3 C 252/2023-41 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 41 349 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 18. 5. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 17 667 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 227 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 18,48 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 590 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 1 060 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 29. 3. 2022. Žalovaný povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, z titulu smlouvy celkem zaplatil pouze částku 5 300 Kč. Žalobkyně tak vůči žalovanému nárokuje zaplacení částky 41 349 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 27 484,85 Kč a z dlužných poplatků ve výši 13 864,15 Kč. Žalobkyně se domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 14. 12. 2022. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně s účinky ke dni 16. 12. 2022 pohledávku za žalovaným vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně bezúspěšně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. 2. V rámci písemného podání ze dne 9. 8. 2023 žalobkyně vzala v návaznosti na výzvu soudu a s odkazem na novelu zákona č. 186/2020 Sb. žalobu částečně zpět co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 578,04 Kč a dále úroku ve výši 4,48 % ročně jdoucího z částky 27 484,85 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 3. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na den 15. 11. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 18. 5. 2021 smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 30 000 Kč; žalovaný se oproti tomu smlouvou zavázal zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v celkové výši 17 667 Kč (z toho částka 10 227 Kč připadá na smluvní úrok, částka 1 500 Kč na poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, částka 4 590 Kč na doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a částka 1 350 Kč na doplňkové pojištění), t. j. celkem částku 47 667 Kč, ve 45 týdenních splátkách po 1 060 Kč (poslední splátka byla stanovena částkou 1 027 Kč), přičemž první splátkové období počíná běžet dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 70,40 % ročně jako pevná sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 120,43 %. 6. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] disponovala informacemi ohledně aktuální příjmové a výdajové situace žalovaného. 7. Podle Tabulky umoření zpracované dne 19. 12. 2022 ke smlouvě [číslo] zaplatil žalovaný z titulu úvěrové smlouvy celkem částku 5 300 Kč. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému podle listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 16. 12. 2022 a podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 písemně oznámeno. 9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 6. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 2. 6. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení pohledávky uplatněné žalobou nejpozději do 16. 6. 2023. 10. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným – poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného – dne 18. 5. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 30 000 Kč; žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v celkové výši 17 667 Kč, t. j. celkem částku 47 667 Kč, ve formě 45 týdenních splátek. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 70,40 % ročně. Žalovaný zaplatil z titulu smlouvy pouze částku 5 300 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou ze dne 14. 12. 2022, žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022. Dne 2. 6. 2023 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva. 11. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Výrokem I. rozsudku soud v souladu s procesním úkonem žalobkyně řízení částečně zastavil, a to podle § 96 odst. 2 o. s. ř., podle kterého je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlas žalovaného přitom soud nezjišťoval, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než ve věci začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). 13. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 18. 5. 2021 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti smlouvy z důvodu zjevného rozporu obsahu úvěrové smlouvy s dobrými mravy. Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně skutečnosti, že právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného mimo jiné ověřením informací poskytnutých žalovaným. Soud však není ochoten akceptovat obsah úvěrové smlouvy, na jejímž základě je žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný je současně zavázán zaplatit poskytovateli úvěru za období pouhých 45 týdnů trvání úvěrového vztahu částku téměř dvojnásobnou. Žalovaný nejenže je smluvně zavázán zaplatit smluvní úrok ve výši 70,40 % ročně, ale je navíc povinen platit poskytovateli úvěru další poplatky (např. poplatek za„ zpracování úvěru“, poplatek za„ komfortní poskytnutí“ a„ flexibilní splácení“). Výše smluvního úroku a existence dalších smluvních poplatku vytváří situaci, kdy se hodnota plnění, k němuž se v celkovém souhrnu zavázal žalovaný, nachází v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě úvěrové smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Posuzovanou smlouvu lze označit jako lichevní, není možno poskytnout této soudní ochranu, neboť tuto soud považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 588 o. z. za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Současně je třeba poznamenat, že s ohledem na koncepci a provázanost jednotlivých smluvních ujednání obsahujících povinnosti žalovaného smlouvy považuje soud smlouvou za neplatnou jako celek. 14. Oproti tomu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému dne 18. 5. 2021 v hotovosti částku 30 000 Kč, v důsledku čehož došlo na straně žalovaného ve smyslu ust. § 2993 o. z. k bezdůvodnému obohacení, neboť právn