10 C 214/2023-56 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 43 725 Kč s úrokem ve výši 2,5 % denně z částky 1 000 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 2,5 % denně z částky 7 000 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 43 725 Kč ode dne podání žaloby do zaplacení. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvy ohledně nájmu bytu o velikosti 1+kk v prvním nadzemním podlaží domu čp. , číslo, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, se sjednaným nájemným 6 500 Kč měsíčně, které bylo od září 2022 navýšeno na 7 000 Kč včetně záloh na služby, když smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku, následně dodatkem ze dne 5. 9. 2022 prodloužena na dobu neurčitou a nájem byl ukončen ke dni 30. 6. 2023 dohodou účastníků ze dne 19. 6. 2023. Do března 2023 žalovaný nájemné uhradil, na nájemné za duben a květen žalobkyně započetla kauci v celkové výš 13 000 Kč a dlužné nájemné tak činí 1 000 Kč za květen 2023 a 7 000 Kč za měsíc červen 2023. Žalovaný neuhradil žalobkyni nedoplatek za služby ve výši 2 814 Kč za rok 2022 a nereagoval na telefonické ani písemné výzvy k předání bytu, proto žalobkyně na vlastní náklady zajistila vyklizení bytu, dezinfekci bytu, úklid, opravu a vymalování, když tyto vyčíslil jako 1 095 poškození čalounění dveří, savo 10 ks 1 000 Kč, bakrylex 219 Kč, těsnění, zásuvky, ventil, sprcha, vypínač, háček, fólie na malování 878 Kč, umyvadlová výpusť 127 Kč, zámek k vchodovým dveřím + klíč 340 Kč, úklid bytu (47 hodin po 200 Kč) 9 400 Kč, jupol, jubocide 957 Kč, výmalba bytu 4 000 Kč a nová kuchyňská linka 5 000 Kč. Dále vznikly žalobkyni náklady revizí elektroměru 700 Kč a poštovní náklady 195 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřila a nedostavil se k jednání, přestože k němu byl řádně předvolán, proto soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Ze smlouvy o nájmu ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu ohledně bytu o velikosti 1+kk v 1. nadzemním podlaží budovy čp. , číslo, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, se sjednaným nájemným ve výši 6 500 Kč včetně služeb, kromě elektrické energie, a s úrokem ve výši 2,5% denně z částky měsíčního nájemného za každý den z prodlení, a to na dobu určitou od 2. 2. 2021 do 2. 2. 2022. V čl. IV. bod 4.3 smlouvy o nájmu ze dne 2. 2. 2021 byla ujednána kauce 13 000 Kč, v čl. IV. bod 6.5 byla sjednána výše náhrady škody 500 Kč denně za každý den prodlení s předáním bytu.4. Z dodatku smlouvy o nájmu bytu ze dne 5. 9. 2022 došlo ke zvýšení nájmu na 7 000 Kč měsíčně.5. Z dohody o ukončení nájemní smlouvy ze dne 19. 6. 2023 je patrné, že pronájem z nájemní smlouvy z 2. 2. 2021 skončí ke dni 30. 6. 2023 a žalovaný se zavázal zaplatit částku 2 814 Kč a částku 7 000 Kč za nájemné ve výši 1 000 Kč za květen 2023 a 7 000 Kč.za červen 2023.6. Z vyúčtování , právnická osoba, . ze dne 14. 3. 2023 za rok 2022 je patrný nedoplatek 2 814 Kč za byt č. , číslo, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, .7. Z výzvy k nápravě , právnická osoba, . ze dne 1. 5. 2023 je zjištěno, že byla zaslána žalovanému s upozorněním, že v bytě č. , číslo, je neoprávněně odebíraná elektřina.8. Výzvou žalobkyně žalovaného vyzvala dne 30. 3. 2023 k zaplacení dlužného nájemného 7 000 Kč za 2/2023 a dne 10. 4. 2023 k zaplacení nájemného 7 000 Kč za 3/2023.9. Z výpovědi z nájmu ze dne 14. 4. 2023 je zřejmé, že žalovanému žalobkyně vypověděla nájem pro nezaplacení nájmu 7 000 Kč za 3/2023 a nedoplatku 2 814 Kč.10. Žalobkyně doložila účtenky z OBI z 27. 8. 2023 na 338 Kč za bakrylex, 878 Kč z 5. 8. 2023 za zásuvky a vypínače, účtenku z BAUHAUSu na 127 Kč za umyvadlovou výpusť a ručníky, paragon od , jméno FO, na 340 Kč ze 7. 9. 2023, revizní zprávu revizního technicha elektrických zařízení , jméno FO, z 1. 8. 2023, fakturu na 952 Kč , jméno FO, za nátěrové hmoty a fotografie bytu bez bližší specifikace.11. Soud měl k dispozici kromě listinných důkazů, popsaných shora, fotografie bytu bez bližší specifikace a SMS komunikaci o sjednávání termínu předání bytu, a to na flash disku předloženém žalobkyní. Z těchto důkazů nedovodil soud žádná zjištění podstatná pro předmět řízení.12. Z provedeného dokazování soud zjistil následujíc skutkový stav. Žalobkyně pronajala žalovanému byt č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, na základě smlouvy o nájmu ze dne 2. 