25 C 72/2021-146 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 9. 2021 domáhala určení vlastnického práva k podílu ve výši ideální čtvrtiny ve vztahu k celku pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 384 m2, jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, p. [číslo] o výměře 282 m2, způsob využití zahrada, p. [číslo] o výměře 507 m2, způsob využití zahrada, v [katastrální uzemí]. V žalobě uvedla, že uvedený podíl nemovitosti dne 8. 7. 2004 darovala synovi darovací smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok] sepsaným notářem [titul] [jméno] [příjmení]. Dne 3. 5. 2021 žalobkyně odvolala dar pro nevděk. Odvolání daru se nepodařilo žalovanému doručit, proto odvolání daru zaslala opětovně prostřednictvím právního zástupce dne 30.8.2021. Vzhledem k tomu, že předmětná nemovitost je v katastru nemovitostí vedena na jméno žalovaného a tento zápis není možné napravit souhlasným prohlášením účastníků, má žalobkyně na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem. Důvodem pro odvolání daru je fyzické napadení žalobkyně žalovaným dne 5. 9. 2020, kdy žalovaný žalobkyni vytkl špatně umytý sporák, následně jí zatáhl zpět do domu, kde ji shodil na zem. V důsledku toho byla žalobkyně nucena vyhledat lékařské ošetření s pohmožděninami, které ji značně omezily v běžných činnostech. Z obavy z dalšího jednání žalovaného opustila bydliště. Uvedenou nemovitost užívala se svolením ¾ spoluvlastníka, přičemž hradila veškeré platby související s užíváním nemovitosti včetně energií. Žalovaný před opuštěním společné domácnosti žalobkyní vedle běžných hádek ničil její movitý majetek, podával na žalobkyni bezdůvodná trestní oznámení, žalobkyni hrubě urážel a vyhrožoval fyzickou újmou. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítl, že žalobkyně jej po několik let pomlouvá, prodává a vyhazuje jeho věci, sprostě mu nadává. Bez varování nechala odpojit vodu, plyn a elektřinu, aby dům opustil a mohli jej prodat. Doplnil, že vztahy v rodině byly dlouhodobě problémové. Požádal o ustanovení právního zástupce, když je nemajetný a nízkopříjmový. Nemajetnost následně na výzvu soudu doložil a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů [titul] [jméno] [příjmení]. Protože na ustanoveného zástupce podal následně žalovaný stížnost, soud ustanoveného právního zástupce na jeho žádost zastupování zprostil a nově ustanovil [titul] [jméno] [příjmení]. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že žalovaný je veden jako podílový spoluvlastník nemovitostí a to ve výši ideální čtvrtiny ve vztahu k celku pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 384 m2, jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, p. [číslo] o výměře 282 m2, způsob využití zahrada, p. [číslo] o výměře 507 m2, způsob využití zahrada, v [katastrální uzemí]. Jako podklad zápisu vlastnického práva je vedena darovací smlouva s právními účinky vkladu práva ke dni 12. 7. 2009. Dalším ¾ spoluvlastníkem nemovitosti je [jméno] [příjmení] na základě darovací smlouva ze dne 21. 2. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 28. 3. 2018. 4. Z darovací smlouvy ze dne 8. 7. 2004 uzavřené mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným formou notářského zápisu [číslo jednací] sepsaným [titul] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako spoluvlastník jedné poloviny předmětných nemovitostí darovala čtvrtinu předmětných nemovitostí žalovanému. 5. Z odstoupení od darovací smlouvy ze dne 3. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému odvolání daru, kde je uvedeno, že žalovaný dlouhodobě vedl nezřízený životní styl. Od roku 2016, kdy se přistěhoval k žalobkyni a jejímu manželovi, nepracoval a práci si nehledal, dělal ostudu u sousedů i známých. Jeho chování vygradovalo dne 5. 9. 2020, kdy žalobkyni nadával, že neumyla sporák, zatáhl ji ze zahrady do domu, kde jí měl shodit na zem a způsobit pohmožděniny. Jeho jednání měli ukončit sousedé přivoláním policie. Měl jí nadávat:“ [anonymizována čtyři slova]“ Praštěním o zem měla ztratit vědomí. V důsledku napadení utrpěla velké pohmožděniny celé pravé ruky, kterou měla v ortéze, pohmoždění pravé nohy, nártu s malíčkem. Utrpěla psychický šok, následovala nespavost, bolesti hlavy a závratě. K fyzickému napadení ze strany žalovaného mělo dojít již dříve. Důvodem napadení mělo být, že mu nevrátila peníze z vyúčtování záloh na plyn, ačkoliv sám nic nehradil. Žalovaný jí nadával:“ [anonymizována čtyři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ Při tom jí nakopl do nártu pravé nohy. Věc řešila přivolaná policie, která jí doporučila, ať se odstěhuje. Následující den navštívila svého lékaře a měsíc po napadení nemohla chodit. Žalovaný žalobkyni napadl rovněž na jaře roku 2020, kdy měla špatně umýt kuchyňskou linku, kamna a WC. Nadával jí:“ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova]“ a že je [anonymizována tři slova]. Rovněž měl žalovaný na žalobkyni podávat trestní oznámení, kdy musela na policii podávat vysvětlení. