23 C 159/2021-58 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň-město dne 11. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 199 230,26 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 3. 12. 2019 s žalobkyní smlouvu o [název produktu] [anonymizováno] [číslo] která je tvořena návrhem na uzavření smlouvy a jeho akceptací. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč, z čehož částka 146 621,85 Kč byla použita na zaplacení jiného úvěru [číslo] částka 53 377,65 Kč byla poskytnuta bez určení účelu. Žalovaná se podle smlouvy zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 201 Kč, a to počínaje dnem 20. 2. 2020. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však neplnila řádně a včas, když stanovené měsíční splátky platila nepravidelně. Poslední splátka v plné výši 3 201 Kč byla ze strany žalované uhrazena dne 20. 5. 2020 Poslední platba ve výši 200 Kč pak byla uhrazena dne 25. 9. 2020 a od té doby žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně proto prohlásila celý dluh žalované za splatný a to z důvodu porušení podmínek smlouvy. 2. Okresní soud Plzeň-město usnesením ze dne 8. 9. 2021, č.j. [číslo jednací] vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc po právní moci usnesení postoupil Okresnímu soudu Plzeň- jih jako soudu místně příslušnému, neboť bylo zjištěno, že žalovaná se aktuálně zdržuje v obvodu zdejšího soudu na adrese [adresa žalované]. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Jejich souhlas je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o [název produktu] [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne 3. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně na jejím základě poskytla žalované úvěr v celkové výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 201 Kč počínaje dnem 20. 2. 2020. Poskytnutí úvěru bylo žalobkyní doloženo výpisem z účtu. Úrokovou sazbu 12,99 % ročně soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvoří Produktové podmínky pro osobní úvěry vydané žalobkyní, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z těchto Produktových podmínek žalobkyně vyplývá, že v případě porušení smlouvy ze strany žalované může žalobkyně požadovat okamžité splacení celého dluhu. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 30. 3. 2021 soud zjistil, že jeho obsahem je prohlášení o okamžité splatnosti a dále výzva žalované k úhradě dlužné částky. 6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 9. Podle ustanovení § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr v celkové výši 200 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 12, 99 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení Produktových podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 30 718 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 970 Kč a nákladů na zastoupení účastníka advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 199 230,26 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby včetně dvou paušálních náhrad ve výši 300 dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.