se souhlasem soudu zaplacení bolestného ve výši 90 242 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 2 688 543 Kč s odůvodněním, že jí byla diagnostikována struma netoxická jednouzlová a dne 19. 12. 2018 podstoupila operační zákrok u žalované, během něhož jí byla odstraněna štítná žláza. V důsledku neodborně provedeného zákroku došlo k nenapravitelnému porušení levé hlasivky, konkrétně k poranění periferních nervů v krku. Žalobkyně byla propuštěna z nemocnice bez jakékoli kontroly lékařem/chirurgem, který ji operoval nebo jiným odborným lékařem ORL. Zásadní poškození svého zdraví žalobkyně spatřuje v neodborně provedeném operačním zákroku a zanedbání pooperační péče ze strany žalované před propuštěním domů a následně, neboť ani při první pooperační kontrole dne 31. 12. 2018 nebyla poslána na kontrolu ORL. Poškození zdraví žalobkyně je v příčinné souvislosti s neodborným postupem žalované, který žalobkyně spatřuje v zásadním pochybení při šití v závěru operačního výkonu, kdy byl nerv přišit do jizvy, tj. nebyl po celou dobu operace kontrolován, jak by měl být v rámci postupu de lege artis a následně byla zanedbána pooperační péče. V případě včasné reoperace by trvalé následky poškození zdraví žalobkyně nemusely být tak zásadní a neměnné. V důsledku přetrvávajících zdravotních problémů po provedené operaci (nemožnost se nadechnout, problematické polykání a velmi špatné mluvení) vyhledala žalobkyně dne 15. 1. 2019 lékařskou pomoc v endokrinologické a interní ambulanci [titul] [jméno] [příjmení]. Jelikož i nadále trpěla velmi vážnými hlasovými a dýchacími obtížemi, podrobila se dne 30. 1. 2019 vyšetření v ORL ordinaci [titul] [jméno] [příjmení], který zjistil parézu (nehybnost) levé hlasivky. Následovala další vyšetření dne 13. 2. 2019 na foniatrii se stejným závěrem, dne 27. 2. 2019 u operatérky [titul]. [příjmení] v nemocnici, kdy žalobkyně uváděla trvající zdravotní komplikace, a to především problémy s dýcháním a mluvením (šepotem) a svoje vážná zdravotní omezení a komplikace v profesním a osobním životě. Dne 11. 4. 2019 podstoupila žalobkyně reoperaci na oddělení neurochirurgie [název] [anonymizována dvě slova] [část obce], a to v důsledku poruchy hybnosti levé hlasivky a dysfonie včetně neúmyslného poranění periferních nervů v krku při operaci dne 19. 12. 2018. Poté absolvovala další lékařská vyšetření a hlasové rehabilitace - foniatrie, ORL, logopedie, přesto má stále trvale poškozené zdraví. Dne 17. 8. 2020 podstoupila operační zákrok (korekci jizev) ve [název] [anonymizována dvě slova] [část obce] ve snaze zlepšit přetrvávající zdravotní komplikace, avšak došlo pouze k mírnému zlepšení estetického hlediska. Žalobkyně je zaměstnána jako učitelka v mateřské škole a současně je její ředitelkou, hlas je jejím pracovním nástrojem (zpěv, mluvený projev, komunikace s rodiči a dětmi, přednášky pro pedagogy). Jako koníčka měla divadlo, kde se aktivně angažovala ve zpěvu a další zájmové činnosti. Žalobkyně byla nucena v důsledku svých zdravotních potíží vyhledat odbornou psychologickou pomoc, neboť neodborně vykonaný lékařský zákrok a na něj navazující vyšetření a reoperace, zanechaly na žalobkyni i psychické následky. Duševní útrapy spočívající v intenzivním ušlém prožívání všedního dne (nemožnost kvalitní hlasové komunikace s okolím, která byla dříve zcela bezproblémová, zpěv) zapříčinily psychické trauma žalobkyně, která zcela ztratila příležitost těšit se ze své práce učitelky v mateřské škole, ze svého oblíbeného koníčka (divadla) a jiných zájmových činností dříve provozovaných (četba pohádek a zpěv předškolákům, vnoučatům, kulturní akce s přáteli, kde hrála a zpívala v doprovodu kytary). Nelze odhlédnout ani od ekonomické stránky, kdy hlas je hlavním pracovním nástrojem žalobkyně a její obava z budoucnosti je tak relevantní. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby přípisem ze dne 7. 6. 2021, avšak žalovaná její nárok na náhradu imateriální újmy odmítla. Žalobkyně v průběhu řízení rozporovala odpovídající odbornost znalců se specializací chirurgie, kteří nejsou kompetentní vyjadřovat se k vyšetření hlasivek, zjištění a popisu nálezu, neboť to patří do oboru ORL a chirurgie hlavy a krku. Dále namítala, že byla žalovanou nesprávně poučena o procentech a možných komplikacích před operací. Závěrem uvedla, že znalci neměli k dispozici veškeré informace a podklady, které se během řízení nashromáždily a není tak postaveno na jisto, zda k pochybení žalované došlo, přičemž žalobkyni byla též upřena lepší šance na uzdravení. 