3 C 244/2024-25 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 14 135,10 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 17. 6. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 315,10 Kč nejpozději dne 15. 7. 2022. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky www., internetové stránky, ., internetové stránky, , kde si žalovaný nejprve zřídil uživatelský účet a následně požádal o poskytnutí úvěru. Žalovanému byl po prověření úvěruschopnosti (lustrací ve veřejně dostupných databázích) zaslán návrh konkrétní smlouvy, který žalovaný podepsal unikátním sms kódem z telefonního čísla uvedeného žalovaným při registraci. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, sjednaný poplatek neuhradil. Svoji aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2023, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně pohledávku vůči žalovanému. V případě, že soud nárok žalobkyně z titulu úvěrové smlouvy neuzná, domáhá se tato zaplacení předmětné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 21. 12. 2023.2. Usnesením ze dne 25. 9. 2024 soud vyzval žalobkyni k označení důkazů za účelem prokázání žalobních tvrzení ohledně dodržení kontraktačního procesu (samotného uzavření smlouvy) a ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně na výzvu soudu nikterak nereagovala, z účasti na ústním jednání konaném ve věci dne 30. 10. 2024 se omluvila. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a řízení se aktivně neúčastnil. Z toho důvodu bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedené skutková zjištění:4. Soud měl k dispozici Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , č. účtu, datovanou dnem 17. 6. 2022. Podle obsahu tohoto dokumentu se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., zavazuje poskytnout žalovanému dne 17. 6. 2022 bezúčelový úvěr ve výši 7 000 Kč, žalovaný se pak zavazuje vrátit poskytnutou úvěrovou jistinu společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 725,10 Kč (po slevě) / 7 135,10 Kč (před slevou) nejpozději dne 15. 7. 2022. Úroková sazba činí 40 % ročně, RPSN pak činí 9 563,30 %. Předmětná listina je podepsaná zástupcem právní předchůdkyní žalobkyně, u žalovaného je pak uvedena poznámka „SMS kód: , hodnota, “. Základní parametry úvěru jsou pak zachyceny i v dokumentu označeném jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru datovaném rovněž dnem 17. 6. 2022.5. Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2023 včetně Přílohy 1 této smlouvy je soudem zjištěno, že pohledávka vůči žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn písemně Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2023, přičemž v rámci předmětné písemnosti byl žalovaný současně vyzván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 20 921,62 Kč ve lhůtě 3 dnů. Obdobně pak byl vyzván žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně z téhož dne k zaplacení dlužné částky ve výši 29,052,62 Kč. Výzva byla podle připojeného Podacího lístku odeslána dne 21. 12. 2023.6. Z Potvrzení o platbě vystaveného dne 12. 12. 2023 společností , právnická osoba, ., je soudem zjištěno, že dne 17. 6. 2022 byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána platba ve výši 7 000 Kč na účet č. , č. účtu, .7. Podle sdělení , právnická osoba, ., ze dne 27. 9. 2024 a ze dne 9. 10. 2024 byl vlastníkem účtu č. , č. účtu, v měsíci červnu 2022 žalovaný, přičemž na tento účet byla dne17. 6. 2022 připsána platba ve výši 7 000 Kč.8. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Podle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.9. Po zhodnocení veškerých provedených důkazů lze uzavřít, že žalobkyně v daném případě neunesla důkazní břemeno, když neprokázala tvrzení ohledně řádného dodržení jí popsaného kontraktačního procesu a tedy tvrzení ohledně uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, k němuž mělo dojít dne 17. 6. 2022. V dané souvislosti žalobkyně v žalobě uvedla, že o poskytnutí úvěru požádal žalovaný elektronicky prostřednictvím internetových stránek provozovaných právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž po zřízení uživatelského účtu spočívajícího v zadání osobních údajů požádal o poskytnutí úvěru. Návrh smlouvy odeslaný právní předchůdkyní žalobkyně (po ověření úvěruschopnosti žalovaného) pak měl být žalovaným podepsán jedinečným SMS kódem. Vzhledem ke zjevné nedostatečnosti v důkazní rovině pak byla žalobkyně usnesením ze dne 25. 9. 2024 soudem vyzvána, aby mimo jiné označila důkazy k prokázání uzavření smlouvy o úvěru (tedy dodržení kontraktační procesu popsaného v žalobě), což však neučinila. Ústního jednání ve věci se pak žalobkyně nezúčastnila, tedy nemohl být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. ohledně neunesení důkazního břemene, což muselo bez dalšího vést k zamítnutí žaloby. Soud totiž v dané chvíli nemá k dispozici jediný důkaz ohledně uzavření spotřebitelské smlouvy. Předložený stejnopis smlouvy neobsahuje žádný podpis žalovaného, uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným pak nelze dovodit ani z ostatních předložených a soudem provedených důkazů. V rámci probíhajícího řízení pak nebylo žalobkyní jakkoli prokázáno, že došlo k podání žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným či že došlo k zaslání návrhu smlouvy žalovanému a žalovaný tento akceptoval.10. Je třeba uvést, že i pokud by se žalobkyni podařilo prokázat samotné uzavření úvěrové smlouvy, neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a tedy by soud byl nucen konstatovat absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. V daném směru totiž žalovaná soudu nepředložila žádné důkazy a rovněž v rovině tvrzení se omezila de facto pouze na obecnou proklamaci ohledně splnění zákonem předpokládaného postupu.11. Vzhledem k výše uvedenému nemohl žalovanému vzniknout žádný smluvní závazek (tedy mimo jiné ani povinnost platit smluvní poplatky či smluvní pokuty). Jelikož však žalobkyně naopak prokázala, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel bezhotovostním převodem realizovanými dne 17. 6. 2022 částku 7 000 Kč, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení v dané výši, a to ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. a násl. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 7 000 Kč podle § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se podle odst. 2 citovaného ustanovení totiž obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalobkyni byl současně podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznán zákonný úrok z prodlení jdoucí z dlužné částky od 2. 1. 2024 do zaplacení, když je zjevné, že v návaznosti na obsah výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 12. 2023 se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení právě uvedeného dne.12. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná ze shora prezentovaných důvodů částečně zamítnuta.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V konkrétní věci byly účastníci z procesního hlediska úspěšní v obdobném rozsahu, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.