9 C 277/2023-64 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 753,33 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“) Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba], na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] (dále jen„ bankovní účet“). Žalovaný uzavřel s bankou dne 13. 7. 2019 Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč. Kontraktační proces probíhal tak, že na základě žádosti o půjčku vytvořené žalovaným v internetovém bankovnictví vytvořila banka Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce, který žalovaný podepsal v internetovém bankovnictví a banka jej následně akceptovala. Před uzavřením smlouvy posoudila banka schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to prostřednictvím jí dostupných registrů. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve 41 pravidelných měsíčních splátkách po 909 Kč, splatných vždy ke 13. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 13. 9. 2019, a to formou pravidelného automatického inkasa z bankovního účtu. Výše sjednané úrokové sazby přitom činila 12,9 % ročně. Na jistinu úvěru byla žalovaným uhrazena částka ve výši 19 042,98 Kč. Žalovaný neudržoval na bankovním účtu dostatečný zůstatek, splátky tudíž nebyly hrazeny řádně a včas. Banka proto žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek celkem třemi výzvami, každou zpoplatněnou částkou 499 Kč. Jelikož povinný nadále neplnil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy, banka ke dni 22. 4. 2022 úvěr zesplatnila a současně vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě 40 dnů zajistil na bankovním účtu dostatečný zůstatek. Žalobkyně dále nárokovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to od 2. 6. 2022 (41. den po zesplatnění pohledávky) do 13. 8. 2022, ve výši 796,31 Kč. Svoji aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 9. 2022, na základě které nabyla od společností [právnická osoba] (právní nástupkyně společnosti [právnická osoba]) pohledávku vůči žalovanému s účinky ke dni 14. 9. 2022, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověno. Ten však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. K ústnímu jednání konanému dne 12. 10. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, přestože byl řádně předvolán více než 10 dnů před jeho konáním. Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce (dále jen„ návrh“) bylo zjištěno, že tento obsahuje text smlouvy o úvěru, kde jsou jako smluvní strany označeni žalobkyně a žalovaný. Předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 12,9 % splatného ve 41 měsíčních splátkách po 909 Kč, přičemž splátky budou hrazeny z bankovního účtu č. [bankovní účet] formou pravidelného automatického inkasa. Návrh obsahuje ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a o poplatku za poštovní upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč. Návrh však neobsahuje podpis žalovaného, na poslední straně návrhu jsou uvedeny pouze následující údaje:„ V internetovém bankovnictví dne 13. 8. 2019“„ Číslo mobilního telefonu: [tel. číslo]“„ Kód potvrzující sms: [číslo]“„ [celé jméno žalovaného]“. 5. Z Potvrzení o zřízení účtu ze dne 13. 3. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] zřídila běžný účet č. [bankovní účet] vedený na žalovaného. 6. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 bylo zjištěno, že dne 13. 8. 2019 byly na tento účet převedeny finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Transakce je označená jako„ Čerpání půjčky“. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 13. 9. 2022, Přílohy č. 1 ke smlouvě o Postoupení pohledávek ze dne 13. 9. 2022 a Potvrzení o provedení transakce ze dne 14. 9. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně, dopisem ze dne 26. 9. 2022. 8. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to výzvou ze dne 5. 1. 2023, která byla žalovanému odeslána dne 9. 1. 2023. 9. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že z provedených důkazů nelze mít za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným skutečně došlo k uzavření smlouvy o půjčce, neboť listina předložená žalobkyní neobsahuje podpis žalovaného. K prokázání uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nepostačuje, že v závěru listiny jsou uvedeny údaje„ V internetovém bankovnictví dne 13. 8. 2019“„ Číslo mobilního telefonu: [tel. číslo]“„ Kód potvrzující sms: [číslo]“„ [celé jméno žalovaného]“, neboť nelze mít za prokázané, že žalovaný prostřednictvím internetového bankovnictví skutečně zažádal o poskytnutí konkrétního úvěru a především, že znění smlouvy odsouhlasil a učinil konkrétní úkon, kterým projevil vůli být takovou smlouvou vázán. K prokázání skutečnosti, že takto skutečně došlo k uzavření smlouvy nepředložila žalobkyně relevantní důkazy ani přesto, že k jejich předložení byla vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 8. 2023, č. j. 9 C 277/2023-48. Ve smyslu ustanovení § 1824 a následující o. z. sice pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, a podle § 562 o. z. platí, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby, ale z toho nelze dovodit, že by nemuselo být prokazováno, že k takovému právnímu jednání směřujícímu k uzavření smlouvy, které by bylo učiněno elektronickými nebo jinými technickými prostředky, skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žádné důkazy nepředložila, neprokázala, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s jeho doplněním ze dne 18. 9. 2023. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření předmětné smlouvy. Žalovanému proto z této smlouvy nemohly vzniknout žádné závazky. 11. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně částku 30 000 Kč a na jeho straně tak došlo k bezdůvodnému obohacení v této výši. Zároveň bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 19 042,98 Kč. Žalobě proto bylo vyhověno co do částky 10 957,02 Kč (30 000 Kč – 19 042,98 Kč), a to podle § 2991 o. z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to včetně příslušenství požadovaného na základě smlouvy o půjčce a smluvní pokuty. 12. Ohledně úroku z prodlení soud vyšel z toho, že splatnost částky 10 957,02 Kč může nastat teprve po výzvě žalobkyně k jejímu vrácení. Žalovaný byl dopisem žalobkyně ze dne 5. 1. 2023, odeslaným dne 9. 1. 2023, vyzván k uhrazení dlužné částky nejpozději do 16. 1. 2023, přičemž tuto výzvu lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyni byl přiznán zákonný úrok z prodlení od 17. 1. 2023 do zaplacení, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a ve zbývajícím rozsahu byl jako nedůvodný zamítnut. 13. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 14. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř. přesto, že z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání nároku na celou žalovanou částku. Podle § 118a o.s.ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). 15. Výrok, jímž