20 C 83/2024-142 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovaným zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke ve výroku tohoto rozsudku citovaným nemovitostem s tím, že se nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně, která žalovaným zaplatí vypořádací podíl.2. Žalovaná č. , hodnota, s podanou žalobou souhlasila, nárok uplatněný v žalobě uznala. Dále uvedla, že se jednání účastnit nechce a žádá, aby proběhlo v její nepřítomnosti. Žalovaný č. , hodnota, uvedl, že s projednávanou věcí nechce mít nic společného, s nikým z účastníků se nestýká, žije dlouhodobě v USA, zříká se jakékoliv nároku ve prospěch účastníků řízení a jednání se nebude účastnit. Žalovaný č. , hodnota, se k ve věci nevyjádřil, žalovaná č. , hodnota, s podanou žalobou nesouhlasila.3. Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ustanovil soud znalkyni, , jméno FO, , za účelem zpracování znaleckého posudku, a to ohledání předmětných nemovitostí a stanovení jejich obvyklé ceny.4. Po zpracování znaleckého posudku nařídil soud ve věci jednání dne , datum, . Žalovaný č. , hodnota, se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a tak bylo jednáno v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaná č. , hodnota, a žalovaný č. , hodnota, se z jednání řádně a včas omluvili a požádali o jednání v jejich nepřítomnosti, čemuž soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. vyhověl. Žalobkyně nadále trvala na tom, aby spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a vypořádáno tak, že předmětné nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu v souladu se znaleckým posudkem. Žalovaná č. , hodnota, , která se jako jediná z žalovaných ústního jednání před zdejším soudem osobně účastnila, vyjádřila s podanou žalobou souhlas, na rozdíl od svých předchozích písemných vyjádření.5. Po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Jak vyplývá z výpisu z Katastru nemovitostí, účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 88/1, zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití pozemku: společný dvůr, a pozemku parc. č. , hodnota, vodní plocha, způsob využití: koryto vodního toku přirozené , rodné přijmení, upravené, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, –jih, katastrální území , právnická osoba, , obec , adresa, na LV č. , hodnota, . Přičemž dle shodného vyjádření účastníků se jedná o funkční celek, který nelze rozdělit, resp. neplnil by funkci uvedenou v Katastru nemovitostí. Ve věci byl zadán a zpracován znalecký pozemek ohledně ocenění předmětné nemovitosti. Znalkyně, , jméno FO, . , jméno FO, , vypracovala dne , datum, znalecký posudek číslo položky: 467/2025, podle stavu ke dni , datum, , (dále jen „znalecký posudek“), ze kterého vyplývá, že obvyklá cena předmětné nemovitosti je , částka, .6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.7. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.8. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.10. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.11. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.12. V projednávané věci se žalobkyně domáhala, aby bylo soudem zrušeno podílového spoluvlastnictví účastníků a rozhodnuto o způsobu jeho vypořádání, přičemž uvedla, že žalobkyně má zájem nabýt společnou nemovitost do svého výlučného vlastnictví, a je připravena ostatním účastníkům vyplatit vypořádací podíl.13. Jak vyplývá z § 153 odst. 2 o.s.ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Určitý způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu právě například v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud je však vázán předmětem řízení potud, že nemůže provést vypořádání k jiným věcem, než které účastníci učinili předmětem řízení. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 1147 o. z. v jiné výši, než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 1145 o. z., ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit.14. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá jak z výše citovaných ustanovení o. z., tak byla opakovaně judikována v soudních rozhodnutích. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015 uvedl, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle o. z. soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví je stanovena i v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2568/2003, přičemž, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014, judikaturu týkající se vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci (zejména otázky, zda budova ve spoluvlastnictví je „dobře dělitelná“) podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. lze v zásadě použít i v poměrech nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Rozdělením společné věci se blíže zabýval např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014. Soud tak nejprve zkoumá, zda je možné společnou věc rozdělit, včetně např. přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek, k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018.15. V daném případě soud dospěl k závěru, že předmětná nemovitost není dělitelná, neboť tvoří funkční celek, kdy se jedná o vodní plochu a společný dvůr. Této skutečnosti svědčí i skutečnosti uvedeném ve znaleckém posudku, jakož i ve vyjádření účastníků, kteří při ústním jednání před soudem shodně konstatovali, že předmětné nemovitosti nejsou dělitelné. Soud je toho názoru, že v daném případě by rozdělení nebylo ani hospodářsky účelné. S ohledem na okolnosti tohoto případu dospěl soud k závěru, že rozdělení společné věci není dobře možné.16. Pokud soud dospěl k závěru, že rozdělení společné věci není fakticky možné, resp. by bylo spojeno s takovými nepřiměřenými náklady a obtížemi, zkoumá soud dále, zda lze přikázat společnou věc do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků s tím, že ostatním vyplatí přiměřenou náhradu s ohledem na jejich spoluvlastnický podíl.17. Žalobkyně, která vlastní 1/3 podílu na předmětných nemovitostech, zatímco zbývající 4 účastníci vlastní každý 1/6 podílu na předmětných nemovitostech, projevila zájem nabýt společnou věc do svého výlučného vlastnictví s tím, že žalovaným vyplatí vypořádací podíl, a to v souladu se znaleckým posudkem částku odpovídající jejich podílu na předmětných nemovitostech. Žalovaná č. , hodnota, uplatněný nárok uznala, žalovaný č. , hodnota, se zřekl svých podílů ve prospěch ostatních účastníků řízení (podrobněji viz výše). Žalovaná č. , hodnota, sice v písemných podáních s podanou žalobou a zpracovaným znaleckým posudkem nesouhlasila, nicméně při ústním jednání před soudem vyjádřila s žalobou souhlas. Žalovaný č. , hodnota, se k žalobě nevyjádřil, doručováno mu bylo na základě tzv. fikce v souladu s § 45 a násl. o. s. ř.18. Předpokladem pro tento způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, tj. přikázání společné věci do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, je nejen to, že o společnou věc má některý ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že je schopen za ni zaplatit, k tomu blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2005, sp. zn.