Okresní soud Plzeň-jih 11 C 106/2026-20 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit včetně úroku ve výši 52,47 % ročně do , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se společným prohlášení smluvních stran byla pohledávka společnosti , právnická osoba, , za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, sdělila, že žalovaný výslovně udělil souhlas k tomu, aby věřitel uskutečnil dotaz na úvěrové registry, nebankovní registr klientských informací a bankovní registr klientských informací pro zhodnocení bonity, důvěryhodnosti, platební morálky a ke kontrole poskytnutých údajů. Žalobkyně však dokumenty k ověření úvěruschopnosti nedisponuje. Dále uvedla, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši , částka, . Částka ve výši , částka, byla právní předchůdkyní žalobkyně započtena na jistinu a částka ve výši , částka, na poplatky za prodloužení celkové splatnosti úvěru. V návaznosti na uvedené vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále tedy požadovala žalobkyně k úhradě částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, . Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba byla částečně vzata zpět, soud výrokem II. rozsudku řízení co do částky , částka, zastavil.5. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, ve spojení s výpisem z účtu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázala tento úvěr vrátit. Žalovaný měl žalobkyni vrátit úvěr včetně úroku ve výši 279,83 % ročně do 30 dnů. RPSN smlouvy činila 1 141,2 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy uhradil částku ve výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Společnost , právnická osoba, , postoupila svoji pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, , smlouvou ze dne , datum, , která ji následně smlouvou ze dne , datum, postoupila na žalobkyni. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, .6. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 1 141,2 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z.8. Pro úplnost soud dále dodává, že rovněž tvrzené zkoumání úvěruschopnosti dle veřejně dostupných databází, jejichž pomocí měla být právě úvěruschopnost žalovaného ověřena, nebyly žalobkyní předloženy a příjmy a výdaje žalovaného tak nebyly ověřovány. Žalobkyně tak své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla.9. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil již částku , částka, , má povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni částku , částka, nevydal, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne , datum, . Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Ve věci byla poměrně úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.