20 C 171/2025-26 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně – , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla banka žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu s poplatky za poskytnutí a správu úvěru a s úrokem z úvěru ve výši 17,99 % ročně. Žalovaná však poskytnutý úvěr včas a řádně nesplácela, a dostala se tak do prodlení. V důsledku trvajícího porušování smluvních povinností ze strany žalované, využila banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni , datum, zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož dne. Pohledávka za žalovanou byla následně ze strany banky postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem dne , datum, . Dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní výzva. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, , připsanými úroky úvěru ve výši , částka, a poplatky ve výši , částka, . V souladu s úvěrovou smlouvou žalobkyně dále žádá zaplacení úroků z úvěru ve výši 12,75 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši , částka, a z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, a zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena tzv. fikcí dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o.s.ř. na adresu bydliště uvedenou v návrhu, jenž je zároveň shodná s adresou žalované uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas podáním doručeným zdejšímu soudu dne , datum, a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně nebo banka“), postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne , datum, , který byl žalované zaslán dle podacího lístku dne , datum, .5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná a , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) mezi sebou uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“). Před poskytnutím úvěru byla ze strany banky zkoumána úvěruschopnost žalované, jak vyplývá z listinných důkazů předložených soudu (výpisu z bankovního účtu za 13 měsíců, přehledu příchozích transakcí na účet za 13 měsíců, dotazem na žalovanou). Na základě smlouvy byl žalované poskytnut neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve výši , částka, , který byl v plné výši dne , datum, vyplacen žalované na účet uvedený ve smlouvě (jak vyplývá z žádosti o součinnost ze dne , datum, ). Skutečnost, že uvedený účet je žalovaný byly na něj dne , datum, poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, potvrdila k dotazu soudu i příslušná banka. Žalovaná se na základě smlouvy zavázala splatit tento úvěr pravidelnými 93měsíčními splátkami po , částka, počínaje , datum, a poslední splátkou ve výši , částka, . Úrokovou sazbu si strany ujednaly ve výši 17,99 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 20,25 %. Při řádném splácení a odpuštění splátek činila zvýhodněná úroková sazba 15,92 % ročně, RPSN pak 18,12 %. Současně si strany v čl. 7 odst. 7.1 smlouvy sjednaly pojištění úvěru proti neschopnosti splácet, pojistné činilo , částka, za každý započatý kalendářní měsíc ode dne uzavření smlouvy. Pro případ prodlení si strany dle čl. 8 odst. 8.3. smlouvy a Ceníku pro soukromou klientelu ujednaly smluvní pokutu, jakož i náhradu veškerých účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, za 10 dní v prodlení s tím, že tyto náklady budou účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši , částka, , , částka, a , částka, . Žalovaná neuhradila řádně a včas ani první splátku (jak vyplývá z dokumentu „Podklady pre súdné konanie“), proto banka úvěr zesplatnila v souladu s článkem 8 odst. 8.2 písm. b) smlouvy ke dni , datum, , jak vyplývá z dopisu ze dne , datum, adresovaném žalované. K tomuto dni činil dluh , částka, . V článku 4. odst. 4.2 písm. a) smlouvy byla sjednána cena za vyřízení úvěru ve výši , částka, , kterou je žalovaná povinna zaplatit v den uzavření smlouvy bez ohledu na to, zda úvěru bude čerpat či nikoliv. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, Dohody o úplatě, Potvrzení o zaplacení kupní ceny a Přílohy č. , hodnota, – seznam pohledávek vyplývá, že , právnická osoba, . jako postupitel postoupila smlouvou ze dne , datum, mj. i pohledávku z této úvěrové smlouvy za žalovanou na žalobkyni jako postupníka. O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne , datum, . Žalované byla dne , datum, zaslána předžalobní výzvy, k dnešnímu dni ničeho neuhradila.6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytované domácnostem v lednu 2023 činila 9,58 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Zápůjční úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 17,99 %, při řádném splácení 15,92 %. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 20,25 %, při řádném splácení dokonce 18,12 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v lednu 2023 výši 10,15 %.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.11. Podle § 1969 občanského zákoníku po