9 C 231/2024-49 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 000 Kč s níže specifikovaným příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 11. 2022 uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 73 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy tvoří Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro právnické osoby. Před uzavřením smlouvy byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to prověřením osoby žalovaného v dostupných registrech a vyhodnocením finanční situace žalovaného. Žalovaný se zavázal čerpat poskytnutý úvěr jednorázově do 23. 11. 2022 a vrátit jej spolu s úroky nejpozději do 25. 10. 2030, a to v 96 měsíčních splátkách po 1 399 Kč. Sjednaný úrok činil 16,9 % ročně. Částka úvěru byla vyčerpána dne 14. 11. 2022. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a dopisem ze dne 26. 7. 2023 vyzvala žalovaného k okamžitému splacení všech úvěrových pohledávek, a to nejpozději do 13. 9. 2023. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, dluží proto žalobkyni celkem částku 74 000 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 73 000 Kč a poplatku v celkové výši 1 000 Kč za odeslání upomínek ze dne 31. 12. 2022 a 31. 1. 2023. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 9 757,46 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 433,33 Kč, úrok z prodlení ve výši 16,9 % ročně z částky 73 000 Kč od 22. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 73 000 Kč od 22. 9. 2023 do zaplacení. Přestože byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek, na svůj dluh neuhradil ničeho.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu v plném rozsahu vyhověno. Ten však byl zrušen pro nedoručitelnost.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), protože žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Podáním ze dne 8. 12. 2023 vzala žalobkyně svůj návrh zpět co do úroku ve výši 1,9 % ročně z částky 73 000 Kč od 22. 9. 2023 do zaplacení. Soud proto usnesením ze dne 4. 1. 2024, č. j. EPR 288665/2023-9, řízení v uvedeném rozsahu podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) částečně zastavil.5. Ze smlouvy o úvěru registrační číslo , hodnota, ve spojení s Ověřením platnosti dokumentu a Sazebníkem bylo zjištěno, že žalobkyně dne 14. 11. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 73 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr nejpozději do 25. 10. 2030, a to v 96 měsíčních splátkách po 1 399 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % p. a. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobkyni poplatek ve výši 500 Kč za zaslání druhé a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru.6. Z listiny označené „návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení“ bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je ženatý, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské bez maturity, bydlí ve vlastní nemovitosti, má měsíční příjem ze závislé činnosti 35 000 Kč a nemá žádné dluhy. Jako své výdaje specifikoval náklady spojené s bydlením ve výši 3 500 Kč, pojištění ve výši 300 Kč a spoření ve výši 200 Kč. Celkové měsíční výdaje domácnosti byly stanoveny částkou 11 890 Kč. Ze zjištění žalobkyně vyplývá, že žalovaný má několik úvěrů, přičemž u žalobkyně dosahují splátky výše 4 584 Kč, u jiných subjektů pak činí celkem 3 984 Kč. Záznamy ohledně osoby žalovaného v dostupných registrech byly negativní.7. Z periodického výpisu k účtu č. , č. účtu, ze dne 9. 12. 2022 bylo zjištěno, že z tohoto bankovního účtu byla dne 14. 11. 2022 čerpána částka 73 000 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného.8. Z periodického výpisu k účtu č. , č. účtu, za období od 11. 6. 2022 do 10. 10. 2022 bylo zjištěno, že příjem žalovaného ze zaměstnání činil v měsíci červenci 24 635 Kč a v měsíci srpnu 28 764 Kč.9. Z historického výpisu úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný na úvěrovou smlouvu neučinil žádnou úhradu, zůstatek úvěru tak činí 73 000 Kč. Žalovanému byly vyměřeny úvěrové poplatky za zaslání upomínek v celkové výši 1 000 Kč.10. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 26. 7. 2023 ve spojení s dodejkou bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 12 713,08 Kč a zároveň žalovaného upozornila, že pokud tato nebude uhrazena do 13. 9. 2023, dojde k zesplatnění úvěru. Zásilka byla žalovanému odeslána dne 27. 7. 2023.11. Z korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila ve dnech 30. 12. 2022 a 30. 1. 2023 výzvu žalovanému k úhradě nedoplatku.12. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 10. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do 13. 10. 2023. Zásilka byla žalovanému odeslána dne 6. 10. 2023.13. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 14. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru. Před uzavřením smlouvy posuzovala žalobkyně schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, přičemž vycházela z negativních výsledků lustrací žalovaného v dostupných registrech a dále z údajů sdělených žalovaným ohledně jeho příjmů a výdajů, které dle tvrzení žalovaného činily 35 000 Kč měsíčně (příjmy) a 4 000 Kč měsíčně (výdaje), když k ověření tvrzených částek měla žalobkyně k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného a rovněž ze spočítaných výdajů domácnosti žalovaného v částce 11 890 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému v souladu se smlouvou částku 73 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 96 měsíčních splátkách po 1 399 Kč. Žalovaný však nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, neboť na smlouvu neuhradil ničeho, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 13. 10. 2023.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující právní závěry. Žalobkyně se žalovaným platně uzavřela smlouvu o úvěru, a to dle § 2395 o. z. ve spojení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dále bylo prokázáno, že žalovaný skutečně vyčerpal částku 73 000 Kč a rovněž, že úvěr řádně nesplácel, a proto žalobkyně v souladu s odst. 9.1 písm. f) ve spojení s odst. 8.1 písm. a) Úvěrových podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění veškerých pohledávek ze smlouvy ke dni 13. 9. 2022. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 74 000 Kč, která je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 73 000 Kč a poplatky za upomínky ve výši 1 000 Kč a to podle § 2395 o. z. Poplatky byly žalobkyni přiznány podle § 1721 o. z. ve spojení s § 1723 odst. 1 o. z. a § 1908 odst. 1 o. z. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160