2 C 297/2023-35 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o nájmu [číslo] jejímž předmětem bylo zařízení [anonymizována tři slova] [částka] [anonymizováno], výrobní číslo [anonymizováno] s pořizovací cenou , částka, bez DPH. Smlouva byla ujednána na dobu určitou v trvání 24 měsíců a měsíční nájemné činilo , částka, a bylo splatné vždy měsíčně předem. Žalovaný předmět nájmu převzal dne [datum]. Protože žalovaný přestal hradit sjednané splátky nájemného, byl dne [datum] upomínkou vyzván k úhradě dlužných částek a zároveň mu byla naúčtována částka ve výši , částka, za upomínku v souladu se sazebníkem poplatků. Následně [datum] žalobkyně žalovanému oznámila, že od smlouvy odstoupila a vyzvala jej k vrácení předmětu nájmu. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, ani nevrátil předmět nájmu, pročež žalobkyni dluží splátky nájemného splatné ke dni odstoupení od smlouvy v celkové výši , částka, za období od ledna do května 2023, budoucí splátky nájemného ve výši , částka, , poplatek za upomínku ve výši , částka, , náhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši , částka, a zůstatkovou cenu nevráceného zařízení ve výši , částka, , za kterou by žalobkyně byla schopna po skončení trvání nájmu předmět nájmu prodat, tj. celkem , částka, . Dále žalovaný žalobkyni v souladu s čl. 5, odst. 5.1 nájemní smlouvy dluží smluvní pokutu ve výši , částka, v důsledku porušení svých smluvních povinností. Vedle částek , částka, a , částka, dále žalovaný žalobkyni dluží zákonný úrok z prodlení z obou dlužných částek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přičemž listiny včetně žaloby mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s , ř.“) na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], k němuž se však dostavila pouze právní zástupkyně žalobkyně, která navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k jednání bez jakékoli omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] do vlastních rukou. Součástí předvolání přitom bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné, řádné a včasné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání žalobkyně, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.4. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.5. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný k prvnímu jednání ve věci ani přes poučení soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil a žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, pokládal soud v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. skutková tvrzení uvedená v žalobě a jejích doplněních za nesporná. Mezi stranami tak bylo nesporné, že žalovaný uzavřel se žalobkyní nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl nájem zařízení, avšak řádně nesplácel sjednané nájemné, pročež žalobkyně oprávněně odstoupila od smlouvy o nájmu a požádala o vrácení předmětu nájmu. Žalovaný však dlužné splátky ani další poplatky žalobkyni neuhradil a předmět nájmu nevrátil, a proto dluží částku , částka, s příslušenstvím a dále smluvní pokutu ve výši , částka, s příslušenstvím.6. Po právním hodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jelikož žalovaný uzavřel s žalobkyní v souladu s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nepojmenovanou smlouvu o operativním leasingu, jejímž předmětem byl pronájem elektronického zařízení, kdy se žalovaný zavázala v podstatě cenu nájmu zařízení splácet v jednotlivých splátkách s tím, že žalobkyni nárok na úhradu všech 24 měsíčních splátek vznikl již uzavřením smlouvy. Žalovaný však porušil svou povinnost splácet ujednané splátky nájemného a po odstoupení od smlouvy nevrátil předmět nájmu žalobkyni, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, přičemž rozhodl rozsudkem pro zmeškání, když předmětem žalobního nároku je plnění z nájemní smlouvy, tedy věc, ve které lze uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 o. s. ř. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého závazku. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (předžalobní výzva a žaloba) v celkové výši , částka, a dále z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení a účast na jednání) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem , částka, . Dále advokátce náleží cestovné ve výši , částka, za cestu uskutečněnou dne [datum] na ústní jednání k Okresnímu soudu , adresa, -jih ze sídla advokátky v [obec] (2 x 139 km) při použití osobního automobilu tov. zn. [příjmení], typ [příjmení], r. z. 5AA [číslo], s průměrnou spotřebou nafty 5,4 l na 100 km, při ceně nafty , částka, a sazbě základní náhrady ve výši , částka, dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. V souvislosti s provedenou cestou dále advokátce v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu náleží též náhrada za promeškaný čas ve výši , částka, za osm půlhodin. Z celkové odměny advokátky za úkony právní služby, paušální náhrady nákladů za dané úkony a cestovného včetně náhrady za promeškaný čas jí dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši , částka, (, částka, + , částka, + 1,21 × (, částka, + , částka, + , částka, )). Za úkon v podobě doplňujícího vyjádření žalobkyně soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, když se jednalo pouze o doplnění nedostatečných žalobních tvrzení, která v původním podaném návrhu bohužel chyběla. Pokud by žalobkyně splnila řádně svou povinnost tvrzení již v žalobě, nemusela by být vyzývána k odstranění vad žaloby a činit ve věci podání doplňující žalobní tvrzení. Rovněž nebylo možné přiznat žalobkyni náhradu za daň z přidané hodnoty z prvních dvou úkonů ve věci, při jejichž učinění nebyla právně zastoupena, když ze znění § 151 odst. 3 o. s. ř. jasně vyplývá, že náhrada za daň z přidané hodnoty náleží účastníkovi jen z odměny za zastupování a náhrad právního zástupce.8. Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.9. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání, obsahuje tento rozsudek v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění.