2 C 143/2023-13 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 26 780 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se žalobcem uzavřela dne 2. 7. 2020 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, jejímž předmětem byl pronájem budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaná se zavázala za užívání předmětné nemovitosti platit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně bez DPH. Nájemní vztah skončil ke dni 31. 7. 2022, avšak žalovaná dosud neuhradila dlužné nájemné ve výši 26 780 Kč. Dále žalovaná se žalobcem dne 1. 8. 2022 uzavřela dohodu o uznání dluhu co do výše 26 780 Kč a o plnění ve splátkách, na jejímž základě se žalovaná zavázala dlužnou částku uhradit v měsíčních splátkách po 5 356Kč počínaje zářím 2022. Žalovaná však žádnou splátku neuhradila, pročež žalobce celý dluh dopisem ze dne 29. 11. 2022 zesplatnil, a to ke dni doručení dopisu, tj. k 5. 12. 2022. Úrok z prodlení pak žalobce požaduje od 16. 12. 2022, když žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů, tj. do 15. 12. 2022. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, přestože jí žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly řádně doručeny na adresu trvalého pobytou evidovanou v Centrální evidenci obyvatel. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne 27. 5. 2023 na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Na základě žalobních tvrzení a žalobcem předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 2. 7. 2020 vyplynulo, že žalovaná se žalobcem uzavřela nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla budova [adresa] (stavba občanského vybavení), která je součástí pozemku p. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), vše zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobce předmět nájmu přenechal k užívání na dobu neurčitou počínaje 2. 7. 2020. Žalovaná se v pozici nájemce zavázala za užívání předmětu nájmu platit nájemné ve výši 5 000 Kč bez DPH měsíčně, s tím že výše nájemného bude každoročně upravována podle míry inflace. Nájemné bylo splatné do 15. dne kalendářního měsíce, na který se nájemné platí. Z dodatku [číslo] k výše specifikované nájemní smlouvě bylo zjištěno, že se strany dohodly na tom, že žalovaná v návaznosti na mimořádná opatření související s výskytem onemocnění COVID-19 není povinna uhradit nájemné za měsíce listopad a prosinec 2020 a leden až březen 2021. Dle dodatku [číslo] k výše specifikované nájemní smlouvě se strany dohodly na tom, že žalovaná v návaznosti na mimořádná opatření související s výskytem onemocnění COVID-19 není povinna uhradit nájemné ani za měsíce duben až červenec 2021. Z dohody o uznání dluhu a plnění ve splátkách uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 1. 8. 2022 vyplynulo, že žalovaná v článku I. odst. 2 uznala dluh na nájemném ve výši 25 000 Kč a že se žalovaná zavázala dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2022. Pro případ prodlení žalované s úhradou jediné splátky řádně a včas byl žalobce oprávněn požadovat zaplacení celé pohledávky najednou. Dodatkem [číslo] k dohodě o uznání dluhu a plnění ve splátkách ze dne 1. 8. 2022 žalovaná namísto dluhu ve výši 25 000 Kč uznala dluh co do celkové výše 26 780 Kč, který se zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 356 Kč místo po 5 000 Kč s tím, že splatnost opět byla stanovena k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje zářím 2022. Dne 30. 11. 2022 byla žalované zaslána právním zástupcem žalobce předžalobní výzva. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. 7. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce se žalovanou uzavřeli dne 2. 7. 2020 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání v souladu s § 2302 odst.1 o. z. ve spojení s § 2201 o. z., avšak žalovaná porušila svou povinnost řádně hradit sjednané nájemné. Strany dále v souladu s § 2053 o. z. uzavřely dohodu o uznání a dluhu a o splátkách dluhu včetně doplňku, v níž žalovaná uznala dluh co do důvodu i výše 26 780 Kč, který se zavázal uhradit v 5 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a proto soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 26 780 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Prodlení žalované pak nastalo ke dni 16. 12. 2022, když žalobce v předžalobní upomínce zaslané žalované dne 30. 11. 2022 zesplatnil celou pohledávku a vyzval žalovanou k její úhradě ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení předmětného dopisu. V souladu s § 573 o. z. se má zato, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy 5. 12. 2022. Od tohoto data běžela desetidenní lhůta k plnění, která skončila dne 15. 12.2022 a od 16. 12. 2022 tak nastalo prodlení žalované. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 074,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 072 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 780 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 440 Kč ve výši 1 562,40 Kč.