2. Původně se žalobkyně domáhala zaplacení bolestného ve výši 100 000 Kč a imateriální újmu ve výši 900 000 Kč z důvodu porušení § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Podáním ze dne 14. 12. 2021 ve spojení s podáním ze dne 3. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do bolestného ve výši 61 645 Kč a nárok na imateriální újmu rozšířila na částku 2 688 543 Kč. Soud usnesením ze dne 12. 1. 2022 č. j. 10 C 154/2021-48 řízení částečně zastavil, co do částky 61 645 Kč na bolestném a připustil změnu žaloby ohledně požadované imateriální újmy. Při jednání dne 9. 5. 2022 žalobkyně upřesnila, že se domáhá pouze bolestného a ztížení společenského uplatnění, žádné další nároku neuplatňuje. Při jednání dne 26. 9. 2022 soud připustil změnu žaloby ohledně bolestného, kterou žalobkyně učinila podáním ze dne 20. 9. 2022. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, neboť její odpovědnost jako poskytovatele zdravotních služeb není dána. Zaměstnanci žalované při poskytování zdravotní péče žalobkyni postupovali zcela v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy s ohledem na individualitu žalobkyně, konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Zdůraznila, že v daném případě nešlo o pochybení operatéra ani o manuální nezdar při provádění výkonu, ale o komplikaci, které nemůže lékař zabránit i při správném odborném postupu, a na kterou byla pacientka předem upozorněna, že může nastat i bez chyby lékařů. Jak bylo zjištěno reoperací, zvratný nerv nebyl u žalobkyně přerušen, ale v jednom místě zúžen, příčiny zúžení nebyly stanoveny, přítomnost stehů nebyla popsána, zavzetí nervu do stehů potvrzeno nebylo. K pochybení operatéra při operaci tedy nedošlo. Žalobkyně byla dne 16. 10. 2018 vyšetřena [titul] [příjmení], který odebral anamnézu, provedl fyzikální vyšetření a na základě doporučení endokrinologa objednal žalobkyni k operaci štítné žlázy na 19. 12. 2018. Žalobkyni informoval o rizicích výkonu včetně komplikace poranění zvratného nervu v 1 % případů a poranění příštítných tělísek ve 3 % případů, žalobkyně obdržela písemný informovaný souhlas k prostudování v domácím prostředí, který písemně potvrdila dne 17. 12. 2018. Dne 19. 12. 2018 byla provedena operace, při níž byla levostranně odstraněna štítná žláza dle plánu. V průběhu operace nebyl nerv identifikován a od jeho dalšího hledání bylo ustoupeno z obavy, aby se při hledání nepoškodil, nebyla však přerušena ani zničena žádná struktura v místě jeho průběhu ani jemu podobná. Během operace neměla žalovaná k dispozici intra operační monitoring (IOM) a nemohla jej proto při operaci využít, stejně jako ho nepoužívá řada odborných pracovišť, když není podmínkou provádění výkonu. Operaci prováděla plně kvalifikovaná primářka chirurgického oddělení [titul] [jméno] [příjmení], která v minulosti provedla desítky operací tohoto typu zcela úspěšně. Průběh operace byl nekomplikovaný, jak vyplývá z operačního protokolu. První pooperační vizita u žalobkyně proběhla dne 19. 12. 2018 v 14:40 hodin a další v 19:48 hodin. V zápisu ve zdravotnické dokumentaci je uvedeno:„ Cítí se dobře, čte si knihu, bolesti neguje, obtížně se jí polyká, mluví dobře, nesleduje parestezie, nemá křeče.“ Další vizita byla dne 20. 12. 2018 v ranních hodinách a v dokumentaci bylo uvedeno:„ Lépe se jí polyká než včera, mluví bez omezení, nemá parestezie ani křeče.“ Dne 21. 12. 2018 provedl vizitu [titul] [příjmení], v dokumentaci uvedl:„ Subjektivně bez potíží, pouze obtížnější polykání, chtěla by dnes domů, objektivně - eupnoe, kp kompl., fonace norm., operační rána klidná.“ Žalobkyně byla propuštěna domů druhý pooperační den, umožnil to její zdravotní stav, i když běžně se propouští po takovém typu výkonu až třetí pooperační den. Do prvního pooperačního dne byla na jednotce intenzivní péče, chirurg ji viděl každý den dvakrát. V den, kdy byla na vlastní žádost propuštěna domů, jí byl extrahován drén a obdržela propouštěcí zprávu, kterou nerozporovala. Dne 31. 12. 2018 navštívila žalovanou, byl jí vyndán steh a byla předána do péče praktického lékaře a endokrinologa. Dne 27. 2. 2019 navštívila primářku chirurgického oddělení žalované v ambulanci, subjektivně udávala potíže s hlasem při zpěvu a objektivně změnu hlasu. Byla upozorněna, že namáhat hlas zpěvem v pooperační fázi při rehabilitaci není vhodné. Dále uváděla, že se zadýchává při tenisu, přičem