2 C 10/2024-16 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky. Na základě dané smlouvy žalobkyně žalovanému převodem na účet č. [bankovní účet] dne [datum] poskytla úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou sjednané měsíční splátky byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši , částka, , maximálně , částka, za rok. V případě neuhrazení dlužných částek úvěru ani ve lhůtě stanovené žalobkyní v upomínce byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil pouze částku , částka, a ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn. Žalovaný tak žalobkyni nadále dluží nesplacenou jistinu úvěru ve výši , částka, , smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od zesplatnění do dne podání žaloby v celkové výši , částka, a poplatek za odeslání upomínky ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum].2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla právnímu zástupce žalobkyně doručena do datové schránky dne [datum] a žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel. Jelikož žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru pronto půjčka [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným vyplynulo, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, na dobu 30 měsíců. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně ve 30 měsíčních splátkách po , částka, počínaje dnem [datum], celková výše splatné částky tak činila , částka, . Podle čl. VI. bodu 1 Smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka byla žalobkyně povinna v případě prodlení žalovaného s úhradou byť i jen části měsíční splátky vyzvat žalovaného k její úhradě se stanovením lhůty v trvání alespoň 30 dní. V případě neuhrazení dlužné částky ani v dodatečné lhůtě byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Za odeslání upomínky byla žalobkyně oprávněna podle čl. VI. bodu 2 písm. a) účtovat účelně vynaložené náklady. Podle čl. VI. bodu 3 písm. a) byla žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou pravidelné měsíční splátky oprávněna žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši , částka, (maximálně , částka, za rok) a v případě zesplatnění byla oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podle splátkového kalendáře měly veškeré splátky činit , částka, a poměrně umořovat dlužnou jistinu a sjednaný úrok. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady má soud za prokázané, že dne [datum] byla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě vyplacena částka , částka, pod variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného. Dle rozložení plateb úvěru ID: [číslo] uhradil žalovaný pouze tři splátky ve dnech [datum], [datum] a [datum], ve výši , částka, , , částka, a , částka, , ve dnech [datum] a [datum] mu byla naúčtována smluvní pokuta ve výši , částka, . Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že byl žalovaný žalobkyní upomínkami z [datum], [datum] a [datum] vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , kdy tato částka sestávala z dlužné splátky splatné dne [datum], smluvní pokuty za prodlení ve výši , částka, a poplatku za upomínku ve výši , částka, . Současně byl žalovaný upomínkami upozorněn na to, že v případě neuhrazení dlužné částky ve lhůtě 30 dnů bude celý úvěr zesplatněn. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla dle podacího lístku odeslána téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši , částka, do [datum].5. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách [obec] národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad [příjmení], tabulky„ Statistika úrokových sazeb – nové obchody - úvěry, Spotřebitelské, nad 1 rok do 5 let“ činila v listopadu 2022, tj. v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, úroková sazba průměrně 10,12 % ročně.6. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, nebo dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“7. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní dne [datum] je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Strany si ve smlouvě ujednaly úrok ve výši 111,33 % ročně, přestože podle statistických údajů [obec] národní banky v době uzavření smlouvy činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných domácnostem , právnická osoba, na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně průměrně 10,12 % ročně. Ve světle výše citované judikatury by patrně bylo možné akceptovat trojnásobný úrok, což by odpovídalo úroku ve výši 30,36 % ročně. Pokud však v daném případě činí úrok za poskytnutí úvěru 111,33 % ročně, je patrné, že částka, kterou měl žalovaný za poskytnutí úvěru zaplatit, dosahuje více než desetinásobku běžného úroku sjednávaného v daném období. Za těchto okolností je nutno podle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z. na ujednání o úroku pohlížet jako na ujednání absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Soud se dále zabýval tím, zda neplatné ujednání o úroku lze oddělit od ostatního obsahu shora specifikované smlouvy o úvěru, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování úvěru je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku představujícím zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo.8. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, na základě neplatné smlouvy o úvěru, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., které je žalovaný podle § 2991 odst. 2 o. z. povinen vrátit. Protože žalovaný z peněžních prostředků poskytnutých na základě neplatné smlouvy o úvěru vrátil dle tvrzení žalobkyně pouze částku , částka, , uložil soud žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část nesplacené jistiny ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to počínaje dnem [datum]. Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne [datum], jelikož z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z dané smlouvy o úvěru nejpozději do [datum]. Následujícího dne, [datum], tedy došlo k prodlení žalovaného. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného v souvislosti