2 C 71/2023-16 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 175 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný způsobil vozidlem [anonymizováno], r. z. [anonymizováno] [číslo], jehož je vlastníkem a provozovatelem, dne 17. 12. 2021 věcnou škodu na vozidle [anonymizováno], r. z. [anonymizováno] [číslo], jehož vlastníkem je [titul] [jméno] [příjmení], dále jen poškozený. Ke vzniku škody došlo tak, že žalovaný a poškozený v obci [obec] na parkovišti u obchodního domu [anonymizována dvě slova] současně couvali ze svých parkovacích míst, která byla naproti sobě, čímž došlo ke střetu vozidel. Žalovaný však k datu dopravní nehody neměl v rozporu s § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a proto byla žalobkyně v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb. povinna poskytnout plnění za škodu vzniklou provozem vozidla, za kterou odpovídá žalovaný jakožto osoba bez pojištění odpovědnosti. V souvislosti se shora uvedenou dopravní nehodou žalobkyně uhradila poškozenému částku 30 525 Kč jako náhradu 50 % nákladů na opravu poškozeného vozidla, a to k rukám [právnická osoba], u níž bylo uzavřeno havarijní pojištění. Žalobkyni tak vznikl v souladu s § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila, tedy na částku 10 175 Kč. Dopisem ze dne 14. 3. 2021 žalobkyně své právo u žalovaného uplatnila, když od něj požadovala zaplacení odpovídající náhrady toho, co za něj plnila, tj. částky 10 175 Kč splatné dne 13. 4. 2021. Žalovaný však dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu ze dne 26. 10. 2022 dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne 12. 3. 2023 na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z protokolu o dopravní nehodě vyplynulo, že žalovaný dne 17. 12. 2020 ve 14:15 hodin na parkovišti v [obec] u obchodního domu [anonymizována dvě slova] couval vozidlem [anonymizováno] r. z. [anonymizováno] [číslo] z parkovacího místa na místní komunikaci, když zároveň z protějšího parkovacího místa couval na místní komunikaci [titul] [jméno] [příjmení] s vozidlem [anonymizováno], r. z. [anonymizováno] [číslo], a následně tak došlo ke střetu obou vozidel. U žádného z účastníků dopravní nehody nebyla dechovou zkouškou zjištěna přítomnost alkoholu. Následným šetřením bylo zjištěno, že žalovaný v postavení vlastníka a provozovatele vozidla [anonymizováno] r.z. [anonymizováno] [číslo] neměl v době dopravní nehody sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, když toto bylo sjednáno dne 17. 12. 2020 teprve v 17:45 hodin. Dle zápisu [právnická osoba] o poškození vozidla [anonymizováno], r. z. [anonymizováno] [číslo], ze dne 8. 1. 2021 došlo u tohoto vozidla k poškození laku na zadním nárazníku, na zadním víku, dvou zadních spojlerech a čtyřech držácích parkovacího senzoru. Z daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] vystaveného společností [právnická osoba] dne 8. 1. 2021 činily náklady na opravu poškozeného vozidla zn. [anonymizována dvě slova] částku 62 050 Kč. Dle vyčíslení pojistného plnění, [anonymizováno] č.: [číslo], [právnická osoba] činila po odečtení spoluúčasti poškozeného částka k výplatě 61 050 Kč s tím, že s ohledem na spoluzavinění nehody jak ze strany žalovaného tak poškozeného bude regres ve výši 50 % požadován po pojišťovně [právnická osoba], kde mělo být údajně vozidlo žalovaného v den nehody pojištěno. Z dokumentu nadepsaného„ Detaily transakce“ vyplynulo, že žalobkyně dne 5. 2. 2021 provedla úhradu v částce 30 525 Kč na účet [právnická osoba] Dopisem ze dne 14. 3. 2021 žalobkyně uplatnila u žalovaného právo na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 10 175 Kč nejpozději do 13. 4. 2021 s tím, že žalovaný neměl v době dopravní nehody sjednané povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pročež žalobkyně musela poškozenému za žalovaného uhradit vzniklou újmu z garančního fondu. Dne 26. 10. 2022 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se z 50 % podílel na vzniku dopravní nehody dne 17. 12. 2020, avšak neměl v době dopravní nehody v rozporu s § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Způsobenou škodu na vozidle poškozeného tak byla povinna podle § 24 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb. na místo žalovaného uhradit žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že za žalovaného uhradila jím způsobenou škodu ve výši 30 525 Kč, vznikl jí podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. vůči žalovanému nárok na náhradu 1/3 toho, co za něj z garančního fondu plnila podle odstavce 2 písm. b), nejvýše 300 000 Kč. V tomto případě jí tedy vznikl proti žalovanému nárok na úhradu částky 10 175 Kč. Protože však žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 175 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 547,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 175 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 750 Kč ve výši 997,50 Kč.