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce opětovně zaslala odstoupení od darovací smlouvy ze dne 3. 5. 2021, zopakovala výzvu k vrácení daru. Zopakoval, že jednání dne 5. 9. 2020 je klíčové pro odvolání daru. 7. Z přestupkového spisu [stát. instituce] č.j.: [anonymizováno] [číslo] vzal soud za prokázané, že jednání spočívající v tom, že žalovaný měl dne 5. 9. 2020 přistoupit k žalobkyni, slovně jí napadat, přičemž žalobkyně měla utéct z domu na zahradu, žalovaný ji měl strhnout na zem a zatáhnout zpět do domu, žalobkyně měla ztratit vědomí na dobu 45 minut a po jeho nabytí měla utéct k sousedům, kde si přivolala zdravotnickou záchrannou službu, která jí za účelem ošetření odvezla do nemocnice, kde byla ošetřena v souvislosti se ztrátou vědomí, bolesti pravého předloktí, pravé kyčelní krajiny a malíku pravé nohy, nenaplnilo znaky přečinu ublížení na zdraví a bylo odevzdáno k projednání přestupku. Dne 29. 9. 2021 bylo usnesením komise přestupkové řízení zastaveno. 8. Z přestupkového spisu [stát. instituce] č.j.: [anonymizována dvě slova] [rok] vzal soud za prokázané, že jednání spočívající v tom, že žalovaný měl dne 18. 11. 2019 slovně napadat žalovanou, kdy na ní křičel a nadával jí a následně jí měl kopnout do pozadí, bylo dáno oznámeno podezření z přestupku a dne 17. 2. 2021 bylo usnesením komise přestupkové řízení odloženo pro nedání souhlasu poškozené se zahájením poškozené s přestupkovým řízením. 9. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] který je součástí přestupkového spisu [stát. instituce] č.j.: [anonymizováno] [číslo] vzal soud za prokázané, že žalobkyně utrpěla dne 5. 9. 2020 podkožní výron nad pravou kyčelní lopatkou, krevní výron v podkoží nejspíše pravého ramene. Pokud jde o zhmoždění pravého předloktí a malíku pravé nohy, vzhledem k neprokázaným úrazovým změnám považuje znalec diagnózu za neprokázanou, stanovenou nejspíš na podkladě úrazové anamnézy a subjektivních stesků poškozené. Zjištěná poranění z medicínského hlediska vyhodnotil jako nepatrného významu nevyžadující si cílené lékařské ošetření. Ke vzniku poranění došlo přímým nebo tečným působením tupého násilí malé intenzity. Mohlo být způsobeno nárazem těla na pevný a nepříliš poddajný předmět v okolí (např. o nábytek, zábradlí) nebo úderem takovým předmětem (např. pěst, loket). V případě krevního výronu v podkoží levé loketní jamky se mohlo jednat o stisk prsty ruky druhé osoby. Z výpovědi žalobkyně nevyplývá úrazový mechanismus, který by byl způsobilý vést ke vzniku zjištěných poranění. Pokud jde o subjektivní potíže žalobkyně spočívající v bolestech hlavy a krční páteře, motání hlavy, bylo z vyšetření neurologem zjištěn stav po otřesu mozku. Z dokumentace znalec nezjistil přítomnost objektivně prokázané příznaky doprovázející otřes mozku a diagnózu ze soudnělékařského hlediska považovat za nejisté. 10. Ve věci soud vyslechl žalobkyni, která vypověděla, že se synem byly problémy již od školní docházky, učební obor opustil již v prvním ročníku a následně se odstěhoval. Později synovi přenechala byt 1+1 v [obec], který si mohl syn odkoupit. Na odkup bytu získal půjčku, za kterou mu ručila. Syn celou dobu nepracoval a půjčku nesplácel. Půjčku tak hradila ona s manželem. Následně si vzal syn půjčku na auto, kdy si peníze půjčil rovněž od družky. Rovněž splátky na auto hradila ona. Když přestala splátky hradit, exekutor synovi sebral auto a následně i byt. Následně se syn přestěhoval k družce, kde žil do doby než jej pro napadení družka vyhodila. V roce 2004 se rozhodla svojí polovinu domu ve [obec] dát oběma svým dětem, ale na místo dcery čtvrtinu domu dostala vnučka. Před darováním jí syn nikdy nenapadl. Za napadení družky byl syn zavřený. Odsouzen byl vícekrát. Po propuštění z vězení se v roce 2016 nastěhoval k žalobkyni a jejímu manželovi do [obec]. Užíval podkroví domu, kde si to mohl zařídit pro sebe. Z přízemí užíval kuchyni a koupelnu. Náklady na stěhování uhradila ona. Od jeho nastěhování začaly problém