1 C 130/2023-14 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14 213,65 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 28. 2. 2017 a jejích dodatků. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše limitu 5 000 Kč, přičemž tento byl následně dodatky ke smlouvě zvýšen na limit 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami, splatnými vždy do 15. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena smlouva a to ve výši 5,00 % ze sjednané výše úvěrového limitu, s tím, že v případě změny výše limitu se odpovídajícím způsobem mění i výše pravidelných měsíčních splátek. Úroková sazba byla stanovena na 16,90 % p.a. Pro případ prodlení je jistina po splatnosti úročena zákonným úrokem z prodlení. Pro neplnění podmínek smlouvy byla pohledávka ke dni 18. 9. 2022 zesplatněna. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 28. 2. 2017, který byl zřízen k úvěrovému účtu [bankovní účet], soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše limitu 5 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5,00 % ze sjednané výše úvěrového limitu. Úrokovou sazbu 16,9 % ročně soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Následně došlo celkem pěti dodatky ke smlouvě ze dnů 5. 6. 2017, 11. 6. 2017, 5. 8. 2017 (2x) a 1. 9. 2017 k navýšení úvěrového limitu do částky 12 000 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyplývá konkrétně z bodu 7.2 smlouvy, že v případě porušení smlouvy žalovaným může žalobkyně požadovat okamžité splacení celého dluhu. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu je zřejmé, že dne 18. 9. 2022 byla pohledávka zesplatněna (žalovanému byly zaslány dvě upomínky ze dne 17. 8. 2022 a 18. 9. 2022, kde byl na možnost zesplatnění dluhu upozorněn) a dle seznamu splátek úvěru žalovaný za období od 18. 9. 2022 do 6. 5. 2023 nezaplatil ničeho, i přesto, že dle výpisu žalovaný úvěr prokazatelně čerpal. Žalovaný dle vyplacení úvěru v budoucnosti a podaného výpisu dluží žalobkyni celkem částku 14 213,65 Kč, když z toho jistina činí 9 651,20 Kč, úroky smlouvy ve výši 16,9 % ročně z jistiny 9, 651,20 Kč od 17. 5. 2022 do 6. 6. 2023 částku 1 686,80 Kč, zákonný úrok z prodlení z částek jistiny po splatnosti od 16. 6. 2022 do 6. 6. 2023 částku 1 075,65 Kč a dále poplatky 1 800 Kč, které odpovídají sazebníku žalobkyně (náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč za každých 10 dní v prodlení za období od 16. 6. 2022 do 20. 8. 2022). Výzva k zaplacení před podáním žaloby prokazuje, že žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení dluhu do 3. 6. 2023. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 8. Podle ustanovení § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru i s jejími dodatky ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě těchto poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr do limitu 12 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení smluvních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a pohledávku žalovaného zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru, dlužných poplatků a úroků z prodlení. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 600 Kč.