8 C 66/2023-20 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že mezi ní, jako věřitelkou, a žalovaným, jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 29. 11. 2021. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutý úvěr uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 2 050 Kč nejpozději do 29. 12. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení, když do dne 29. 12. 2021 nezaplatil ničeho. V tento den se stal dluh splatným. Žalovaný nereagoval na výzvu k zaplacení, která mu byla žalobkyní zaslána. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nesplnil ani přes upomínky, proto se žalobkyně svého nároku domáhá žalobou. Nárok se skládá z neuhrazené dlužné jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru a poplatků za volitelné služby. Vedle těchto částek se žalobkyně dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., podle kterého není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci projevili souhlas s tímto postupem tím, že se k této otázce ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a to za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 11. 2021 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní částku ve výši 7 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku vrátit do 29. 12. 2020, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky v částce 2 050 Kč, poplatku za službu [název služby] [anonymizováno] v částce 110 Kč, poplatku za službu [název služby] v částce 330 Kč, poplatek za informační SMS servis v částce 29 Kč a účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru, kterými jsou strany vázány. Z doložených faktur soud zjistil, že žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalovanému. Podle § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit nejpozději do 29. 12. 2021 a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru v částce 2 050 Kč a dalších poplatků za volitelné služby. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný řádně a včas nesplnil, proto byl úvěr žalovaného zesplatněn k 29. 12. 2021. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 30. 12. 2021 Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 017 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.