23 C 36/2020-19 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 18 410 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy (smlouvy o povoleném přečerpání) [anonymizována dvě slova] ze dne 17. 10. 2016 ve znění dodatku ze dne 2. 2. 2017 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované [anonymizována dvě slova] až do výše 18 000 Kč, přičemž žalovaná mohla úvěr čerpat jednorázově, nebo průběžně po dobu platnosti smlouvy s tím, že nepřekročí sjednanou výši, přičemž úvěr mohla čerpat opakovaně. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 18,90 % ročně vrátit žalobkyni. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, žalobkyně proto dne 14. 5. 2019 odstoupila od smlouvy. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy [anonymizována dvě slova] ze dne 17. 10. 2016 a jejího dodatku ze dne 2. 2. 2017 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve formě povoleného přečerpání ve výši 18 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr spolu s úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou. Ze Sazebníku žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalované. Z výpisu z běžného účtu žalované soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem byl úvěr splácen. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že jeho obsahem je oznámení odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalované k úhradě dlužných částek. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 7. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 8. Podle ustanovení § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 18 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky se smluvním úrokem, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 640,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 410 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t., tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.