2. 2021 za nájemné ve výši 6 500 Kč, a poté ve výši 7 000 Kč dle dodatku z 5. 9. 2022, a to nejprve na dobu určitou jednoho roku a poté na dobu neurčitou. Nájem byl dne 19. 6. 2023 ukončen dohodou stran ke dni 30. 6. 2023, v níž se zavázal žalovaný uhradit dlužné nájemné 7 000 Kč za část května 2023 a za červen 2023 a dlužný nedoplatek za služby 2 814 Kč (odst. 3., 4., 5., 6. odůvodnění shora), když předtím dostal žalovaný od žalobkyně výpověď z nájmu, neboť neplatil řádně nájemné ani elektřinu (odst. č. 7., 8., 9. odůvodnění shora). Žalobkyně doložila doklady o nákupu zásuvek, vypínačů, nátěrových hmot, bakrylexu, zámku, umyvadlovou výpusť a ručníky, avšak z těchto nevyplývá, že by tyto věci byly použity k úklidu či opravám v bytě č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Stejně jako z revizní zprávy elektrických zařízení z 1. 8. 2023 nevyplývá, že by cena této revize činila 700 Kč. (odst. č. 10. odůvodnění shora).13. Soud učinil závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu dle § 2201 a násl. o. z., a dále dle § 2235 a násl. o. z., podle níž se zavázala žalobkyně poskytnout k užívání byt č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně. Protože žalovaný po započtení kauce ve výši 13 000 Kč na dlužné nájemné za dobu do skončení nájmu ke dni 30. 6. 2023 neuhradil za měsíc květen 2023 částku 1 000 Kč a za měsíc červen 2023 částku 7 000 Kč na nájemném, považuje soud za důvodný nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 000 Kč, stejně jako zaplacení částky 2 814 Kč, což uznal žalovaný v dohodě o ukončení nájmu. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 814 Kč dle § 2201 o. z. a § 2246 o. z., § 2247 o. z. a § 2251 o. z., a to s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z této částky od 14. 12. 2023, kdy byla podána žaloba, do zaplacení dle § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, jak je patrné z výroku I. rozsudku shora.14. Soud se zabýval rovněž nárokem žalobkyně na náhradu škody, která měla vzniknout vyklizením bytu a opravami předmětného bytu svépomocí žalobkyně. Soud učinil závěr, že i přes poučení dle § 118a o. s. ř. žalobkyně neprokázala vznik škody ve výši 32 911 Kč, když tvrzená výše škody v žalobě činí 23 016 Kč, avšak z provedeného dokazování je zřejmá částka jen ve výši 2 635 Kč, a to z předložených dokladů, z nichž nadto nelze dovodit, že by tyto věci byly použity k úklidu či opravám právě v bytě č. , Anonymizováno, . Nebyl prokázán ani vznik škody žalobkyně ve výši 700 Kč za revizi a 195 Kč za poštovné. Ujednání náhrady škody pro případ prodlení žalovaného s předáním bytu v rozsahu 500 Kč denně je ujednáním neplatným pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu závěrů judikátu sp. zn 32 Cdo 1490/2019, neboť výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády činí 15 % a smluvní úrok účastníků je 912,5 % ročně, což je ujednání rozporné s dobrými mravy pro mnohonásobnou odchylku těchto úroků, navíc nebylo prokázáno vyklizení bytu ke dni 18. 7. 2023 a tudíž ani rozsah či výše prodlení žalovaného. Pokud jde tedy o náhradu škody dle § 2894 a násl. o. z., pak lze shrnout, že nebylo provedeným dokazováním prokázáno, že by vznikla žalobkyni škoda ve výši 32 911 Kč, proto tento nárok včetně nároku na zákonný úrok z prodlení z této částky soud zamítl. Stejně tak neshledal důvodným soud nárok žalobkyně na příslušenství v podobě úroku ve výši 2,5 % denně z částky 1 000 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení a ve výši 2,5 % denně z částky 7 000 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení, když žalobkyně a žalovaný sjednali výši tohoto smluvního úroku pro případ prodlení s placením nájemného, která je zjevně nepřiměřená dle § 2239 o. z. a nelze k ní tedy přihlížet, neboť překračuje výši úroku dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění (viz judikát sp. zn. 26 Cdo 2059/2018). Soud proto zamítl žalobu v rozsahu, popsaném ve výroku II. rozsudku shora.15. O nákladech řízení soud rozhodl dle zásady úspěchu ve věci dle § 142 o. s. ř., když úspěšným byl žalovaný, který se však k jednání soudu nedostavil a ani žádné náklady řízení neuplatňoval. Soud proto rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok III. rozsudku shora)